Divoké jarní bylinky: Co sbírat na čaj nebo do salátů

Jarní bylinky najdou uplatnění v kuchyni, podpoří imunitu a regeneraci organismu, foto: Shutterstock

Slunce vytahuje z půdy první lístečky bylinek, které jsou nabité vitamíny, minerály a dalšími prospěšnými látkami. Možná vám rostou přímo na zahradě, i když o ně příliš nestojíte.

Spousta rostlin považovaných za plevel má léčivé účinky, mohou být i zpestřením jídelníčku. Při odstraňování je můžete právě takto využít anebo je nechat růst tam, kde nepřekáží, coby divokou bylinkovou zahrádku.

Popenec břečťanolistý

Poznávacím znamením jsou srdčité až kruhovité na okrajích zubaté listy zeleného, u nových i vínového zabarvení. V jejich paždí se na až 25 cm vysoké lodyze tvoří od března do července řídké přesleny fialových kvítků. Popenec roste ve vlhkých vápenitých půdách. Z oddenků zapouští kořínky a celkem rychle pokryje i větší plochu. Jde ale celkem snadno vytrhat. Pokud mu zajistíte dostatečnou zálivku a umístění v polostínu, může efektně doplnit letničky v závěsných nádobách. Ozdobí rovněž nižší zídky podobně jako břečťan, po němž má své jméno.

Utržené lístky mají vůní i chuť připomínající mátu a šalvěj. Čerstvě nasekané se přidávají do salátů, pomazánek, bylinkového másla, v sušeném stavu dochutí polévky a omáčky. Z popence se připravuje sirup proti kašli a spolu s dalšími bylinkami med.

Atraktivní bylinkou je díky svým listům plicník lékařský, foto: Shutterstock

Plicník lékařský

Vytrvalá bylina je pro své kropenaté vejčité listy velmi atraktivní až exoticky působící. Název vychází právě z bílých skvrn, protože středověkým lékařům připomínaly skvrny na plicní tkáni, což jim údajně napovídalo, jakou oblast plicník léčí. Vyhovuje mu humusová spíše vápenitá půda. Z přízemní listové růžice vyrůstá 15 až 30 cm vysoká lodyha, na níž v paždí listů vykvétají drobné trubkovité květy nejprve růžové a později přecházející do modré barvy. Zaměnit ho lze s okrasným plicníkem skvrnitým, který ale nemá léčebné vlastnosti.

Mladé listy obsahující vitamin C a provitamin A můžete přidat do salátů, oživí je a zároveň podpoří trávení. Ochutí i vaječné omelety, pomazánky, polévky, nádivky apod. Sušené okoření mletá a dušená masa. Nať s květy se sbírá od března do května, přidává se také do čajových směsí používaných při nachlazení, zduření mandlí, kašli, zahlenění, bronchitidě, zánětu průdušek a dalších plicních potížích. Doporučenou dávkou jsou dva šálky denně po dobu nanejvýš tří týdnů. Díky tomu, že plicník obsahuje látku alantoin, má i regenerační účinky na pokožku, sliznice, podporuje tvorbu tkání. Používá se ve formě odvaru, jímž lze kloktat, přidat ho do koupelí anebo obkladu. Konzumace není vhodná pro malé děti a těhotné či kojící ženy. Může dojít i ke kontraindikacím u některých onemocnění nebo v kombinaci s léky, tudíž je nutná konzultace s ošetřujícím lékařem.

Sedmikráska chudobka

Kdo by neznal něžné bílé či narůžovělé kvítky se žlutým středem, jimiž bývají už od února poseté louky, ale i trávníky, což některým zahrádkářům přidává vrásky na čele. Ani v dřívějších dobách ji lidé neviděli rádi, protože podle pověry byla hojnost květů předzvěstí těžkých časů, hladomoru. Odtud její název.

Nízká vytrvalá léčivka je rovněž zdrojem vitaminu C, podporuje přirozenou obranyschopnost organismu, přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem, ke zdravé pokožce, vlasům a nehtům. K pročištění organismu se doporučuje sníst 10 kvítků denně. Z květů se připravuje sirup pro léčbu dýchacích cest, čaj proti zahlenění, nálev, který pomáhá zevně při plísních, tinktura či balzám. Drobné mladé lístky jsou vhodné do salátů, bylinkového másla, nádivek, jako alternativa špenátu, spolu s květy do jarních polévek. Kvítky můžete ozdobit sendvič s tvarohovou pomazánkou, limonádu, mléčný koktejl. Dort povýší na umělecké dílko.

Květy sedmikrásek jsou v přírodě k dispozici od brzkého jara až do počátku zimy, foto: Shutterstock

Violka vonná

Vytrvalá bylina známější pod lidovým názvem fialka upoutá sytě modrofialovými květy s jemnou sladkou vůní. Ta jí zajistila místo v kosmetice a aromaterapii. Vonné jsou i její do kulata tvarované listy, ovšem v dřevitějším tónu. Fialky se objevují na stinnějších travnatých místech. Pokud je tam chcete vyrýpnout, vezměte je s větším kořenovým balem. Po vysazení v zahradě nebo nádobě potřebují vydatnou pravidelnou zálivku, jinak záhy uschnou.

Fialka je bohatým zdrojem antioxidantů, vitaminu A a C, rutinu (vitamin P), vápníku a železa. Obsahuje mj. kyselinu salicylovou, jež je účinnou složkou acylpyrinu. Má tedy rovněž protirevmatický účinek, pomáhá při dně. Doporučuje se k regeneraci organismu po nadměrné fyzické i duševní zátěži. Bývá součástí harmonizačních čajových směsí ulevujících při menopauze a premenstruačním syndromu, zklidňuje stavy nervozity a úzkosti, ve spojení s levandulovou esencí pomáhá odbourávat psychické bloky a je osvědčeným afrodiziakem. Listy fialek doplní jarní saláty, čerstvé květy ozdobí sladkosti. Můžete je také zamrazit do kostek k ochlazení limonád, kandovat anebo je rozdrcené přidat do krupicového cukru, který nádherně ovoní.

Oblíbené fialky potěší svými květy i vůní, foto: foto: Shutterstock

Text: Zuzana Ottová, zdroj info: healthline.com, wikipedia.org, foto: Shutterstock

Divoké jarní bylinky: Co sbírat na čaj nebo do salátů