Šrouby, vruty, turbošrouby. Jak se v nich vyznat?

Fréza na polystyren pro předvrtání otvorů na záslepky do izolace při použití talířových hmoždinek. Foto: DEK

Na trhu stavebních materiálů a příslušenství existují pomůcky, které mohou usnadnit práci při stavbě a rekonstrukci, montáži izolací nebo například při výměně oken.

Řemeslníci je znají, ale mnoho zastánců svépomocných prací a kutilů s nimi nepracuje. Mohou přitom práci ulehčit a zkvalitnit, někdy je jejich použití dokonce nezbytné a lze s nimi dosáhnout skvělých výsledků i s běžným dílenským nářadím.

Závit po celé délce

Závitová tyč je dlouhý kovový prut, který má po celé své délce vnější závit pro šroubování do matice nebo pro upevnění dalších konstrukčních prvků. Závitové tyče tak poslouží tam, kde je třeba vytvořit šroubovaný spoj. Můžou mít různé průměry, délky, ale i atypy závitů.

Na stavbě se hodí pro spojování konstrukcí, někdy je lze využít pro „svázání“ zdiva pro pojištění statiky stavby, a pokud vyvrtáte otvor do betonové patky nebo do stěny a zapustíte do něj tyč odpovídající délky, vytvoříte základ spoje, který má extrémní nosnost. Skvěle poslouží, pokud chcete vytvořit velmi pevné spojení či zavěšení a velmi často se používají v kombinaci s chemickou maltou (kotvou) a jako osvědčený způsob uchycení kotevních patek. V domácí dílně se závitové tyče hodí při vytváření konstrukcí, kde je potřeba pevné spojení. Naučíte-li se s nimi zacházet a využít jejich možnosti, mohou někdy nahradit tu část pracovního procesu, při níž se různé ocelové díly svařují.

K dělení tyčí na potřebné rozměry nejčastěji využijete úhlovou brusku s řezným kotoučem na kov. Je jen nutné nepoškodit při řezání závit a případně jej v řezu pečlivě začistit, jinak může nastat problém s našroubováním matice.

Ukázka uchycení izolační desky z minerální vlny na fasádní zdivo pomocí talířové hmoždinky. Foto: TermoZ-BigMat

Rychlé turbošrouby

Na první pohled turbošroub se závitovou tyčí vlastně nijak nesouvisí, ale kromě závitu mají oba prvky společnou i schopnost vytvoření pevného spoje. Turboušroub rovněž patří ke spojovacímu materiálu, který možná není až tak obecně známý a rozšířený, ale odmění se vám zejména snazším a rychlejším vytvořením velmi pevného spoje. Turbošroub je speciální typ šroubu, který je navržen tak, aby umožnil rychlé a pevné uchycení do různých materiálů, zejména do sádrokartonu, dřeva, plastu nebo měkkých kovů. To, že se umí zaříznout, aniž by bylo nutné předem vytvořit otvor nebo hmoždinku, šetří čas a usnadňuje montáž.

Zařízne se

Turbošrouby se dostávají ke slovu tam, kde se nevolí tradiční postup v podobě zapuštění hmoždinky do vyvrtané díry, případně vložení závitové tyče do chemické kotvy. Turbošrouby se hodí spíše do měkčích materiálů, protože jejich základní vlastností je schopnost zaříznout se. S předvrtáním je však lze šroubovat i do různých typů zdiva, což je situace častá zejména při montáži okenních rámů.

Tyče různých průměrů jsou opatřeny závity, na něž lze zašroubovat matice. Foto: Valenta ZT

Talířové hmoždinky

Tento speciální typ hmoždinek (kotev) poznáte na první pohled podle „talíře“, jenž slouží k pevnému uchycení určitých typů materiálu. Talířové (někdy označované i jako fasádové) hmoždinky pomohou při montáži a upevňování materiálů, které nemají dostatečnou pevnost pro přímé přišroubování. Plastový „talíř“ pomáhá rovnoměrně rozložit tlak na větší plochu a zajistí lepší soudržnost, takže jím můžete rovněž upevňovat předměty do měkčích materiálů, ale osvědčený a doporučený je tento spojovací materiál zejména při upevňování tepelné izolace, ať už jde o desky z minerální vlny, nebo polystyren.

Kotvení polystyrenu

Patří mezi nejdůležitější způsoby využití talířových hmoždinek a dělá se proto, že samotné uchycení fasádní izolace na stavební lepidlo nestačí, i když na něm bude držet, a nepřišroubovat ji je chyba, která se časem vymstí. Na sto procent se můžete na soudržnost izolace s podkladem spolehnout pouze po jejím mechanickém upevnění. Důvodem je to, že fasádní hmoždinky jsou pevně fixovány ve zdivu, nikoliv na něm. Pevnost lepidla totiž nepomůže, pokud je pod ním slabý podklad.

Turbošroub slouží pro rychlé přichycení montážní kotvy nebo rámu okna ke zdi bez hmoždinky. Foto: Domo Okna

Nestačí lepidlo?

Správně upevněné a rozmístěné talířové hmoždinky zajistí, že fasáda bude odolná vůči nepříznivým atmosférickým vlivům, které se vyskytují stále častěji. Při silném větru polystyrenové desky rezonují, což může způsobit jejich borcení, pokud nejsou mechanicky připevněny ke stěně. U pěnového polystyrenu norma doporučuje zatlouct minimálně 5 hmoždinek na metr čtvereční, tedy dvě na panel a jednu mezi panely. Pokud upevňujete odřezky izolace o délce menší než třetina standardní desky, stačí pouze jedna fasádní kotva.

Postup hmoždinkování

Nejprve je třeba vyříznout do polystyrenu kulatý otvor o průměru talíře fasádní hmoždinky v místě, kde má být hmoždinka upevněna. Dobře to jde se speciální frézou na polystyren, nasazenou na akušroubováku. Skrze otvor se pak vyvrtá vrtákem o průměru 10 mm díra do zdi pro umístění hmoždinky. Následuje vložení hmoždinky do vyvrtaného otvoru a její doklepnutí. Poslední fází hmoždinkování je nasazení polystyrenové zátky (záslepky). Zátky lze koupit a upevní se pomocí stavebního lepidla. Důležité je zvolit vhodnou délku hmoždinky vzhledem k tloušťce izolace tak, aby byla zapuštěna do polystyrenu a do zdiva. Při kotvení grafitového (černého) i bílého polystyrenu se používá stejný postup.