U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VELIKONOČNÍ DOZVUKY
Kategorie: Volný čas | Autor: rb
Možná čekáte, že po dalších svátcích, které trávíváme podobně jako Vánoce u stolů plných dobrého jídla a cukroví, budeme žehrat na české stravovací zvyklosti a nabádat ke střídmosti. Máte pravdu jen zčásti. Střídmost je na místě v každém případě. Ovšem dnes vám chceme připomenout, že pokud jíme a mlsáme správně, nemusíme si způsobit ani zdravotní problémy ani se moc bát, že se nevejdeme do plavek.
Pro leckoho není výraz glykemie, tedy koncentrace glukózy v krvi, neznámým pojmem. Vědí o ní své hlavně nemocní cukrovkou, kteří musí její hladinu hlídat. Poznat souvislosti a zákonitosti, podle nichž po zkonzumování určitých potravin glykemie prudce vzroste a zase rychle padá dolů a po jiných se udržuje dlouho na vyvážené hladině, však je důležité i pro ty, kdož se snaží udržovat optimální váhu. Po konzumaci potravin oné první skupiny totiž s rychlým poklesem glykemie dostáváme rychle také hlad. Druhá skupina logicky udržuje pocit nasycenosti mnohem déle – a my, pokud vnímáme vnitřní signály těla a ne jen podněty působící na naše smysly, nemáme nutkání pořád něco zobat.
Údaj, který vyjadřuje tuto vlastnost sacharidových potravin, se jmenuje glykemický index. Vědci jej zjišťují tak, že změří vzestup hladiny cukru v krvi poté, co potravinu sníme. Abychom se v těchto hodnotách lépe orientovali, vyjadřují se poměrem ke glykemickému indexu glukózy, který má hodnotu 100. Zatím jej nenajdeme na obalech potravin, ale je to prý jen otázka času, kdy se na nich objeví stejně jako jejich kalorická hodnota nebo množství tuku. Ani s jedním z těchto údajů však není, jak poznáme z příkladů některých potravin, v přímé úměře. Uvedeme sestupně ty s vysokým glykemickým indexem, po nichž máme brzy hlad, k potravinám, po nichž nás nebude “mlsná” honit tak rychle.
Glukóza – 100; rýžová mouka, smažené hranolky – 95; bramborová kaše, med, vařená mrkev – 90; corn flakes, mouka pšeničná, bageta – 85; tykev – 75; čokoládová tyčinka (typ Mars), cukr (sacharóza), brukev, bramborový škrob, předvařená rýže, Coca cola, nudle, ravioly – 70; celozrnný chléb pšeničný, krupice, zavařenina, banán, pomerančový džus, hrozinky, dlouhá bílá rýže, slané i máslové sušenky – 65; pohanková mouka, rýže natural – 50; knöcke brot, čerstvý hrášek, hroznové víno, šťáva z pomeranče a jablek, žitný celozrnný chléb, celozrnné těstoviny, fazole červené – 40; hrách sušený (vařený), mrkev syrová, jogurt, hruška, meruňky sušené – 35; mléko plnotučné, fazole bílé, zelené a čočka – 30; hořká čokoláda se 70 % kakaa – 22; burské ořechy a sója – 20; vlašské ořechy – 15; následuje ovoce a zelenina s glykemickým indexem mezi 20 až 10. Zajímavý je index u piva – 110. Po něm zkrátka glykemie vyletí jako ďas – a hned máte chuť na další…
Argumentem, který mluví pro využití těchto poznatků je fakt, že čím víc nám stoupne po jídle glykemie, tím víc inzulinu na přenos glukózy z krve do buněk se musí vyplavit. Tím je také, jak potvrzují odborníci z pražského Fóra zdravé výživy, větší tendence k ukládání tuku v organizmu.
