U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Hřmění kolem komína

Kategorie: Právo | Autor: Pavel Kumprecht

UMÍSTĚNÍM STAVBY NESMI BÝT OBTĚŽOVÁNO OKOLÍ

ZAKON

Dopis, který nám poslala čtenářka ze středních Čech, byl velmi obsáhlý a smutný. Její problém se sousedy a komínem, jenž byl postaven “na černo” a z něhož stoupá stejně černý dým do oken, kde žije s nemocným manželem, byl vlastně už příslušnými orgány smeten ze stolu. Přesto jsme požádali odborníka, jenž má spodobnými případy sousedského “pochopení” mnoho zkušeností ze své praxe, o vyjádření. Věříme, že bude prospěšné i mnohým z vás.

Z vašeho dopisu plyne, že si váš soused z původní kůlny, tedy stavby sloužící do té doby např. k ukládání zahradního nářadí, paliva, výpěstků apod., vybudoval kotelnu. Nebo na ni změnil alespoň část kůlny. Vycházím totiž z toho, že když provedl “přístavbu komína u hospodářského stavení rodinného domku”, jak tento objekt označil stavební úřad, tak přistavěl komín ke stavbě již dokončené. Samotný komín by sám o sobě neměl žádný význam, je vždy třeba vymezit ještě určitý prostor pro připojení topidla ke komínu, tedy kotelnu. O té se ale v oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby nic neuvádí. Buď stavební úřad tuto otázku opomněl, což by byla velká chyba, nebo kotelna již v hospodářském příslušenství byla a nově se postavil pouze komín.

Stavební povolení nejen na komín

Má-li dojít k dodržení zákonnosti, je přístavba komínu jednoznačně stavbou, vyžadující pro svou realizaci stavební povolení. Ve výše naznačené souvislosti by je však vyžadovala i změna účelu užívání části dosavadního hospodářského příslušenství na kotelnu (§ 55 odst. 1, § 85 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění, dále jen “stavební zákon”). Jestliže tedy soused upravil kotelnu bez stavebního povolení, tedy “na černo”, dopustil se přestupku proti stavebnímu řádu podle § 105 odst. 2 písm, o) stavebního zákona. Podle citovaného ustanovení se totiž přestupku dopustí a pokutou od 10 tis. do 25 tis. Kč bude potrestán ten, kdo provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním. Z vašeho popisu vyplývá, že se soused uvedeného přestupku dopustil. Navíc je zřejmé, že se po určitou dobu dopouštěl i přestupku podle § 105 odst. 3 písm. o) stavebního zákona. Podle něj se totiž přestupku dopustí a pokutou od 25 tis. do 50 tis. Kč bude potrestán ten, kdo užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je ho třeba. Stavba komína podléhá kolaudaci, a proto pokud byl užíván bez ní, jak se zmiňujete, dopouštěl se soused uvedeného přestupku. V užívání stavby bez potřebného kolaudačního rozhodnutí je přitom třeba spatřovat přestupek trvající povahy, který je možno sankcionovat iopakovaně. Vždy za dobu užívání stavby bez kolaudační rozhodnutí, která je uvedena v rozhodnutí o přestupku. Zde samozřejmě záleží na rychlosti rozhodování a samozřejmě ina chuti stavebního úřadu chtít vůbec někoho postihnout, navíc opakovaně.

V souladu s veřejnými zájmy?

Každou stavbu vyžadující stavební povolení a postavenou bez něj (přičemž ve smyslu § 139 písm. a) stavebního zákona se rozumní stavbou ijejí část) je povinen projednat stavební úřad v řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm o) stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení nařídí vlastníku odstranění stavby vybudované bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejnými zájmy, zejména s územně plánovací dokumentací, cíly a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Nenařídí je ani v případě, jestliže stavebník v řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Ačkoliv se tedy “černá stavba” projednává v řízení o odstranění stavby, ještě to neznamená, že by na konci muselo být vydáno rozhodnutí o jejím odstranění. Bylo by vydáno jedině tehdy, pokud by stavebník neprokázal soulad stavby s veřejnými zájmy. Je to skutečně zvláštní řešení a snad i nepřímá podpora “černých stavebníků”, když jejich nedovolenou a koneckonců protizákonnou činnost je stavební zákon schopen pokrýt následně zjištěným veřejným zájmem na provedení stavby bez povolení. Nicméně taková je současná právní úprava a z ní je třeba vycházet. Uvádíte, že váš soused ve lhůtě stanovené stavebním úřadem řádně doloženou žádost o dodatečné povolení přístavby komínu nepředložil. Pak ovšem mělo být ve smyslu uvedeného § 88 odst. 1 písm o) stavebního zákona nařízeno jeho odstranění. Rozhodně nebyl důvod k zastavení řízení; nepovolenou stavbu bylo třeba dořešit. Na druhé straně by nic nebránilo ani tomu, aby stavební úřad již jednou stanovenou lhůtu ještě prodloužil. Váš případ je ovšem možné posuzovat z obecných hledisek, neboť z vašeho pohledu je lhostejné, zda by se o stavbě komínu jednalo ve stavebním řízení nebo v řízení o odstranění stavby. V obou se totiž uplatní obdobné principy, takže v následujících řádcích najdete iodpovědi na své otázky.

Okolí nesmí být obtěžováno

Základní požadavky na územně technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení staveb stanoví vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Podle této vyhlášky se postupuje i při umísťování a povolování staveb, tedy i při rozhodování o předmětném komínu. V § 4 odst. 1 citované vyhlášky se mimo jiné stanoví, že umístěním stavby a jejím následným provozem nesmí být ani nad přípustnou míru obtěžováno okolí, zejména v obytném prostředí. S tímto požadavkem se proto musí stavební úřad vždy vypořádat, rozhoduje-li o stavbě komínu a jsouli uplatňovány takové námitky, jako jsou vaše. Jestliže tak stavební úřad neučinil, pochybil. Vzájemné odstupy staveb upravuje vyhláška v § 8, přičemž samostatnou vzdálenost komínu od sousední pozemkové hranice nebo sousedního rodinného domu nestanoví. Komín, o němž se zmiňujete, sdílí osud stavby, ve které se nachází, ale i jeho umístění musí splňovat požadavky životního prostředí, hygienické a další. Kompetentními k posouzení těchto požadavků jsou pak orgány hygienické služby a obce, které byly zákonem ČNR č. 389/1991 Sb. o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování určeny dotčenými orgány v územním a stavebním řízení (z povahy věci plyne, že i v řízení o odstranění staveb) z hlediska ochrany ovzduší, pokud ovšem nejsou pověřeny funkcí stavebního úřadu.

Daly skutečně předběžný souhlas?

Těmto orgánům bylo ve vašem případě zasláno oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby, proto se věc jeví tak, jako by vaše námitky měly být bezdůvodné. Podle § 126 odst. 1 stavebního zákona totiž v případech, kdy se řízení dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy (např. právě zákonem o ochraně ovzduší č. 309/1991 Sb.), rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který dbá na ochranu těchto zájmů. Pokud by tedy obecní úřad či okresní hygienická stanice se stavbou komínu nesouhlasily, nebylo by ji možno ani dodatečně povolit. Jde však ještě o to, zda zákonem požadovanou dohodu s těmito orgány či jejich souhlasy měl stavební úřad při vydávání stavebního povolení skutečně k dispozici, zda se nespokojil právě jen s tím, že jim zaslal oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby komínu na vědomí. Takovýmto postupem by požadavky zákona nenaplnil – pokud by ovšem tyto orgány nedaly souhlas již k projektové dokumentaci připojené k žádosti o dodatečné povolení stavby (viz přiměřené použití § 61 odst. 6 stavebního zákona). Jsem přitom přesvědčen o tom, že soulad stavby s ČSN, stavebně technickým řešením staveb, s požárními předpisy atd. ještě neznamená, že jde o stavbu, která nebude obtěžovat okolí nad přípustnou míru. V tomto směru bych také viděl vámi předkládané odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu jako nedostatečné. Musel se přece zabývat konfigurací terénu, v němž byl komín umístěn, okolní zástavbou, směrem převládajících větrů apod. a teprve z těchto podkladů vyvodit závěry.

Máte naději na nápravu

Proti rozhodnutí odvolacího orgánu ale můžete ještě brojit cestou mimořádných opravných prostředků podle zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a to buď podnětem k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení nebo návrhem na obnovu řízení. Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího orgánu lze také podat správní žalobu k soudu v rámci správního soudnictví. To ale jen ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy žalované rozhodnutí nabylo právní moci. Případné další postupy bych vám doporučoval řešit s advokátem, nehledě na to, že u správní žaloby je zastoupení advokátem povinné, nemá-li žalobce právnické vzdělání. Skutečnost, že jste se svými námitkami neuspěli v řízení před orgány veřejné správy ještě neznamená, že nemůžete být úspěšní v řízení občanskoprávním u obecního soudu. Vaše námitky totiž spadají do oblasti sousedských práv, upravených v § 127 odst. 1 občanského zákoníku, a proto se nezávisle na dosud vydaných rozhodnutích správních orgánů můžete dovolávat ochrany přímo u soudu. Pokud by soud dospěl k závěru, že nevhodným umístěním komínu a jeho provozem je zasahováno nad míru přiměřenou poměrům do výkonu vašich práv, uložil by jeho vlastníku povinnost zdržet se takového rušení. Pro to ale musíte soudu předložit patřičné důkazy, např. znalecký posudek, prokazující vaše tvrzení.

Hřmění kolem komína