U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Dřevo je slunce zakleté do levného paliva
Kategorie: Speciál – topíme dřevem | Autor: Jan Novák, FOTO AUTOR a archiv
I když distributoři plynu a elektřiny slibují na nejbližší dobu jakési zlevnění, předchozí trend byl přesně opačný – a sotva lze pochybovat o tom, že dříve či později bude pokračovat. Vyčerpávání fosilních paliv, prakticky monopolní postavení výrobců energií i politický vývoj ve světě nevyhnutelně povedou k tomu, že křivka cen se začne šplhat vzhůru ještě rychleji. Prozíravější majitelé nemovitostí se proto poohlížejí po jiném zdroji energie na topení. Jedním z nejperspektivnějších je dřevo.
Zatímco ještě před přibližně deseti lety byly náklady na topení téměř zanedbatelné, dnes teplo a ohřev vody představuje asi 80 procent všech výdajů na energii v domácnosti. A tento podíl nejspíš bude ještě stoupat. Odhaduje se, že průměrná domácnost spotřebuje ročně 60 až 90 gigajoulů (GJ), v rodinných domcích to je obvykle ještě výrazně víc.Není proto divu, že v současnosti většinu majitelů nemovitostí zajímá především cena paliv. Do popředí se stále více dostávají ty alternativní zdroje, které jsou trvale obnovitelné a dostupné přímo na místě jejich spotřeby. Při výběru topného systému však je nutné věnovat pozornost nejen provozním nákladům, ale také předpokládanému vývoji v produkci a cenách jednotlivých druhů energie. Z ekonomických hledisek je také třeba dbát na výši celkové pořizovací investice včetně nutných přestaveb a na pravděpodobnou životnost zařízení.
Jménem zákona!
Růst nákladů na vytápění vede k tomu, že mnoho lidí vypíná a demontuje nové systémy a vrací se ke klasice z éry dědečků a babiček. Stále častěji přitom už nejde jen o romantiku v podobě chalupářských a chatařských pecí nebo krbů, ale o ekonomickou nutnost.Významná jsou rovněž ekologická a právní hlediska. Nově přijatý zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší již v úvodu říká, že každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek. Ještě důležitější je z tohoto hlediska jeho paragraf číslo 3, v němž se uvádí, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Obdobná nařízení se samozřejmě vztahují i na provozovatele malých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, tedy včetně otopných systémů v rodinných domcích nebo v objektech pro individuální rekreaci. Nedodržování zákonem uložených povinností, nebo neplnění opatření nařízených příslušným obecním orgánem se považuje za přestupek s možností zahájit řízení podle přestupkového zákona. Sankce v tomto případě může být opravdu citelná: pokuta od 500 Kč do 150 000 Kč. Stejně jako u ostatních právních norem, ani tento zákon sice nepatří mezi napínavou četbu, přesto je užitečné se s jeho obsahem seznámit.
Klasika s perspektivou
Dřevo je téměř ideální palivo jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska. Zejména ve venkovských oblastech je velmi snadno dostupné, a tedy i levné – nejen z lesů, ale i jako odpad z dřevovýroby. Nezanedbatelnou předností je nezávislost na rozvodných sítích a monopolním chování jejich držitelů. V případě zemního plynu ostatně celá řada míst na rozvodnou síť napojena není a nejspíš ani nikdy nebude.Další výhodou dřeva je, že jeho spalování nevyžaduje žádné zvláštní technologie a drahá zařízení (jako je tomu například u tepelných čerpadel nebo solárních panelů), takže i pořizovací investice je velice příznivá – mezi náklady na pořízení otopného systému na dřevo a na jiný běžný zdroj energie není významný rozdíl.Také z ekologického hlediska dřevo vyhovuje. Na rozdíl od uhlí neobsahuje síru a další škodlivé látky a popel lze v malých dávkách přidávat i do kompostu, což snižuje náklady na odvoz odpadu (pozor, značně kompost neutralizuje).Dřevo je v podstatě sluneční energie přeměněná na palivo, která (na rozdíl od uhlí a dalších fosilních paliv) vzniká v dostatečném množství stále. V mnoha vyspělých státech se proto vytvářejí energetické lesy – pozemky s rychle rostoucími dřevinami, které lze strojově sklízet a dál zpracovávat například do podoby briket. Energetické lesy současně řeší i problém nadprodukce zemědělských výrobků a omezování výrobních ploch mnoha plodin kvůli nedostatku zájmu odběratelů. Existuje také možnost produkovat tzv. energetické dřevo na mokřadních čističkách odpadních vod. Jako zdroje energetického dřeva se nejčastěji pěstují vrby, osiky, topoly a jiné rychle rostoucí listnaté dřeviny. Sklizeň a další zpracování pak probíhá strojově. Energie ze dřeva je rovněž součástí širšího a velmi perspektivního oboru využití energie biomasy – do níž spadají jak různé energetické plodiny, tak i organický odpad.Ani obyvatelé měst bez blízkých lesů a dřevozpracujících podniků nemusejí zoufat. V zahraničí je běžné, že specializované firmy dodávají palivové dříví, podobně jako se rozváží uhlí. Nepochybně se bude jejich počet zvětšovat i u nás. Na našem trhu jsou již dnes k dispozici vhodně balené dřevěné brikety.
Není dřevo jako dřevo
Zatímco elektřina i každý druh topného plynu mají přesně definované vlastnosti, pod pojmem “dřevo” se může ukrývat celá řada materiálů s různou vhodností k topení – od vynikajících paliv až po hmotu téměř nehořlavou.Prvním předpokladem použitelnosti je nízký obsah vody. Pokud palivo obsahuje vodu, při spalování se přeměňuje v páru, což spotřebuje značnou část vyprodukované energie. Ta se potom bez užitku ztrácí v komíně. Kromě toho vlhké dřevo více kouří a znečišťuje topnou jednotku i komín sazemi. Důležité proto je správné a dlouhodobé uskladnění dřeva k topení. Nejlépe a nejrychleji se suší měkká dřeva, naproti tomu tvrdá dřeva vysychají podstatně pomaleji. Čerstvé dřevo může mít i 60 a více procent vody, zatímco sušením na vzduchu lze docílit okolo 15 procent vody. Tato voda je vázána v kapilárách, takže ji již nelze běžnými prostředky za normálních teplot z materiálu vypudit. U smrku se této hodnoty dosáhne přibližně ročním sušením na vzduchu – samozřejmě při správném uskladnění. Tvrdá dřeva mohou vysychat až čtyři roky. Na rozdíl od jiných paliv je proto při topení dřevem potřeba myslet více dopředu.Nevýznamný není ani druh dřeva. Z běžných dřevin je nejvýhřevnější smrk, naproti tomu klasické tvrdé “nábytkářské” stromy poskytují nižší množství energie (viz tabulka). Zdaleka nejlepší výhřevnost ovšem mají brikety, které jsou již od výrobce dokonale suché a balené tak, aby nenavlhly. To (společně s dlouhou dobou hoření) zvyšuje komfort provozu, ale také cenu. Ta se pohybuje okolo 300 Kč za 100 kg – obzvlášť ve srovnání s dřevní surovinou získanou přímo v lese, například průklesty atd., je to dost. Současné technologie dovolují vyloučit z procesu výroby dřevěných briket škodlivá pojiva, takže je lze použít ve všech druzích kamen a kotlů na pevná paliva a obzvlášť vhodné jsou pro krby a krbová kamna. Některé výrobky (pokud to výrobce výslovně uvádí) se hodí i ke grilování. Také popel zbylý po spalování briket je samozřejmě ekologicky zcela nezávadný a využitelný ke kompostování.
Od pecí po zplynovací kotle
Palivové dřevo poměrně dlouhou dobu přežívalo jen jako potrava pro rekreační krby, pece, plotnová kamna a podobné “historické” topné systémy. Zdražování ostatních energií však v posledních letech vede k renesanci klasických kamen, krbových kamen i kotlů na dřevo. Mezi nimi jsou značné rozdíly jak v účinnosti, tak i v cenách.Nízká účinnost se projevuje především u klasických otevřených krbů – její hodnoty se pohybují okolo 5 procent. Ostatně již postavy z historických románů obvykle sedí u krbového ohně zabaleny v dekách a kožešinách. Modernější krby jsou proto stavěny s prvky pro ohřev vzduchu, které tuto účinnost zvyšují až na 12 procent. Krby a krbové vložky jsou také vybavovány teplovzdušným rozvodem, který může v určitých případech rychle vyhřát i několik místností. Jindy mají krby litinovou vložku sloužící k akumulaci tepla. Zařízením, které spojuje romantiku plápolajícího ohně s poměrně vysokou účinností jsou prosklené krbové vložky, jejichž účinnost je 45 až 80 a více procent.Klasická nová kamna lze získat již v cenách od několika málo tisíc, ceny krbových vložek a kachlových kamen stoupají nad 10 tisíc Kč (někdy i mnohem výše).Většina z topidel spalujících dřevo se také musí nějak vyrovnat s asi největší nevýhodou tohoto paliva, jíž je podstatně větší náročnost na obsluhu než u plynu, elektřiny, ale také dokonce i než u uhlí. Jinak řečeno: zatímco elektrický a plynový topný systém není třeba obsluhovat vůbec, k topné jednotce na dřevo žádnou automatiku zabudovat nelze – a na rozdíl od uhlí jedna náplň ještě ke všemu obvykle shoří mnohem rychleji.Moderní kotle na dřevo (zejména zplynovací) však již mají vysokou účinnost (nad 80 procent), což nejen snižuje provozní náklady, ale současně se tak omezuje i časová náročnost obsluhy. Nicméně plně automatického provozu jako u elektřiny nebo plynu u dřeva zatím dosaženo nebylo. Z hlediska uživatelského komfortu je proto významná doba provozu na jedno zatopení, která u nejlepších systémů dosahuje až desítky hodin.
Výhřevnost druhů dřeva a porovnání s jinými palivy (MJ/kg)
dřevěné brikety 18 až 20
smrk
16,5
borovice 16
dub
15
topol
14,8
buk
14,5
topný olej 42
koks
23 až 29
černé uhlí 14 až 29
hnědé uhlí 9 až 20
FOTO – Dřevem topily už naše babičky – a dnes se jeho doba zase vrací
