U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CO VÍME O PROVAZU?
Kategorie: Dílna | Autor: PETR PETŘÍČEK
Bez provazu se neobejdeme. Nejmodernější tzv. inteligentní domy jsou řízeny počítačem, ale prádlo stejně věšíme na šňůru, něco občas přivážeme a konec konců – i botu šněrujeme tkaničkou čili provázkem.
Historie používání provazu je velmi stará. Peruánští Inkové vyráběli lana z tropické rostliny agáve. Byla tak silná, že z nich stavěli mosty přes horské rokle. Evropští lovcisběrači pěstovali před 10 000 lety len právě na výrobu provazu. V dílnách rybářů, ševců, mlynářů, řezníků, vazačů knih a téměř všech dalších řemeslníků provaz také nemohl chybět. Připomeňme si tedy i dnes, v době akumulátorového a laserového nářadí, nástroj tak prostý jako je provaz, jaké jeho druhy existují a k čemu se používají.
Rozdělení podle materiálu
Majitel provaznické firmy Viking Vieroslav Bedaň nám vysvětlil, že provaz, který má menší průměr než 8 mm je šňůra a provazu s průměrem nad 8 mm se už říká lano. Z provaznické hantýrky můžeme připomenout ještě termín motouz (špagát), který je v podstatě tenčí šňůrou a většinou se prodává v klubku.
Materiály používané na výrobu provazů se rozdělují na přírodní a umělé. Z přírodních materiálů je to zejména len, konopí, juta, sisál a kokos. Z umělých se pak nejvíce využívá polyamid, polypropylen a polyester. Přírodní vlákna
Len a konopí patří mezi přadné rostliny, jejichž pěstování je v Česku známé. Exotičtější je původ juty, sisálu a kokosu. Jutové textilní vlákno se získává z různých druhů jutovníku (Chorchorus), který roste jen ve vlhkých tropických podmínkách. K největším producentům patří Indie, Čína a Bangladeš. Sisal je textilní vlákno, které se získává z listů agáve (Agave sisalana). Rostlině se daří jen v tropickém a subtropickém pásmu, v Brazílii, Mexiku, Číně a některých východoafrických státech.
Kokosová příze se získává z Kokosové palmy (Cocos nucifera), a to z vláknité vrstvy oplodí ořechů. Umělá vlákna
Syntetická vlákna byla objevena a vyvinuta chemickým výzkumem ve třicátých letech 20. století. Lana z nich jsou mnohem pevnější a lehčí než z vláken přírodních. Neztrácejí své vlastnosti, ani když jsou mokrá, vyznačují se vysokou pevností v tahu a netrpí plísněmi. Jsou ovšem citlivější na teplo vyvolané třením.
Polyamid neboli nylon je velice elastický a provazy z něho jsou nejpevnější. Je vhodný na výrobu vyvazovacích, vlečných a horolezeckých lan. Není plovoucí, takže se může použít i na splétání kotevních lan pro jachtaře.
Polypropylen je z umělých materiálů nejuniverzálnější. Je lehký a plovoucí, proto použitelný i na výrobu záchranných lan a vlečných lan při vodním lyžování. Provazy z polypropylenu jsou také nejvhodnější na běžné domácí používání.
Polyester není tak elastický jako polyamid, nenatahuje se. Z tohoto důvodu je vhodný pro výrobu pevného lanoví na plachty a zdvíhací lana, kde je natahování nežádoucí.
Skladování provazů
Provazy a lana, které jsme použili na vázání, uzlování nebo slaňování, před uložením protřepeme, rozvážeme všechny uzly, očistíme a zavěsíme na suché místo. Zavěšení lana je vhodnější než položení na podlahu, protože je tak lépe chráněno před vlhkem a případným napadením plísní. Provázkům, provazům i lanům škodí: Vlhko, hniloba, plíseň, písek, bláto, sníh, chemikálie, drsné plochy, nárazy, prudké změny zatížení, špatné zakončení, způsobující třepení, a nevhodné skladování. *
***
JAK NA TO
Na řezání šňůr a lan je třeba ostrý a robustní nůž. Nůžkami přestřihnete pouze tenký provaz. Nejvhodnější však je tzv. elektrický kauter. Tento přístroj je určený k řezání syntetických i přírodních lan a šňůr. Provazy jím uříznuté se méně třepí, než po řezání nožem, protože spečením se jejich konce zpevní. Teplota nože kauteru může dosahovat až 600 °C. Příkon přístroje 60 W, maximální délka nepřetržitého provozu 15 minut. K přístroji je možné dokoupit náhradní nůž ve tvaru V a držák umožňující zavěšení kauteru.
PRODEJNY PROVAZNICTVÍ
Praha 1 – Malá Strana, Vítězná 10/564, www.provazy.cz
Praha 2 – Nusle, Jaromírova 16, www.provazy.cz
Klecany u Prahy, Dolní kasárna č. 941, www.provazy.cz
Praha 8, Sokolovská 7, www.kutil-florenc.cz
Dvůr Králové n. L., Dukelská 420, www.prolana.cz
Podbrahy 1, nedaleko Brandýse nad Labem, www.romak.cz
Plzeň – Jižní Předměstí, Purkyňova 433/7, www.nifeplus.cz
Říčany u Prahy, Voděradská 1909, www.juteko.cz
Kralupy nad Vltavou, Přemyslova 319, www.lanaprovas.cz
Trutnov, Bojiště 98, www.provaznictvi.com
Internetový obchod firmy VEMAT-CZ, s.r.o., u Bruntálu, www.vemat.cz
Provaznické muzeum Karla Klika v Deštné u Jindřichova Hradce www.destna.cz
O autorovi| TEXT: PETR PETŘÍČEK
Popisy k obrázkům
Paní Vlasta Jelínková splétá houpací síť. Podle slov majitele firmy je nejlepší ruční pletačkou ve střední Evropě
Splétání polypropylenového lana s bílou duší. Používá se na jachtařská lana nebo ve stavebnictví
Na pletacím stroji se 24 paličkami vzniká silné lano
Polypropylenové lano na výrobu lezeckých sítí velikosti 8 x 4 m.
Lněné lano se používá v tělocvičnách na šplhání nebo na přetahování.
Provaz z kokosu nachází uplatnění při výrobě sítí pro pavilóny opic v ZOO.
Lněná šňůra pro domácnosti, dílny a ke splétání dekoračních sítí.
Sisálový provaz na výrobu okrasných sítí nebo škrabadel pro kočky.
Jachtařské polypropylenové lano na plachty a různá vázání na lodích.
Provaz z polypropylenu pro loďaře lze použít jako vlajkovou šňůru.
Tenká příze, která se splétá do větších pramenců na pletení lan a šňůr.
Autor fotografií: FOTO: IVAN POLTAVEC
