U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PROČ MUSÍ BÝT DŘEVO SUCHÉ?
Kategorie: Dřevo na zimu – speciál | Autor: Josef Šťastný, iva
Nechme stranou vysoušení dřeva, které se zpracovává na polotovary a hotové výrobky, a všimněme si, jakou úlohu hraje vysoušení dřeva, které používáme v domácnosti jako palivo.
Dřevo z čerstvě poražených stromů obsahuje zhruba 50 % vody. Ta se při spalování mění ve vodní páry. K tomu je třeba veliké množství energie. Vodní pára uvolněná ze dřeva odchází spolu s kouřovými plyny do komína a s ní se ztrácí také množství energie, které bylo potřeba k odpaření. Dřevo, které se nejprve vysouší volně na vzduchu, obsahuje jen asi 15 % vody. Abychom tedy dosáhli u spalovaného dřeva vyššího tepelného efektu, musíme zajistit, aby bylo dokonale vyschlé. Všeobecně platí, že čím je dřevo měkčí, tím je doba k vysoušení kratší. Smrkové dřevo schne asi jeden rok, tvrdé dřevo potřebuje – podle druhu a podmínek – 2 až 4 roky. Suché dřevo má při poklepu “zvonit”. V tom případě má v sobě už jen asi 10 – 15 % vody a takové dřevo je pro spalování nejlepší. Dost spolehlivým kritériem pro posouzení vlhkosti, zvláště u jehličnanů, je schopnost zapíchnutí třísky. Tříska, která se zapíchne do ruky, je známkou, že toto dřevo má vlhkost nižší než 18 %. Vlhkost se také dá přibližně odhadnout pohmatem – dřevo s vlhkostí nad 30 % chladí. Přirozené vysoušení dřeva zpravidla probíhá pod širým nebem a není ničím uměle ovlivňováno. Jen je třeba zajistit cirkulaci vzduchu. Je to způsob levný, ale pomalý. Vlhkost se tak sníží maximálně na 18 – 15 %, což ale v případě palivového dříví stačí. Dřevo naštípané na polínka obvykle necháváme sušit v kupkách. Ty se skládají na suchém, nejlépe kamenném podkladě, nebo na vyvýšeném roštu, aby dřevo nemohlo ze země nasávat vodu. Na zimu nebo při častějších deštích je vhodné kupku přikrýt fólií nebo nepromokavou plachtou. Při sušení dřeva, stavěného ke zdi budovy, je třeba počítat s tím, že se v něm usídlí myši, pavouci a různá další “havěť”. Ale hlavně se za ním vytváří většinou vlhko a plíseň, zvláště není-li objekt trvale vytápěn. Výhřevnost palivového dříví je při srovnávání s jinými palivy vynikající. Topí-li se dřevem efektivně, může nahradit jiná, dražší paliva, např. 1 m3 vysušeného listnatého dřeva nahradí 200 litrů topného oleje nebo více než 5 metrických centů koksu nebo 7 – 8 metrických centů briket. Výhřevnost dřeva je dána zvláštnostmi druhu stromů a dokonce i jednotlivých stromů stejného druhu. Výhřevnost je tím vyšší, čím je dřevo sušší, čím je větší jeho hustota a čím více ligninu a pryskyřice obsahuje.
Jak postavit kupku polínek (tzv. ježka)
Kupka se staví skládáním polínek do kruhu a k vrcholu se postupně zužuje (obr.1 – 3). Nejprve vytvoříme obvod kupky – polínka klademe vedle sebe tak, aby jedním koncem směřovala ven a druhým do středu kruhu. Vnitřní konce polínek mají mít mírný sklon dolů, proto jejich vnější konce podložíme kolmo položenými polínky. Vnitřek kruhu polínky volně vysypeme. Abychom usnadnili cirkulaci vzduchu mezi dřevem, vždy po položení několika obvodových vrstev polínek je proložíme kolmo umístěným dřevem (ale tak, aby i v dalších vrstvách byl zachován sklon polínek šikmo dolů do středu kupky). Průběžně, jak stavíme obvod kupky, vysypáváme její střed polínky. Obrázky jsou jistě dostatečně názorné.
Hranice polínek (pro estéty a ekology)
Hranici dřeva, vyrovnaného před stěnou, buď drží kůly zaražené po jejích stranách, nebo se hranice musí směrem nahoru zužovat. Nechceme-li, aby narovnané dřevo působilo všedně, můžeme při skládání polínek vytvořit v hranici klenutou niku (viz obr. 4) a pak do ní umístit květináč se stálezelenou rostlinou. O něco snadnější je vybudování úkrytu pro ježka (obr. 5), kterého by si každý zahrádkář měl hýčkat.
Tabulka výhřevnosti dřeva a jiných paliv
PALIVO
Výhřevnost na kg
kcal kJ kWh
smrk
3 900 16 200 4,5
borovice
3 800 15 800 4,4
bříza
3 700 15 500 4,3
dub
3 600 15 100 4,2
topol
3 550 14 800 4,1
javor
3 550 14 800 4,1
buk
3 450 14 400 4,0
rašelina
3 260 13700 3,8
hnědouhel. brikety 4 800 20 200 5,6
uhlí
7 400 31 000 8,6
topný olej
10 200 42 500 11,8
1 kWh = 860 kcal = 3600 kJ
Obr. 1 Pohled na vyrovnanou kupku polínek z boku
Obr. 2 Pohled shora na základ kruhu
Obr. 3 Řez kupkou
FOTO ZI, KRESBY JOSEF ŠŤASTNÝ
