U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Jak na dřevomorku?

Kategorie: Stavba | Autor: Oto Marek (s použitím materiálů od ing. Smotlachy), Foto archiv

Poradna

V okolí naší chalupy rostou staré jehličnany, na nichž se objevily v dolní části hnědé skvrny. Může jít o dřevomorku? A nemůže se rozšířit i do stavení? Zajímá se paní M. S. z Dobrušky. Další čtenář se ptá na to, kde se mohl v jeho chalupě na horách objevit rezavý prach a na podlaze za nábytkem bílý koláč připomínající houbu. Odpovídáme oběma zároveň. Dřevomorka živé stromy nenapadá. Ke svému vývoji potřebuje odumřelé dřevo o poněkud vyšší vlhkosti. Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) patří mezi houby, které intenzivně rozkládají celulózu a způsobují tzv. hnědou hnilobu dřeva. Její mycelium (podhoubí) napadá zejména dřevo, ale také dřevotřísku a výrobky ze dřeva a z celulózy a postupně je zcela zničí.Ve vlhkém prostředí bez pohybu vzduchu (např. prahy, zárubně dveří, dřevěné stropy, krovy apod.) se velmi rychle šíří. Její podhoubí dokáže prorůst i silnou zdí a rozšířit se tak i do značných vzdáleností. Mladé plodnice se podobají pýchavkám nebo bílým vatovitým bochánkům. Rozvinuté mají uprostřed různě zprohýbané a nepravidelně jamkovité, zprvu oranžově hnědé, později tmavě hnědé rouško, které v době zralosti vytváří nesmírné množství rezavých výtrusů. Vypadají jako rezavý prach a hustě pokrývají blízké i širší okolí (to je zřejmě problém druhého tazatele). Majitel napadeného objektu pak může výtrusy snadno roznést na botách po celé budově i k sousedům. Dřevomorka je nebezpečná i z toho důvodu, že ke svému životu nepotřebuje vlhkost z okolí. Dokáže si totiž vodu ze dřeva sama “vyrobit” a dokonce ji na svých plodnicích roní jako slzy. Odtud také její název lacrymans – slzející.Zdrojem nákazy může být nevhodně uložené palivové dřevo ve sklepě nebo dřevníku. Odtud podhoubí snadno proroste zdí dovnitř objektu. Napadené dřevo mění barvu, zpočátku slabě hnědne a vláknitě se rozkládá, později tmavne a kostkovitě se rozpadá; hrany odštěpků jsou hladké a lesklé. Postupně ztrácí pevnost a dřevěné konstrukční prvky se stávají nefunkčními. Houba velmi často napadá zhlaví stropních trámů; napadený strop se pak může zřítit. Pokud ve svém stavení zjistíte náznaky nebo přímo projevy napadení dřevokaznou houbou, doporučujeme obrátit se na zkušeného odborníka, např. laboratoře České mykologické společnosti, Karmelitská 14, Praha 1, Malá Strana, tel. 257 530 842. Mykologický průzkum provádějí i jiné odborné laboratoře. Zde vzorek napadeného dřeva vyšetří, určí druh dřevokazné houby a navrhnou postup sanace. Může se také ukázat, že vůbec nejde o houbou, plíseň či napadení dřevokazným hmyzem. Známé je například narušení povrchu dřeva chemickými reakcemi s maltou, zdivem, nevhodnými protipožárními nátěry apod. Různé bílé výkvěty na dřevě bývají často způsobeny vykrystalizovanými anorganickými solemi (Candotovy soli), které nejsou pro dřevo nebezpečné a lze je poměrně snadno odstranit. Přesné určení škůdce je tedy nezbytné.Při zjištění výskytu dřevomorky je vždy nutné dodržet pokyny odborníka a odstranit veškeré známky napadení. V první řadě je nezbytné zlikvidovat plodnice, viditelné podhoubí a potom napadené dřevo. Odstranit se musí i veškeré narušené části dřevěné konstrukce. Pokud odřezáváme např. trámy, je vždy nutné ubrat ještě zhruba 70 cm zdravého dřeva od místa napadení. Pokud jde o povrchové napadení trámů, je třeba narušenou vrstvu mechanicky odstranit a čisté dřevo chemicky ošetřit. V okolí napadení, např. u dveřních zárubní, musíme odstranit i omítku. Pokud zde najdeme vlákna podhoubí, postupujeme až do “zdravé” omítky a vyškrábeme i veškeré spáry mezi cihlami. V případě, že mycelium zdí prorostlo, je nutné ji vybourat, místo chemicky ošetřit a znovu vyzdít. Fungicidem ošetříme i vyčištěné spáry ve zdivu a všechna napadená místa.Pokud zjistíme rozsáhlé napadení dřevěného stropu, je vhodné jej celý nahradit ocelovými “I” profily a keramickými hurdiskami. V případě výskytu houby v půdních prostorách je nutné ověřit stav střešní krytiny především v úžlabích. U podlahy ověříme stav “polštářů” (trámků pod podlahovými prkny). Při větším rozsahu napadení je vhodné uvažovat o podlaze betonové. Vyměnit musíme i napadená okna, parapety, zárubně a okolní dřevěné prvky. Nové by měly být preventivně, případně i hloubkově chemicky ošetřeny. Fungicidem ošetříme i přiléhající zdivo.Pokud dřevomorku objevíme ve sklepě, raději veškeré dřevěné prvky odstraníme a spálíme (mimo objekt). Dříve doporučované opalování zdiva není vhodné, protože proud teplého vzduchu spory i drobné úlomky podhoubí roznese do okolí. Vhodných chemických prostředků (fungicidů) je dnes na trhu poměrně dost. Z tuzemských jsou to např. BORONIT nebo BOCHEMIT. Při větším napadení doporučujeme využít služeb specializovaných firem, které zajistí vše potřebné. Důsledným sanačním zásahem je možné činnost dřevokazných hub, včetně dřevomorky, zastavit. Další údržba však musí být volena tak, aby se houba již neobjevila. Je nutné pravidelně sledovat izolace základů a stěn, zamezit zatékání, kontrolovat okapy. Důležité je i dostatečně větrat a topit, dřevokazné houby totiž nesnášejí průvan.

Jak na dřevomorku?