Stromy v květináčích? Jde to! Těmito druhy ohromíte sousedy

Drobnolisté javory jsou pro výsadbu do nádob ideální, foto: Shutterstock

Ať už se rozhodnete pro okrasné, ovocné či exotické dřeviny, úspěch vždy závisí na jejich vhodném výběru a zajištění životních podmínek.

Výsadbou stromů do nádob vyřešíte nedostatek místa na zahrádce, možnost pěstovat druhy, které by českou zimu venku nepřežily, i ozelenění nejbližšího okolí domu. Ovocné stromky nabídnou zdravé mlsání. Jehličnany a listnáče mohou vytvořit pohledovou clonu, vybrané druhy lze tvarovat, přičemž vrcholem takové péče jsou bonsaje. V čase adventu jehličnany pomocí světýlek a dekorací proměníte ve vánoční stromečky. Dřeviny z teplých krajin zase vnesou i do méně slunečných dní trochu žhavé exotiky. Oproti dřevinám ve volné půdě jim ale musíte věnovat pravidelnou péči, neboť mají omezený přísun živin a vláhy a tím i možnost odolávat horku, suchu či mrazu.

Nenáročné jehličnany

Pro celoroční pobyt v nádobách jsou výborně uzpůsobeny ty s pomalým růstem, jako je korejská jedle s modrými šiškami, kuželovitě rostoucí smrk sivý ‘Conica’ či cypřišek Lawsonův anebo rozsochatá borovice kleč, kterým vyhovuje slunečné či polostinné stanoviště. Pořídit můžete také jalovec skalní a šupinatý či dobře tvarovatelný tis červený. Berte ovšem v úvahu, že dřevina je celá jedovatá.

Atraktivní listnáče

Prověřený je javor dlanitolistý, tajemně vyhlížející líska obecná kroucená. Královnou terasy se stane ambroň západní ‘Gum Ball’ s kompaktní přirozeně kulovitou korunou a velkými vykrajovanými listy, jež se na podzim zbarvují do fantastické směsi oranžové, purpurové, ohnivě červené a temně vínové. Na stromě vydrží často až do Vánoc. Barevnost je ale podmíněna co nejdelším slunečním osvitem. Kvetoucí romantiku zajistí stromková růže a okrasná jabloň. Z ovocných stromů jsou tomuto pěstování nakloněny zakrslé a sloupovité kultivary, které přes celé léto potřebují pobyt na slunci.

Nádoba je základ

Především musí splňovat nároky na životní prostor, tzn., aby se mohly kořeny stromků rozprostřít a dostatečná hloubka zajišťovala stabilitu. Pokud mají být stromky venku po celý rok, je třeba zohlednit mrazuvzdornost materiálu. Poslední slovo má estetika, aby nádoby ladily se stylem zahrady. Na výběr jsou klasické terakotové květináče s kruhovou čtvercovou či obdélníkovou základnou nebo jejich plastové varianty. Reprezentativně pak působí zdobné keramické nádoby, naopak nenápadně a přirozeně obaly a truhlíky z přírodního dřeva, které se vyrábějí i na zakázku. Nejméně vhodné jsou plechové typy zejména v tmavé barvě, jež se působením slunečního záření rychle rozpálí a v zimě promrzají. Důležité je, aby nádoba měla jeden či u větších více odtokových otvorů, aby nedošlo k přemokření substrátu a následnému hnití kořenů.

Odolnější druhy mohou zůstat přes zimu venku, ale uvítají ochranu před mrazem, foto: Shutterstock

Výsadba dřevin

Čas výsadby záleží na tom, jedná-li se o kontejnerové nebo prostokořenné stromky a na jejich odolnosti k počasí. Nejvhodnější je jaro, u choulostivých druhů až po zmrzlých, anebo brzký podzim, aby stihly zakořenit před zimou. Složení pěstitelského substrátu musí odpovídat konkrétní dřevině. Prodávají se speciální směsi pro konifery, bonsaje, citrusy nebo exotické dřeviny. Pro ovocné stromky postačí kvalitní zahradní zemina s přídavkem vyzrálého kompostu. Sázení stromu začíná přípravou nádoby, kdy ve dně překryjete odtokové otvory keramickými střepy nebo plochými kamínky, opatrně přisypete drenážní vrstvu z oblázků, štěrku nebo keramzitu v minimální výšce 5 cm. Přes ni položíte netkanou textilii, která bude bránit vyplavování substrátu. Poté vsypete vrstvu substrátu nebo zeminy, usadíte strom tak, aby byl v kolmici a kořeny měl rozprostřené. Pokud jsou konce některých polámané nebo suché, odstřihněte je. Pomalu dosypte substrát, přimáčkněte ho. Proti vyvrácení, než zakoření, můžete ke stromku přidat tyčku, anebo ho zajistit několika většími kameny přiloženými ke kmínku v místě, kde vychází ze země. V prvním měsíci po výsadbě musíte stromy intenzivně, zpravidla denně, zalévat.

Další péče

Zálivku dále určují požadavky konkrétního druhu i počasí. Většina nádobových rostlin vyžaduje trvale vlhčí, avšak dobře propustnou půdu. Důležité je také přihnojování během vegetačního období. Jedenkrát na jaře zapravte do zeminy plné hnojivo s dlouhodobým účinkem. Dobře zakořeněným stromkům můžete ještě od dubna do začátku srpna každý týden přilepšit tekutým hnojivem. Pro dosažení úrody ovocné zákrsky každoročně přesazujte vždy do o něco většího květináče, nebo alespoň vyměňte vrchní vrstvu zeminy ve stávající nádobě. Od konce března jim přidávejte hnojivo na plod a květ. Broskvoně a nektarinky je vhodné v době, kdy se nalévají pupeny a po odkvětu, ošetřit přípravkem proti kadeřavosti.

Zimování

O způsobu ochrany stromků před zimou rozhoduje jejich mrazuvzdornost. U jehličnanů a odolných listnáčů postačí obalit nádoby včetně dna více vrstvami netkané textilie, juty či bublinkovou fólií, choulostivějším z nich je třeba poskytnout i obal nadzemní části. Můžete pro ně pořídit také kontejnery s tepelnou izolací, která chrání zeminu a kořeny před mrazem a v létě před přehřátím. Další možností je zapuštění květináčů do země ještě před jejím promrznutím a překrytí chvojím. V chladnějších oblastech musíte zejména meruňky, broskve a nektarinky, ale i exotické dřeviny přenést do chladné, avšak bezmrazé místnosti, ideální je nevytápěný skleník, zasklená veranda či světlá chodba. Můžete je pro jistotu ještě opatřit izolačním obalem. Riziko promrznutí substrátu snížíte přidáním provzdušňujícího materiálu, jako je perlit, zeolit či polystyrenový granulát. Před avizovaným příchodem mrazů dřeviny ještě důkladně zalijte. V průběhu zimy provádějte občasnou zálivku v období, kdy nemrzne. Ohlídejte si, aby v podmiskách nebo na dně obalu nezůstala voda, jinak by mohly později v minusových teplotách prasknout.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock