První lůžka a matrace: Jak jsme se dostali od slámy až k paměťové pěně
Místo matrace sloužil kdysi slamník – plátěný pytel vyplněný slámou či senem. Výplň se každý rok měnila za novou, foto: Shutterstock
Ještě na začátku 20. století spali lidé nejen na venkově v podmínkách, které bychom dnes považovali přinejmenším za nekomfortní. Oproti tomu dnešní matrace jsou pohodlné, čisté a skýtají tělu oporu během spánku.
Kdysi běžnou výbavou selských domácností byla rámová postel s pevným roštem z latí nebo desek. Namísto matrace měkkost lůžka a tepelnou izolaci zajišťoval slamník – plátěný pytel vyplněný slámou či senem, který pro větší pohodlí mohl být vyložený ještě měkkou péřovou duchnou nebo hřejivými ovčími kožešinami, záleželo na dostupnosti daného materiálu v různých lokalitách. Náplň takové matrace se každoročně měnila, hlavně po žatvě, kdy se stará sláma nahradila novou a voňavou.
První pružiny
S postupným rozšiřováním moderního nábytku pronikaly do chalup i kousky s čalouněnými matracemi, které byly vyplněné mimo přírodních materiálů i ocelovými pružinami. První zmínky o využití pružin pocházejí z 18. století, běžnou součástí domácností se ale staly až mnohem později. Jednotlivé pružiny bylo nutné stabilizovat lanky, aby držely tvar. I když tyto rané matrace obvykle vrzaly, znamenaly významný krok vpřed ve vývoji spánkového vybavení. Díky pružinám se totiž nejen zvýšil komfort matrací, ale také se zlepšila hygiena. Povrch, na kterém se spalo, byl zjemněn bavlnou nebo jiným měkkým materiálem, čímž se tyto matrace staly předchůdci moderních pružinových modelů. Pružinové matrace se totiž mnohem lépe větraly a čistily, čímž se předcházelo množení roztočů a jiných typů parazitů.
Jaký typ zvolit?
Současné matrace nabízejí mnohem větší komfort, a navíc lze vybírat hned z několika typů. Pružinové matrace poskytují pevnou a stabilní oporu, dlouhou životnost a výraznou pružnost, díky čemuž se dobře přizpůsobují pohybu těla během spánku. Mohou být vybaveny různými typy pružin, například bonnel nebo taštičkovými pružinami, které nabízejí rozdílnou úroveň tuhosti a podpory jednotlivých částí těla.
Pěnové matrace se vyznačují schopností kopírovat kontury těla, jsou lehké a snadno se s nimi manipuluje, přičemž poskytují rovnoměrnou oporu a eliminují bodový tlak. Paměťová neboli viscoelastická pěna reaguje na teplotu a tlak, dokonale se přizpůsobuje tvaru těla, podporuje správné držení páteře a zajišťuje hluboký a komfortní spánek. Tyto matrace jsou obvykle měkčí na povrchu a postupně tuhnou směrem ke spodní vrstvě, čímž kombinují pohodlí s oporou.
Měkkost není vždycky výhoda
Dalším faktorem je tuhost matrace, která se volí podle hmotnosti, spánkových návyků a osobních preferencí. Někteří lidé preferují tvrdší matrace, které poskytují výraznou oporu, jiní volí měkčí matrace pro větší komfort a pocit obklopení těla.
Vícezónové matrace mají jádro rozdělené do několika zón s různou tuhostí, aby poskytovalo optimální oporu různým částem těla. Ramena a boky mají měkčí zóny pro lepší propadnutí a odlehčení, zatímco bedra a nohy jsou podporovány pevnějšími zónami. Cílem je rovnoměrně rozložit váhu těla, minimalizovat tlakové body a podpořit správné držení páteře. Vícezónové matrace mohou být z pěny, paměťové pěny, latexu nebo pružin a nabízejí vyšší komfort, ergonomickou podporu a snížení rizika bolestí zad a kloubů.
Text: Veronika Cerhová, foto: Shutterstock, zdroj informací: homeanddesign.com, diariodesign.com
První lůžka a matrace: Jak jsme se dostali od slámy až k paměťové pěně
