U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

PRACUJEME S HORNÍ FRÉZKOU

Kategorie: Dílna | Autor:

Horními frézkami můžeme vytvořit drážky do dřevěných desek nebo jejich hrany zaoblit a tvarovat. Vhodné jsou i na kruhové a podélné výřezy a kopírování složitých tvarů třeba při výrobě nábytku.

S pomocí horní frézky lze vyrobit také spoj na pero a drážku, vyřezávat reliéfy, nápisy a symboly. Frézka se hodí i na výrobu dřevěných a jiných modelů. Kromě dřeva můžeme frézovat i laminované desky, lehké a barevné kovy, plasty, akrylátové a sádrokartonové desky.

   Základem horních frézek je rotující vřeteno s kleštinovým upínacím pouzdrem, do něhož se převlečnou maticí upínají stopkové frézy. Jejich malý průměr vyžaduje pro optimální řeznou rychlost velké otáčky – 12 000 až 30 000 ot.min-1, jichž dosahují vysokootáčkové elektromotory, takže stroj se obejde bez převodovky. Vřeteno, které je přímým prodloužením rotorového hřídele, však musí být uloženo v přesných valivých ložiskách. Rozlišujeme dva základní typy horních frézek – dvoudílné a kompaktní.

Dvoudílné

Zpravidla mají menší příkon a samostatnou pohonnou jednotku (frézovací motor) upnutou za přírubu do pohyblivé části frézovacího koše. Frézovací motor se pohybuje po vodicích sloupcích saní, takže nástroj lze výškově polohovat, respektive nastavit hloubku frézování. Saně umožňují posuv frézky po frézovaném povrchu. Pro přesnější práci jsou vybaveny paralelním vodítkem s možností připojení dalších vodicích pomůcek i adaptérem na odsávání prachu.

   Příkon motorů dvoudílných frézek je zpravidla 300 – 800 W, hmotnost od 1,5 do 2,5 kg. Výhodou je samostatné použití frézkového motoru pro frézování, broušení a leštění v ruce. Po upnutí do přípravného stolku lze použít frézovací motor stacionárně, kdy se dílec přisouvá k rotujícímu nástroji rukou.

Kompaktní

Když potřebujeme větší výkon a přesnější vedení nástroje, jsou vhodnější kompaktní horní frézky. Jejich pohonná jednotka s vřetenem je nedílnou součástí hliníkového frézovacího koše s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi, se začleněným spínačem a aretací. Vedení je mnohem přesnější díky robustnějším sloupkům. Nastavení hloubky frézování i polohování frézky je usnadněno dorazy. Frézka se podle provedení vede jednou či oběma rukama po materiálu podle rysky nebo přesněji podle paralelního vodítka, vodicí hliníkové lišty či kopírovací šablony. Frézky mají příkon od 800 W do 2200 W, při volnoběhu rychlost dosahuje 12 000 – 24 000 ot.min-1.

   Předvolbou otáček se stanoví optimální řezná rychlost podle průměru frézy a opracovávaného materiálu. Kolísání otáček zabraňuje elektronická regulace udržující stále otáčky i při proměnlivém zatížení. Frézky mají hmotnost od 3,5 do 6 kg. Hloubku frézování, která dosahuje 30 – 75 mm, lze nastavit obvykle s přesností 0,01 mm.

   Kleštiny dovolují upnout nástroje o průměru stopky 6, 6,35, 8, 10 nebo 12 mm. Stopky metrické řady však nelze upnout do kleštiny palcových rozměrů.

Než začneme pracovat

Nástroj se stopkou zasuneme do kleštiny, jejíž převlečná matice se po stisknutí západky blokující otáčení vřetena povolí klíčem. Hřídel dvoudílných frézek bývá nutné blokovat zasunutím kolíku do příčné díry ve vřetenu. Bez ohledu na velikost a typ frézy má být její stopka po upnutí alespoň ze dvou třetin délky zasunuta do kleštiny.

   Hloubka frézování jednoho cyklu ve dřevě nemá být větší než 10 mm. Větší hloubka se proto rozdělí do dvou nebo více cyklů.

   Frézuje se ve směru vláken dřeva. Při práci kolmo k vláknům se dřevo vylamuje, vzniknou vibrace a řezný odpor vytlačuje frézu z požadovaného směru úběru.

   Před zahájením práce se doporučuje vyzkoušet posunem koše správnost nastavení hloubky nebo dorazu při vypnutém motoru. Nevhodné je pracovat v příliš volném oděvu.

Ohraňování a tvarové frézování

Při ohraňování a tvarovém frézování bez použití paralelního vodítka musí být frézka vybavena vodicím čepem nebo kuličkovým ložiskem o průměru 6,35 nebo 12,7 mm. Frézka se nasadí ze strany na obrobek a frézuje se plnými otáčkami, dokud vodicí čep nebo ložisko nedosáhnou na hranu, která má být vodicí. Fréza se vede oběma rukama s mírným přítlakem podle hrany, nástroj se udržuje ve svislé poloze. Tvaruje-li se hrana úzké lišty nebo hranolu, vyplatí se upevnit s patřičnou mezerou vedle lišty hladký kus dřeva stejné tloušťky, aby se oba okraje saní mohly opírat o materiál.

   Při kopírování složitějšího, zejména křivkového tvaru lze s výhodou použít kopírovací kroužek, který po nasazení shora zapadne do desky saní a zajistí se obvykle pootočením bajonetového uzávěru. Prstenec kopírovacího kroužku zapadne asi 4 mm pod rovinu saní, které pak vedou frézu podle šablony.

   Frézují-li se opakované křivkové tvary, ornamenty nebo nápisy, je výhodné zhotovit nejdříve šablonu, která by měla mít tloušťku 4 mm. Její kopírovací hrana musí být pro výřezy větší, na vnější obrysy menší.

O autorovi| TEXT: COLUMBUS

Popisy k obrázkům

Pomocí přídavného stolku můžeme frézku upnout zespodu. Materiál pak vedeme okolo řezného nástroje

Pomocí horní frézky snadno zaoblíme hrany napfi. u parapetu, zábradlí nebo plotu

Frézka dokáže zaoblit i hrany kruhových otvorů

Pro neobvyklé tvary si vyrobíme šablonu, podle ní vedeme frézku a dosáhneme přesného požadovaného tvaru

Autor fotografií: FOTO:WWW. CESKYKUTIL. CZ

PRACUJEME S HORNÍ FRÉZKOU