U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Jak vlhkost odstranit

Kategorie: Víkendový kurz – vlhkost nesmí do chalupy | Autor:

ANEB VÝBĚR METODY PROUDĚNÍ VZDUCHU

Princip je v tom, že se zvětšuje plocha k odpařování vody do ovzduší a současně podporuje proudění vzduchu. Systémů je více. Nejméně vhodná je neodvětrávaná vzduchová dutina v interiéru. Postupně se tu kumuluje voda a proniká do stěny dutiny nebo do zdiva. Vzduchová dutina s přívodem i odvodem je vhodná podmínečně, neboť vlhký vzduch je přiváděn zpět do místnosti. Doporučujeme spíše dutinu s přívodem i odvodem vzduchu do ovzduší. Nebýhodou však je, že se mírně změní mikroklima v místnosti. Tyto metody ovšem vůbec nejsou vhodné v zaklenutých prostorách. Odvětrání dutinami pod úrovní terénu se také doporučuje, ale vzduch musí být odveden do atmosféry a dno kanálků nutno odvodnit. Tento způsob zase není vhodný v oblastech s výskytem volné podzemní vody. Velmi účinné je propojení vzduchové dutiny a soklu. “Vzduchové” metody vyžadují obvykle zásahy do podlah, terénů a soklů. Pokud se dutiny dělají v interiérech, je třeba je vyklidit. Účinnost je různá, nicméně z hlediska památkové ochrany jsou vhodné. Navazují totiž zpravidla na systémy historické.

PLOŠNÁ IZOLACE

Izolace jsou zpravidla nedílnou součástí všech sanačních opatření a také postupy jsou velmi podobné – vždy musíme izolaci do zdiva nějak mechanicky “vložit”. Proto se těmto metodám také říká “mechanické”. Části zdiva jsou například postupně vybourávány, poté se vloží izolace a vybourané části se opět doplní. Jinou metodou je ruční podřezávání v cihelné spáře, např. tesařskou pilou, lanovou nebo řetězovou pilou. Do proříznuté spáry se pak vkládá plastová fólie, sklolaminátové desky nebo jiná hydroizolační fólie. Výhodou této technologie je současné radonové odstínění. Nejnovější mechanická metoda, vhodná do cihelného zdiva s rovnou vodorovnou spárou, používá vložení vlnitých desek z nerezového plechu. Mechanické metody jsou účinné, ale dosti pracné a výrazně zasahují do konstrukce. Při práci musí být přilehlé prostory vyklizeny. Z hlediska památkové ochrany staveb jsou často hodnoceny jako nevhodné!

INFUZNÍ CLONY

Pomocí chemických látek, aplikovaných do infuzních otvorů, se vlastně nahrazují plošné izolace. V zásadě lze otvory plnit tlakově nebo pomocí nádobek, případně volným napouštěním čerpadlem ze zásobníku. Po “vsáknutí” směsi do vrtů se otvory naplní maltou nebo tzv. injektážní směsí. Tento způsob je poměrně jednoduchý, bez velkých stavebních problémů. Účinnost je také dobrá, ale závisí na kvalitě použité chemické směsi. Injektáž musí být doplněna plošnou mechanickou izolací podlah. Metodu možno použít i jako součást ochrany proti radonu. Památkáři ji hodnotí rozdílně, nicméně výhodou je, že používané chemické směsi mají složení podobné původnímu zdivu a pojivu.

ELEKTRO-MAGNETICKÉ POLE

Vysoušení může probíhat též pomocí elektrického pole. Do zdiva jsou zabudovány kladné a záporné elektrody. Kladné náboje s molekulami vody se pohybují ke katodě a vlhkost je vytlačována ven ze zdiva. Tyto metody neovlivňují statiku objektu a jsou vhodné i ve zdivech smíšených. Další výhodou je zabránění výstupu solí z vysoušených ploch. Nejnovějšími technologiemi jsou opatření založená na magneto-kinetických jevech a vlnové elektroosmóze. Zdi se tak dají vysoušet téměř bez stavebních zásahů. Tyto metody lze obecně doporučit. Vysoušení začíná ihned po instalaci a zdivo je vysoušeno pozvolným a šetrným způsobem. Proto jsou vhodné i z hlediska památkové péče. Volba konkrétní technologie je dána životností používaných materiálů, spojů a řídicích prvků. Přednost mají nekovové materiály a prvky z ušlechtilých kovů.

ÚPRAVA POVRCHŮ

Povrch se může buď pro vodní páry utěsnit nebo naopak “otevřít”. Utěsnění ovšem znamená uzavření vlhkosti ve zdivu, její kumulaci a postup do jiných oblastí (zpravidla výše). Přesto jsou utěsňující povlaky nedílnou součástí sanačních opatření. “Otevřeným” způsobem jsou tzv. sanační omítky. Mají vysokou propustnost pro vodní páry, ale sníženou kapilární vzlínavost. Jako levnější náhrada se používají sanační přísady do běžných omítek. Utěsnění povrchů zdiva se používá jen tam, kde podmínky stavby nedovolují jiná řešení a jako doplňující opatření. Pokud stav zdiva umožní použití pouze sanační omítky, jsou velmi účinné. Některé druhy se blíží klasickým historickým omítkám a jsou tedy vhodné i z pohledu památkářů.

Orientační přehled metod a jejich použití (U je hmotnostní vlhkost v %, + nejvhodnější metoda, 0 poměrně vhodná a možná metoda, – málo účinná metoda):

Sanační metoda    Příčina a druh vlhkosti

   
   
   Vzlínající vlhkost z podloží    
   Atmosférická    Provozní    Kondenzační

   
   
   
   
   
   
    (srážky, spodní    (provoz    (srážení

   
   
   
   
   
   
   
   voda apod.)    kuchyně    vlhkosti na

   
   
   
   
   
   
   
   
   
   apod.)    
   zdech atd.)

   
   
   Nízká    Zvýšená Vysoká Velmi vysoká

   
   
   U<4    4<U<7,5 7,5<U<10,5 U>10,5

Vkládání hydroizolačních

pásů, desek, fólií    
   –    +    0    –    –    
   –    
   –

Povlaky, omítky, úpravy

difuzní nebo

utěsňující    
   
   +    0    –    –    0    
   +    
   +

Elektroosmózy    
   –    +    –    –    –    
   –    
   –

Odvětrávání    
   
   +    0    –    –    0    
   –    
   –

Horizontální a vertikální

clony infuzními vrty    
   –    +    –    –    –    
   –    
   –

Stavební úpravy okolí,

přestavby, odvodnění,

změny dispozice

stavby    
   
   
   0    0    0    +    +    
   0    
   0

Účinnost sanací: Zbytková vlhkost a oblasti, ve které zůstává. Postupy je téměř vždy nutné kombinovat: (1) Dutina v exteriéru, dutinový sokl, sanační omítka – vlhkost zůstává v úrovni podlah suterénu. (2) Otevřený výkop s drenáží, sanační omítka – vlhkost dále vzlíná, do zdiva vniká volná voda z ovzduší. (3) Horizontální izolace “podříznutím”, utěsňovací povlak – voda kumuluje pod clonou a ve zdivu a je nebezpečí kondenzace. (4) Horizontální izolace infuzní clonou, utěsňovací povlak – voda kumuluje pod clonou a ve zdivu a je nebezpečí kondenzace. (5) Utěsnění – vlhkost je uzavřena ve zdivu, možnost kondenzace. (6) Sanační omítky – vlhkost “vydýchává” do atmosféry a interiérů. (7) Elektroosmóza v kombinaci ze sanační omítkou – zdivo je vysoušeno v celém profilu.

Princip vysoušení elektroosmózou:

Vzájemně propojené kladné a záporné elektrody “vytlačují” vlhkost ze základů domu.

Infuzní clony:

1 – horizontální s jednostrannými vrty,

2 – horizontální s oboustrannými vrty,

3 – vysoušení vrtů,

4 – aplikace infuzní směsi

Vhodné způsoby odvětrávání:

1 – vzduchová dutina odvětraná do místnosti,

2 – vzduchová dutina s odvětráním vně domu,

3, 4, 5 – vzduchová dutina pod úrovní terénu,

6 – odvětrávání za soklem.

Příklady systémů izolace proti vlhkosti s použitím kombinace různých metod (A – nad terénem B – zapuštěno v terénu):

1 – nerezový plech zaražený do spáry,

2, 3 – sanační omítka,

4 – izolace,

5 – vodotěsná vrstva,

6 – štěrkový násyp

Jak vlhkost odstranit