Jak vytvořit zahradu ve stylu Provence

Rubrika: Exteriéry, stavba, Inspirace, rss-feed, Zahrada

Třebaže se může zdát, že s českým venkovem ten jihofrancouzský nesouzní, najdou díky nejednomu shodnému prvku snadno společnou řeč.

Mix květináčů a kvetoucích rostlin vytváří uvolněnou atmosféru. Foto: Shutterstock

Přírodní kámen, dřevo, kov, intenzivní barvy i vůně květin a bylinek, to jsou stavební prvky stejně tak provensálské jako tradiční české venkovské zahrady. Dobrou zprávou je i to, že provensálský styl není sešněrovaný pravidly, stejně jako se jimi nenechávají omezovat samotní Francouzi. Podstatná je neokázalá honosnost. Té docílíme zahradní kompozicí, výběrem stejných nebo druhově či tvarově podobných rostlin, venkovním nábytkem a dekoracemi typickými pro oblast Provence. Pojmout v tomto stylu ale nemusíme celou zahradu. Pro navození středomořské atmosféry postačí její kousek, nejlépe tam, kde si ji budeme moci nejvíce užívat, ideálně tedy v návaznosti na interiér. Druhou možností je využití vhodného pozadí, jako jsou například kamenné či hrubě omítnuté zdi bývalých hospodářských stavení a ploty.

Levandulové keříky jsou v době květu nepřehlédnutelné. Foto: Shutterstock

České podnebí není sice tak teplé jako na jihu Francie, takže nám výsadbu totožných rostlin mírně komplikuje, ale zase se nám zahradou neprohání chladný a vysušující mistrál. Některé zeleni se u nás tudíž daří lépe. Navíc oblast Provence sahá od Středozemního moře po Alpy, takže i v jednotlivých částech je počasí trochu odlišné.

Olivovníky lze u nás pěstovat pouze jako přenosnou rostlinu. Foto: Shutterstock

Rostlinná improvizace

Provence charakterizují levandulová pole, olivové háje a vinice. Levandule i vinná réva se u nás pěstují běžně, tudíž základ pro zahradu v provensálském stylu máme po ruce. Olivovníky lze pěstovat v nádobách, letité stromy jsou nádhernou a tak trochu tajemnou třešničkou na „zahradním dortu“. Pokud je nemáme kde zimovat, můžeme se uchýlit k nevinné lži a vysadit místo nich odolnou hlošinu úzkolistou, která se olivovníku velice podobá. Bizarně pokroucené kmeny, stříbrošedé listy a olivám podobné plody z ní dělají téměř dokonalou vizuální náhradu. Jen peckovice nejsou poživatelné, mohou způsobit trávicí potíže. Atraktivní liánu bugenvileu můžeme pěstovat rovněž pouze jako přenosnou rostlinu, tím pádem nikdy nemůže naplno rozvinout svou krásu, protože se nemůže pnout po fasádě. Náhradou za ni bude například trubač, zimolez, ale i letnička povijnice.

Provensálská zahrada může být kultivovaná i v přírodním duchu. Foto: Shutterstock

Typické jsou pro provensálskou krajinu cypřiše, které se v ní jako zelené svíce tyčí až do výšky 30 metrů. Pro naše podmínky je vhodná středomořská varianta cypřiše stálezeleného ‘Stricta – Totem’, dorůstá do 12 metrů a mrazuvzdorná je do –20 °C. Druhým choulostivým provensálským jehličnanem je borovice pinie s deštníkovou korunou. České zimy zvládne nový kultivar ‘Golan’, který vydrží krátkodobě mrazy až –30 °C.

Mnoho rostlin z provensálské zahrady se běžně pěstuje v českých zahradách. Foto: Shutterstock

Kámen býval nejrozšířenějším stavebním materiálem v Provence i u nás. Foto: Shutterstock

Další zeleň

Alternativy ovšem nemusíme hledat ke spoustě rostlin i několika dřevinám, které prosperují v obou oblastech. Z trvalek a víceletých rostlin jsou to například macešky, kosatce, rozrazily, šanty, bergenie, drobnokvěté chryzantémy, stolisté a popínavé růže, ale také sukulenty, venkovní juky, mrazuvzdorné palmy.

Bylinky na záhonku či v nádobách se umisťují poblíž kuchyně. Foto: Shutterstock

Do nádob jako přenosné rostliny můžeme volit vzpřímené i převislé muškáty, petúnie, million bells, dvouzubce neboli bidens, gazánie, agáve a aloe, pomerančovníky a především jasmíny a oleandry. Zapomenout nesmíme ani na slunečnice, jež svými obrazy z Provence proslavil van Gogh. Z dřevin se už dávno v české zahradě zabydlel zimostráz, šeřík, hortenzie, vistárie, psí víno. Bez obtíží tu bude růst platan a cedr atlantský, které poskytují ve Středomoří zahradám tolik žádaný stín. Jen potřebují dostatečný prostor.

Iluzi Provence lze vytvořit i na metru čtverečním. Foto: Shutterstock

Co by to bylo za provensálskou zahradu, kdyby v ní chyběly bylinky, zejména ty, jež tvoří směs přímo zvanou provensálské koření. Patří do něj tymián, rozmarýn, bazalka, doplňovat je může oregano, saturejka, estragon, šalvěj, majoránka.

Bez bouquet garni čili bylinkové kytice se provensálská kuchyně neobejde. Foto: Shutterstock

Typické materiály

V prvé řadě je to přírodní kámen, nejlépe místní, který posloužil i ke stavbě stodol, chlívků atd., a štěrk na vysypání cestiček či celých ploch v okrasné i užitkové části zahrady. Pro výsadbu rostlin slouží terakotové květináče, jako obaly se používají i proutěné a drátěné koše a nádoby z pozinkovaného plechu. Venkovní nábytek je vyroben z lakovaného kovu, ratanu či odolného dřeva. Z barev se nejvíce používá bílá, terakotová, olivová, modrá, šedomodrá a šedá, ale i starorůžová. Patina nemusí být za každou cenu.

Oblíbené jsou i instalace z vysloužilých předmětů. Foto: Shutterstock

Zásady provensálského stylu

Minimálně část zahrady musí zůstat přírodní.
Nesmí chybět okrasný, užitkový a relaxační díl.
Prostor je členěn nízkými kamennými zídkami a cestičkami nebo tvarovanými živými plůtky.
U domu, nejlépe se vstupem z kuchyně, se nachází terasa s venkovní jídelnou.
K siestě je vždy připraveno venkovní lůžko, nejčastěji s kovovou, případně ratanovou konstrukcí.