Necky, valcha a ohnutá záda: Praní bez pračky bývala tvrdá práce

První pračky byly na ruční pohon a ani s nimi nebylo praní o mnoho snazší, foto: Shutterstock

Praní prádla bývalo náročnou a zdlouhavou činností, nad jejímž výsledkem bychom dnes možná ohrnovali nos. Dnes je díky moderním technologiím jednoduché, rychlé a efektivní.

Když lidé přestali k ošacení používat kožešiny a vyměnili je za tkané oděvy, nastala potřeba je také vyprat. V těch dobách se prádlo pralo zcela jinak než dnes. Zpočátku jen ve vodě, do které se prádlo namáčelo, tlouklo o kameny a poté oplachovalo. Později se do vody začaly přidávat další přísady, které zlepšovaly účinek praní, jako směs zvířecího tuku a dřevěného popela. Tato směs působila jako předchůdce dnešních pracích prostředků. Popel obsahoval zásadité látky, které rozpouštěly nečistoty a tuk. Z dnešního pohledu to může znít neuvěřitelně, protože prádlo se vlastně muselo nejprve „zašpinit“, aby se mohlo skutečně vyprat.

Valcha a mýdlo

Velkým pokrokem se stal vynález mýdla, který praní výrazně zjednodušil a zefektivnil. Ještě větší revoluci však přinesl vynález valchy, jednoduchého, ale velmi účinného nástroje, který umožňoval mechanicky odstranit nečistoty z tkanin. Valchy se vyráběly v různých dobách z rozličných materiálů: od dřevěných, kamenných či z pálené hlíny až po plechové a plastové. V českých domácnostech se valcha běžně používala ještě do 50. let 20. století, kdy ji postupně nahradily pračky.

Praní bývalo často kolektivní a převážně ženskou činností, do značné míry navíc závisela na počasí. A protože to byla těžká práce, často se scházelo více žen, aby si vzájemně pomáhaly. Prádlo bylo potřeba vydrhnout na valše, vyvařit v kotli a ještě vymáchat ve studené vodě. Sušilo se na slunci, které se navíc postaralo i o bělení. Takové „velké praní“ se konalo jednou za několik týdnů, protože zabralo i několik dní.

Praní dnes

Na přelomu 19. a 20. století nastal v oblasti praní další významný zlom. Začaly se vyrábět první prací stroje, které se nejprve používaly v prádelnách a nemocnicích a teprve později pronikly i do domácností.

Současné praní se od minulosti liší téměř ve všech ohledech. Dnešní automatické pračky dovedou samy napustit správné množství vody, ohřát ji na požadovanou teplotu, nadávkovat prací prostředek, vyprat, vypláchnout i odstředit prádlo. Moderní technologie umožňují pračkám rozpoznat množství a druh tkaniny pomocí senzorů a podle toho přizpůsobit délku a intenzitu praní.

Program pro každé prádlo

Moderní spotřebiče nabízejí širokou škálu specializovaných programů, například pro vlnu, sportovní oděvy, dětské prádlo nebo alergiky. Některé pračky využívají parní funkce, které dokážou odstranit bakterie, roztoče a pachy i při nižších teplotách. Důraz se dnes klade také na úsporu vody a energie, takže praní je ekologičtější a šetrnější k životnímu prostředí.

Voňavé prací prostředky

Stejně jako pračky prošly vývojem i prací prostředky. Tradiční mýdlo nahradily prášky, gely a kapsle obsahující enzymy, které rozkládají nečistoty už při nízkých teplotách. Stále oblíbenější jsou i ekologické alternativy, jako například prací ořechy, mýdlové vločky nebo domácí prášky bez fosfátů a chemických přísad.

Text: Veronika Cerhová, foto: Shutterstock, zdroj info: plus.rozhlas.cz, wikipedia.org

Necky, valcha a ohnutá záda: Praní bez pračky bývala tvrdá práce