U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Květinové vodopády

Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Markéta Bečvářová

Máte příliš malou zahrádku nebo nedostatek místa na terase? Anebo smutný výhled oknem, na které nelze upevnit truhlík? Tato i mnohá další místa mohou rozzářit závěsné koše nebo květináče osázené převislými druhy květin.

Většinou jde o letničky, které si můžeme předpěstovat z únorových výsevů, nebo koupit už rozrostlé v zahradnictví. To je varianta, která přichází pro letošek ještě v úvahu.

Koš nebo květináč?

Prvním krokem k vypěstování květinového vodopádu je samozřejmě zakoupení vhodné nádoby. Může jít o klasický anglický závěsný koš z drátěného pletiva nebo o závěsný květináč. Drátěný koš se původně vystýlal po obvodu mechem, který dobře zadržuje vodu a působí přirozeně. Dnes se spíše používají vložky z lisované rašeliny, upravených papírových hmot nebo kokosových vláken. Ty z kokosu jsou o něco dražší, ale dají se po-užít pro dvě až tři sezony.

K mání jsou i plastové koše, které se snaží napodobit drátěné. Květiny v nich můžeme rozmístit do vybraných okének a zbývající uzavřít děrovanými zástrčkami. V obou typech košů lze pěstovat i květiny, které nevytvářejí převisy, protože do nich můžeme květiny vsouvat i zespodu.

Závěsné květináče nelze osadit ze všech stran, proto je sortiment vhodných květin poněkud zúžen. Fungují po-dobně jako samozavlažovací truhlíky. Vzhledem ke značné hmotnosti závěsu s hlínou

a zásobou vody jsou obvykle z umělé hmoty. Tyto květináče je možné zavěsit kamkoliv, protože přebytek vody vyteče do vrchního pláště. U košů musíme myslet na to, aby zálivková nebo dešťová voda nestékala na zařízení, jemuž by mohla uškodit.

Dostatek vláhy a živin

Hlavní podmínkou toho, aby v závěsných koších nebo květináčích rozkvetly letničky nebo i trvalky do skutečné krásy, je samozřejmě dostatek vody. Rostliny jsou zavěšené v prostoru a tedy přístupnější slunci a hlavně proudění větru než všechny jiné výsadby. Pokud nezvolíme samozavlažovací variantu nebo závěsy neopatříme keramickým kuželem nějakého samozavlažovacího systému, je třeba za suchých slunečných dnů zalévat dvakrát až třikrát denně. Vhodné je vložit na dno nádoby děrovaný kelímek naplněný keramzitem a podložit jej vystřiženou fólií. Keramzit do sebe pojme určité množství zálivkové vody a pak ji uvolňuje do vysychajícího substrátu. Když koš zcela proschne, vyplatí se ponořit jej celý do nádoby s vodou, aby se důkladně nasákl. Vzhledem k velkému počtu rostlin v nevelké ploše substrátu je třeba závěsy také dostatečně hnojit. Jinak jsou květinové kaskády chudé a květy malé. V plné vegetaci proto přidáváme menší množství rozpustného hnojiva (například Krystalon květ a plod) do každé druhé zálivky. Nesmíme rovněž zapomínat na dobré upevnění nádob ať už jde o pevnost řetízku nebo motouzu, nebo o místo, k němuž je připevněn. Velká nádoba vyplněná substrátem a plně osázená váží okolo 10 kg a po zálivce se hmotnost ještě zvýší. Chceme-li, aby ze závěsných košů nebo květináčů vytryskly skutečně krásné ba-revné kaskády, musíme jim dopřát kvalitní substrát, doplněný tabletkou pomalu rozpustného hnojiva. A zkombinovat rostliny, které mají podobné nároky na pěstování. Na zahradnických výstavách nebo ve specializovaných zahradnictvích vám určitě poradí.

***

Jaké květiny do košů

Do menších květináčů se obvykle sází jeden druh rostlin, do větších nádob nebo košů lze jednotlivé druhy kombinovat. Pro období, které se na chatách a chalupách tráví nejčastěji, tedy pro letní květinové vodopády jsou vhodné na slunná stanoviště například petúnie (Petunia) včetně jejich vyšlechtěných variant surfinií (Surfinia), lobelka (Lobelia), samozřejmě pnoucí pelargonie (Pelargonium), sporýš (Verbena), štírovník (Lotus berthelotii), vějířovka (Scaevola aemula), hledíkovka (Nemesia fruticosa), dvojzubec (Bidens ferulifolia) nebo popínavky – lichořeřišnice (Tropaeolum peregrinum), slézovec (Lavatera trimetris), hrachor vonný (Lathyrus odoratus) či svlačec maurský (Convolvulus sabatius).

Také koše umístěné více k severu však nemusí být nezajímavé. Vybereme do nich například netýkavku (Impatiens walleriana), fuchsii (Fuchsia), hvozdík (Dianthus), všelichu (Brachycome), převislé typy begonií (Begonia), popenec (Glechoma), ostruhatku (Diascia barberae) nebo starček (Seneciohus). Nemusíme se však bát ani pelargonií nebo některých dalších z výše uvedené skupiny.

Horní patro v nádobách mohou ozdobit balzamíny, aksamitník, vzpřímené pelargonie, měsíček nebo i vanilkově vonící otočník (Heliotropium). Sestavu lze po okrajích doplnit také některými menšími plazivými bylinkami, například zlatým plazivým citronovým tymiánem či zlatou plazivou mateřídouškou.

Osazujeme drátěný koš

Obrázek

1 Koš si postavíme na stabilní květináč nebo vědro a vyložíme mechem, popř. některým z náhradních materiálů (plst, karton, kokosová vlákna). Uvnitř ještě doplníme fólií, která částečně zadrží zálivkovou vodu a zabrání vypadávání substrátu.

Obrázek

2 Vybrané květiny zalijeme a pak je balíme do kornoutů vytvarovaných z plastikové fólie. Opatrně je prostrkujeme – od spodních pater nahoru – do otvorů, které jsme si nařízli ve vrstvách koše. Kořínky musí vyčnívat k jeho středu.

Obrázek

3 Stáhneme opatrně kornouty a koš doplníme kvalitním substrátem. Pak dosadíme květiny na temeno koše. Bude-li to více rostlin, začneme uprostřed a pokračujeme k vnějšímu okraji. Substrát urovnáme tak, aby tvořil mělkou misku a vydatně zalijeme.

Kresby Hana Rašínová

Popisy k obrázkům

1 Koše s květinami jsou příjemnou ozdobou vstupů do chalup; pěkně se v nich vyjímají svačec s pantoflíčkem v atypickém barevném ladění

2 Červená verbena a žluté hvězdičky dvouzobce působí velmi optimisticky

3 Plamének je pro závěsný koš květinou poněkud neobvyklou – stejně jako jeho nápadité umístění

4 Petúnie jsou snad nejčastější květinou pro závěsy; směs potěší oko, ale jednobarevný “vodopád” je přímo okouzlující

Autor fotografií: FOTO HELENA Poláková a archiv

Květinové vodopády