Nemocný trávník

Choroby vezmou zelenému pažitu svěží vzhled, ale také výrazně sníží jeho užitné vlastnosti, zejména odolnost proti mechanické zátěži, neboť napadený porost postrádá schopnost rychlé regenerace.

Onemocnění trávníků mívá převážně houbový charakter, původcem jsou plísně, padlí a rzi. Rozšiřují se tehdy, je-li travní porost příliš zatížen mechanicky, mrazem, horkem nebo dlouhodobým vlhkem.

Plíseň sněžná

Sněžná světlorůžová plísňovitost trav (Monographella nivalis) je nejrozšířenějším a nejzávažnějším tuzemským onemocněním trávníků. Poškození je nejvíce patrné brzy zjara, kdy jsou pro růst plísně optimální teplotní podmínky. Zprvu se objeví drobné vodnaté skvrny pokryté bělavým či narůžovělým podhoubím. Skvrny se postupně rozšiřují, travní drn je zahnědlý.
Příčin se nabízí hodně, od přemokření a trvalého zastínění, sněhu dlouho ležícího na nezamrzlé půdě, neodklizení organických zbytků, zhutnělého půdního povrchu až po nadbytek dusíku v podzimním období. Napadený trávník velmi obtížně regeneruje, prvním krokem k obnově je opatrné vyhrabání odumřelé trávy a její likvidace, případně ještě posečení těsně u země. Pokud teploty drží nad 10 °C, přihnojíme trávník ledkem vápenatým či amonným s vápencem. V případě silného napadení použijeme postřik na přírodní bázi. Ochrana spočívá v průběžném odstraňování organického odpadu omezujícího přístup vzduchu k trávníku a vyrovnaném hnojení.

Sněžná plíseň připomíná pavučinu

Paluška travní

Původcem palušky, tedy sněžné šedobílé neboli tyfulové plísňovitosti trav, je houba Typhula incarnata. Rozvíjí se při dlouhodobé sněhové pokrývce, příznivé mikroklima ji připraví i stařina ponechaná na travnaté ploše. Po roztání sněhu se na trávníku objeví zprvu hnědavé skvrny, jejichž barva se mění na šedou až bílou. Odumřelé listy mají papírovou strukturu. Patogen přežívá ve sklerociu (tvrdý útvar vytvořený houbami) a klíčí při teplotách 10 až 18 °C. Léčba probíhá stejně jako u plísně sněžné.

Kornatka travní

Červenou nitkovitost objevující se téměř na všech druzích trávníků způsobuje houba Laetisaria fuciformis. Poznáme ji podle narůžovělých stébel. Plíseň vytváří kruhovité fleky, které se postupně rozšiřují, případně spojují. Je-li trávník oslabený, může se rozšířit na většinu plochy. Ochranou je ostré kosení, provzdušňování, pravidelné hnojení a zavlažování.

Hnědé skvrny, žloutnutí a zasychání listů jsou časté příznaky houbových chorob

Padlí trav

Za příznivých teplotních podmínek produkuje houba Blumeria graminis spory, které se šíří vzduchem. Na listech se projeví coby bělavý moučnatý povlak, který přechází až do hnědavých skvrn, a rostliny odumírají. Toto infekční onemocnění bývá často doprovázeno chlorózami a nekrózami.
Příčinu můžeme hledat v přehoustlém, přerostlém porostu, zpravidla nevhodně hnojeném za účelem rychlého jarního růstu. Rozšíření podporuje zastínění travnaté plochy. Řešením je posekání trávníků (sekačku je poté nutné vydezinfikovat) a aplikace postřiku s draslíkem, nebo podzimního hnojiva.

Rez travní

Černá rzivost trav (Puccinia graminis) způsobuje, že se okolo kolínek a na spodní části stébel vytvářejí nejprve žlutavé až rezavé prášivé puchýřky letních výtrusů, později tmavě černé zimní. Postupně dochází k narušování pletiv a zasychání listů. Příčinou je vysoká vlhkost v období vyšších teplot. Chorobu můžeme omezit zavlažováním jen v podvečerních hodinách a vyrovnaným hnojením.

V létě se rez travní projeví žlutavými až rezavými prášivými puchýřky

Dobré rady

Prvotní příčinu napadení musíme hledat v nesprávně vybraném osivu a nedostatečné péči o trávník.
Prevencí je vhodná výživa, optimální závlaha, provzdušňování, minimální používání chemických přípravků