Chalupa po letech opět ožila. A změnila se k nepoznání!

Roubenou chalupu koupili Michalovi rodiče před více než padesáti lety. Není sice velká, má jen dvě obytné místnosti, zato je zajímavě situovaná. Průčelím je otočená do klidné ulice, zadní strana domu směřuje do zahrady s výhledem na protější zelené kopce.

Chalupa a k ní kolmo stojící kamenná dílna vymezují příjemný prostor travnatého dvorku oživeného barevnými květinami. A tady na nás čekají Iva s Michalem, aby nás provedli po čerstvě zrekonstruovaném stavení a zahradě.

Na úvod nás Michal seznamuje s historií domu: „První úpravy tady udělal už můj tatínek s dědou po pořízení chalupy. Vzadu přistavěli umývárnu, ze dřeva zbouraného chlívku postavili roubené WC a otevřenou verandu, vybudovali přípojku na elektřinu i žumpu. A černou kuchyni pod klenutým prostorem v chodbě otec přestavěl na krb a před ním bylo posezení. Když později otec zemřel, maminka chalupu udržovala a jezdila na ni do pozdního věku.“

Co bylo popudem k nynějším změnám? „V roce 2020 tu došlo k havárii vody, ve dvoře byla vykopaná hluboká jáma, výkop šel síní i přes chalupu dozadu až na zahradu.To byl impuls udělat na chalupě větší rekonstrukci,“ konstatuje Michal.

Chalupářka využila na zahradě k aranžování květin různé předměty, které našla na chalupě. Hodil se i starý dřevěný trakař. Foto: Vladimír Hájek

První na řadě

Nejdříve přišly na řadu stavební a technické práce. S opravou vody se řešila přípojka na kanalizaci, podlaha v síni, následoval komín, oprava střechy a kachlových kamen ve světnici. I okna jsou nová, vyrobená podle původních. Vedle řemeslníků odvedl hodně práce i sám chalupář. „Dělal jsem zedničinu, tesařinu i truhlařinu, například opravy hliněných omítek, nové podlahy, dřevěné obložení pod okny,“ říká Michal. Krb v síni zrušil a otvor sloužící k vymetání komína uzavřel dvířky, přitom využil ta ze staré trouby. Iva se chopila štětce a natírala – podlahu, trámy, parapety i nábytek.

Doplňky za bazaru

Interiéru chtěli manželé ponechat dřívější styl. „Zařizování bylo mým úkolem,“ bere si slovo Iva. „Využili jsme částečně původní nábatyek, který jsem různě upravila, třeba pomocí barev a nových úchytek, částečně jsme pořídili nový.Bavilo mě vymýšlet dekorace. Uplatnila jsem tu některé staré věci z chalupy, něco je z bazarů. Například u jídelního stolu je modrobílá keramika, kterou měla manželova maminka, já jsem k ní přidala stejný džbánek z domova. Ráda také vytvářím dekorace z přírodnin a sušených květin,“ prozrazuje chalupářka. Jsou hezkým barevným oživením interiéru.

U chalupy je několik zákoutí se zahradním nábytkem, kde se dá odpočívat, popíjet káva, povídat si. Foto: Vladimír Hájek

Víceúčelová světnice

Při vstupu do světnice máte okamžitě pocit pohody. Přestože tu je umístěn kuchyňský i jídelní kout, kachlová kamna s ležením i veliká postel, a slouží tedy jako kuchyně, jídelna, pokoj i ložnice, místnost působí vzdušně a prostorně. Rozmístění nábytku před rekonstrukcí se osvědčilo, dispozice proto zůstala stejná, jen některé kousky byly nahrazeny novými. V kuchyňském koutu je teď více úložného prostoru, u jídelního stolu je velkoryse vytvořené sezení na lavicích a proutěných křesílkách, lákající okamžitě ke spočinutí. Kachlová kamna vytopí chalupu, vaří se na nich – k dispozici je ale i vařič – a pro romantiky je na peci ležení.

Protější pokojík slouží jako ložnice pro hosty. I on má částečně nové vybavení. Oblíbeným místem chalupářů je veranda u východu na zahradu. Za hezkého počasí tu stolují, odpočívají a mají odtud výhled na zelené údolí a protější kopce.

Otevřená veranda pod stříškou nabízí jak příjemné posezení, tak krásné výhledy do okolí. Foto: Vladimír Hájek

Zahrada překvapí na každém kroku

Také okolí domu prošlo proměnou. O zeleném dvorku jsme se už zmínili. Ještě dodejme, že zápraží z pískovcových desek je nově vyspárované a je na něm místo i pro lavičku. Iva tady, ale i jinde v zahradě, využila pro vysazení květin nejrůznější staré nádoby, od keramických hrnců, košíků, truhlíků, kamenného korýtka až po plechový kamnovec.

„Od jara až do podzimu tu stále něco kvete,“ ukazuje chalupářka na záhon před chalupou. „Mám i různé druhy růží, převážně staré anglické odrůdy.“ Zaujala nás popínavka s fialovomodrými květy na oblouku u domu. Iva jí říká „čokoládové víno“ podle vůně a chuti jedlých plodů. Je to akébie.

Jaká by to byla zahrada bez stromů a „jedlých“ keřů. Najdeme je v zadní zahradě, za domem i na okraji dvora. „Něco sázeli rodiče, něco já, něco Ivanka,“ vysvětluje Michal. Jsou tu jabloně, arónie, třešeň, keře maliníku, ostružiníku, rybíz, angrešt, borůvky. Dominantou zahrady je ale asi dvě stě padesát let stará lípa, v jejímž stínu se ukrývá lavička. Další místo pro odpočinek nabídne zahradní nábytek u kamenné zídky a skalky či zahradní houpačka. Na zahradě nechybí ani gril a ohniště.

Kuchyňský kout je šikovně sestavený z různých kousků nábytku a poliček a pojme vše potřebné. Foto: Vladimír Hájek

Další plány

Teď si Iva a Michal užívají zrekonstruované chalupy. Ale stále je co vylepšovat. „V plánu máme vybudovat koupelnu, zvětšit úložné prostory v kuchyni, dát nové vchodové dveře a udělat podhledy v chodbě a dílně. Protože půdu upravovat neplánujeme, stávající schody chceme nahradit skládacími a získáme místo na ukládání potravin,“ vypočítává Michal. „A až vyschne sklep, můžeme využít i ten,“ doplňuje na závěr Iva.