U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VYBÍRÁME NOVOU KRYTINU
Kategorie: Stavba | Autor: JP
Pokud střešní krytina již opravdu dožila, nelze samozřejmě volit její doplnění, ale zamyslet se nad celkovou rekonstrukcí.
Obecně platí, že nový materiál by se měl svými vlastnostmi co nejvíce blížit původní střešní krytině, jak vyplývá z uvedené tabulky. Pokud k tomu nejsme vysloveně dotlačeni okolnostmi (např. je-li třeba objekt rychle a levně nouzově zakrýt), pak je dobré vyvarovat se, zejména v souvislé venkovské zástavbě, všem novodobým netradičním náhražkám.
Způsob kladení střechy
Vhodné je dodržet i místně typický způsob kladení střechy. To platí opět zejména pro keramické střešní krytiny -v některých krajích se např. bobrovky pokládaly dvojitě na řídké laťování (tzv. korunková vazba), jinde na husté laťování (tzv. šupinová vazba), někde pak dokonce jednoduše na střih či na vazbu (což je ale z technického hlediska problematické. V minulosti se při tom používaly dřevěné pásky, které se pokládaly pod spáry). Různou skladbu měla i pokládka břidlice – tam rozeznáváme německý, anglický a francouzský způsob.
Velmi důležité je též řešení detailů střechy. V některých regionech, zejména na jižní Moravě a ve východních Čechách, je dodnes obvyklé výrazné podmaltování okrajů střechy při štítech či hřebenech (někdy dokonce zvýrazněné vápenným nátěrem). V severních Čechách se zase používalo na přesnost práce dosti náročné, ale krásné vyskládání úžlabí z tašek bez oplechování. Hřebenáče se obecně kladly do nepřibarvené malty. Pokud není střecha navržena jako větraný dvouplášť, je vhodné tento detail respektovat.
Zakončení okrajů štítu
Dalším velmi důležitým detailem je zakončení u volných okrajů štítů. Použití typových okrajových tvarovek, nebo širokého plechového lemu může zcela zničit dojem z jinak kvalitně provedené opravy. Tradiční ukončení počítá buď s položením tašek do maltového lemu štítu, nebo přiložením k dřevěné závětrné liště. Také k ní se tašky připojovaly maltou. Pokud se tohoto detailu z technických důvodů obáváme, je možné použít i plechový lem, který zakryje dřevěnou lištu na zadní a případně i na horní straně. Nikdy by však plech neměl přesáhnout na viditelnou čelní stranu lišty!
Velmi častým požadavkem při konstrukci současných střech je aplikace pojistné hydroizolační fólie. Její použití je ve většině případů spojeno s nutností vytvořit větrané vzduchové mezery za pomoci bednění a kolmo ve spádu položených latí -tzv. kontralatí. Nepatrné zvednutí roviny střechy zhruba o 6 – 8 cm na první pohled ani nepoznáme. Problematický ovšem bývá v tomto případě detail zakončení střechy u štítu. Na něj se před realizací ani při ní nemyslí, až nakonec vznikne mezi ukončovací římsičkou štítu a krytinou nevzhledná mezera. Dodatečné řešení tohoto detailu je velmi obtížné a obvykle vede k esteticky neuspokojivým výsledkům, proto se vyplatí myslet na něj od samého počátku přípravy stavby.
***
Krytiny, které se na tradiční venkovské chalupy příliš nehodí
* keramické tašky velkých formátů, nebo tvarově odlišné od tradičních vzorů (velikosti 12, 11, nebo 10, různé vlnovky apod.)
* keramické tašky s povrchovou či barevnou úpravou (engoby, glazury), vyjma oblastí, kde je to historicky opodstatněné (Rakovnicko, Kolínsko, České Středohoří, Českolipsko)
* betonové tašky velkého formátu, netradičních tvarů, s posypem, nebo v barevnosti jiné než světle šedá a cihlová (barvy „višňová“, červená, hnědá, černá apod.).
* vláknocementové šablony jiného tvarového řešení, než „Česká šablona“, vyjma oblastí, kde je to historicky doloženo, nebo případů náhrady za břidlicovou krytinu
Krytiny, které se na tradiční venkovské chalupy zásadně nehodí
* velkoplošné eternitové šablony
* měděný plech
* plechové šablony a velkoplošné plechové dílce všech typů, včetně imitací tradičních tašek
* bitumenové velkoplošné dílce, včetně imitací tradičních tašek
* asfaltové („bonské“, „kanadské“) šindele, včetně imitací tradičních tašek
* jakékoliv novodobé experimenty a nápodoby (imitace šindelů či došků z plastů apod.)
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO JAN PEŠTA
