U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Rekonstrukce zanedbaných rybníků

Kategorie: Stavba | Autor: ing. Jaroslav Zuna

Zvláštní kapitolou budování rybníků jsou rekonstrukce dožitých nebo nefunkčních rybničních nádrží nebo jejich obnova v místech, kde byly v minulosti zrušeny. Lze říci, že tento úkol je obtížnější než budování nádrží nových.

Po rozhodnutí o obnově či rekonstrukci rybníka a po získání všech dokumentů nutných k zahájení stavby je třeba jako první stavební opatření dokonale odvodnit zdrž rybníka a zejména prostor nad a pod hrází. Nejlépe se nám to podaří vyhloubením příkopů s napojením všech depresních poloh ve zdrži a převedením vody pod hráz buď průtrží hráze (pokud existuje) nebo profilem základové výpustě, kterou je obvykle nutné před odvodněním pro převedení průtoku upravit. V případě plánované rekonstrukce výpustí se hráz prokope a původní výpusť se demontuje.

Obnova tělesa hráze

To, co z opuštěného rybníka obvykle zbývá téměř v původním stavu, je jeho původní zemní hráz, která může někdy sloužit jako použitelný objekt. Ve všech případech je však při obnově rybníka nezbytná její rekonstrukce. Těleso hráze je obvykle provrtáno chodbami hlodavců, těsnost hráze je také nepochybně porušena kořeny keřů a stromů a zejména chodbičkami, které zůstávají po odumření kořenů. Obvykle je též narušena vodotěsnost podloží hráze, někdy je hráz zjevně narušena průtrží, způsobenou dávnou havárií za povodně.

   Exaktní zjištění stupně nepropustnosti hráze je bez jejího napuštění téměř nemožné, takže bude nejlépe se při rekonstrukci bez složitých průzkumů smířit s tím, že hráz už není vodotěsná. Bylo by velmi nákladné původní těleso hráze odtěžit, takže se většinou původní hráz ponechá a použije se jako konstrukční tížná část hráze nové.

   V takovém případě se nejdříve svahy hráze a její koruna zbaví veškeré vegetace a sejme se povrchová vrstva zeminy v tloušťce alespoň 0,2 m. Návodní svah hráze se urovná, vyplní se nerovnosti, zjevné kaverny v hrázi se vyplní řádně zhutněnou zeminou a podél paty hráze se v nádrži vyhloubí rýha hloubky 0,8 až 1,5 m (podle hloubky nepropustné vrstvy v podloží hráze). Poté se zřídí těsnicí clona z jílovité zeminy, která se řádně zhutní jak v základové rýze, tak na svahu tížné (původní) části hráze. K utěsnění lze použít i plastové fólie, která se uloží do základové rýhy a zde se utěsní zeminou, a na upravený návodní svah hráze.

   Z návodní strany se ke cloně přisýpá konstrukční část hráze z vhodné zeminy, která se hutní po vodorovných vrstvách 0,2 až 0,3 m. Při tom se ovšem udržuje požadovaný sklon návodního svahu budoucí hráze, který se volí podle charakteru konstrukční zeminy. Stejně jako při stavbě nového rybníka je třeba před dosypáním hráze upravit základovou spáru, a to jak ve dnu nádrže, tak v bocích.

Pro bezpečnost rybníka i jeho okolí

Základové výpusti starých rybníků byly dřevěné a skládaly se z potrubí z vydlabaných kmenů a z tzv. čepu, což je dřevěný kolíkový uzávěr zasouvaný do otvoru ve výpustním potrubí. Později budované rybníky měly místo čepu jednoduchý dřevěný požerák. Přestože byly konstrukce ze dřeva, měly pod vodou dlouhou životnost.

   Rekonstrukce základové výpustě obvykle spočívá ve výměně výpustního potrubí a v jeho utěsnění v tělese hráze. Vyžaduje to hráz otevřít a opět ji dosypat, při čemž je nutné pečlivě zhutnit zeminu a vodotěsně spojit nový násyp se starou částí hráze. Při průkopu hráze musí mít zářez mírný sklon, protože zemina může být nasycena vodou a mohla by se sesout. Nejnižší části svahů výkopu je třeba obvykle zapažit. Ponechání původních dřevěných výpustí se nedoporučuje, protože nelze posoudit jejich funkci ani předpoklady další životnosti.

   Rekonstrukce bezpečnostního přelivu a odpadové stoky představuje náročný vodohospodářský úkol, naštěstí se při obnovách malých rybníků příliš často nevyskytuje. Na bezchybné funkci hráze a základové výpustě závisí bezpečnost rybníka a tím i bezpečnost území pod rybníkem, proto je nutné všechny práce při rekonstrukci nebo obnově provádět velmi pečlivě a zodpovědně.

***

RYBNÍKÁŘSKÝ SLOVNÍČEK

Akumulační prostor = prostor, který je vždy zaplněn vodou

Aluviální usazeniny = náplavové usazeniny – hlína, písek, štěrk, které se usazují po velké vodě

Česle = mříž zabraňující úniku ryb z rybníka

Depresní polohy ve zdrži = prohlubně v nádrži Hať = svazek prutů dřevin

Jádro = jílovitá zemina těsnící hráz

Kaverny v hrázi = horní plošiny na hrázi, po nichž se může přecházet

Kbel (požerák) = objekt sloužící k regulaci hladiny a vypouštění rybníka

Koruna hráze = horní plošina hráze rybníka

Návodní svah = svah rybníka, na který přiléhá hladina

Pata hráze = styk násypu hráze s terénem

Retenční prostor = prostor, který se zaplňuje jen při povodni

Štětová stěna = podzemní stěna z dřevěných nebo ocelových prvků

Vzdušný svah = svah rybníka ve volném „vzdušném“ prostoru

Zámek = násypné hráze zapuštěné pod úroveň rybníka

Zdrž = nádrž, vodní prostor Zátopa = plocha pod hladinou vody

Popisy k obrázkům

Stavba základové výpustě při obnově malého rybníka

Porušení hráze přelitím vod v místě nevhodně dimenzovaného hladinového přelivu a základové výpustě

Autor fotografií: FOTO AUTOR, H. POLÁKOVÁ A J. HRABÁK, KRESBY V. PROCHÁZKA

Rekonstrukce zanedbaných rybníků