Jak vyzrát na cholesterol?

Jedním ze způsobů, jak snižovat hladinu rizikového cholesterolu, je aktivní pohyb, foto: Shuterstock

Snížením hladiny cholesterolu prospějete svým cévám a srdci, ale pravděpodobně také zhubnete a celkově se dostanete do lepší zdravotní i fyzické kondice.

Podle statistik má zvýšenou hladinu cholesterolu až 70 % Čechů. Jaká je pravděpodobnost, že patříte do zbylých „zdravějších“ 30 %? Méně než jedna ke třem!

Proč a jak zvýšená hladina škodí

Zvýšený cholesterol je jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů onemocnění srdce a cév, zejména arteriosklerózy, infarktu nebo cévní mozkové příhody. Konkrétně riziko infarktu je u lidí s hladinou cholesterolu v krvi nad 6,2 mmol/l krve více než dvojnásobné. Závislost je podle odborníků jednoduchá: čím vyšší je hladina cholesterolu, tím horší je stav našich cév. Zvýšenou hladinu cholesterolu ale nepoznáme pouhým okem. Usazuje se na stěnách cév a tepen, kde postupně vytváří sklerotické pláty, což vůbec „nebolí“ a po nějakou dobu ani nijak zásadně neovlivňuje naše zdraví. Když už se důsledek projeví, jde už většinou o cévní nebo kardiovaskulární onemocnění, které je potřeba odborně léčit.

Hodný versus špatný

Většina cholesterolu se tvoří v těle a část se vstřebává z potravy. V našem těle jej potřebujeme, protože ovlivňuje činnost hormonů a je také základní stavební jednotkou buněk. Máme jej i v kůži, kde se vlivem slunečních paprsků přeměňuje na vitamin D. Pomáhá při metabolismu cukrů, proto čím více jich přijmeme, tím více cholesterolu se vytvoří. Jenže cholesteroly fungují v našem těle dva, známe je pod názvem hodný (HDL) a špatný (LDL). Potřebujeme je oba, i když za vznik aterosklerózy a všech dalších komplikací může hlavně LDL. Hodný cholesterol se naopak snaží ten špatný likvidovat.

Kolik cholesterolu je v pořádku?

Množství cholesterolu (celkový cholesterol) se udává v milimolech na jeden litr krve. Hodnota by u dospělého člověka neměla přesáhnout 5,2 mmol/l, ale někteří odborníci doporučují ještě méně, tedy pod 5 mmol/l. U dětí je normální hladina celkového cholesterolu do 4,4 milimolu na litr krve. Při hodnotě vyšší než 8,0 mmol/l je vhodné začít s odbornou léčbou a užíváním léků. Ještě důležitější než hodnota samotného celkového cholesterolu je množství a poměr LDL a HDL. Člověk s celkovým cholesterolem v normě může mít zvýšené riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, pokud má příliš nízkou hladinu HDL cholesterolu nebo „jen“ příliš vysokou hladinu LDL cholesterolu. Proto je důležité nechat si hladinu tuků v krvi změřit alespoň jednou za rok u lékaře a nespoléhat na různé domácí testy, které většinou měří jenom celkový cholesterol.

Kdo za to může

Určitou roli v případě vysokého cholesterolu hraje genetika. Proto by si hladinu cholesterolu měli hlídat přednostně lidé, jejichž nejbližší příbuzní cévním onemocněním trpěli. Avšak nejmasivnější podíl na vyšší hladině cholesterolu má špatná životospráva a nedostatek pohybu.

Změňte životní styl!

Hladinu cholesterolu lze pozitivně ovlivnit úpravou životního stylu (zdravým jídelníčkem, dostatkem pohybu, psychickou pohodou). Proto je důležité už od mládí znát své hodnoty a v případě zvýšené hladiny zbystřit. Pokud máte po vyšetření hladinu cholesterolu zvýšenou nebo dokonce vysokou, je třeba dlouhodobě upravit jídelníček. Touto cestou můžete nejen zabránit dalšímu zvyšování, ale dokonce hladinu cholesterolu snížit. V případě, že vám už lékař předepsal léky na snížení cholesterolu, věřte, že nejlepší cestou je kombinace léků a výživových opatření, která účinky léků podpoří. Základem stravy pro snížení hladiny cholesterolu (nízkocholesterolovou dietu), kterou můžeme ovlivnit zejména hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi, je pestrý a vyvážený jídelníček s výrazným omezením potravin s nevhodným složením.

Jak pohyb sníží cholesterol

Jako příklad může sloužit docela banální chůze, tedy lépe řečeno svižná chůze. Vědci, kteří sledovali osm let skupinu žen, které začaly chodit na svižné procházky, zjistili, že si zlepšily hladinu cholesterolu i kondici do té míry, že se riziko srdečních potíží snížilo při třech hodinách chůze týdně až o 30 až 40 %. Dokonce bylo zjištěno, že vytrvalostní zátěž nízké až střední intenzity (při 65 až 75% maximální tepové frekvenci) v časové délce alespoň 45 minut dokáže snížit celkový cholesterol o 0,1 mmol/l (8 %), snížit hladinu LDL (špatného) cholesterolu o 0,1 mmol/l (5 %) a zvýšit hladinu HDL hodného cholesterolu o 0,05 mmol/l (5 %). A to není vše! Pravidelná fyzická aktivita totiž neovlivňuje příznivě jen hladinu tuků v krvi, ale může být vhodnou cestou i ke snižování nadváhy, posilování kardiovaskulárního systému či snižování rizika cukrovky 2. typu. Navíc se podle vědců účinky pohybu začnou projevovat okamžitě, v jakémkoli věku, dokonce i v případě, že člověk nikdy pořádně nesportoval.

Text: Gabriela Zelinková, foto: Shutterstock, zdroj info: healthline.com, rozhlas.dvojka.cz