U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Chroupejme s mírou
Kategorie: Volný čas | Autor: rb
Když je něčeho moc, tak je toho příliš – hlásá jedno nepříliš nápadité rčení; na problém, o němž dnes budeme hovořit, však sedí. Ze všech stran se v posledních letech ozývá chvála cereálních snídaní, extrudovaných výrobků i různých sušenek, bramborové lupínky s mnoha příchutěmi létají aktérům šotů s prominutím přímo do huby. Kdyby člověk začínal den chroupáním pražených cereálií a končil s miskou čipsů u televize, mohl by si asi skutečně přivodit problémy.
Ruku v ruce s novými technologiemi zpracování potravin jde naštěstí i výzkum jejich zdravotních vlivů. Nedlouho po skandálu s nitrofenem v krmivech a nemoci BSE u krav je tady další problém: AKRYLAMID. O co jde? Odborníci v otázkách výživy objevili, že tato syntetická látka, která se používá například při výrobě umělých hmot, vzniká i při zahřátí potravin obsahujících škrob na vysoké teploty.
Z pokusů na zvířatech je známo, že tato v podstatě jedovatá látka má schopnost měnit dědičnou informaci a vyvolávat rakovinu. Pravděpodobnost takového vlivu na člověka tudíž nelze – samozřejmě při pravidelné konzumaci potravin s vysokým obsahem akrylaminu – vyloučit. Podle názoru odborníků by dospělý šedesátikilový člověk neměl přijmout v potravě více než 60 mikrogramů akrylaminu denně.
Pro představu uvádíme obsah akrylaminu v mikrogramech v 10 dkg vybraných potravin (rozpětí zohledňuje menší a větší intenzitu tepelného opracování):
smažené hranolky 0,2 – 39,2
pečené brambory 2,7 – 2,9
bramborové lupínky 2,83 – 3,64
krekry a slané tyčinky 0,9 – 16
křehký chléb
0,2 – 28,4
toastový chléb
0,5 – 3,8
cornflakes
0,5 – 1,5
sušenky
0,51 – 10,9
dětské sušenky
0,43 – 3,58
pražená káva
1,8 – 4,9
Je tedy jasné, že vysoké teploty při průmyslovém zpracování potravin obsahujících škrob a jejich domácí úprava smažením nahrává vzniku akrylaminu. Zdravější je takové pokrmy upravovat v páře nebo vařit a redukovat spotřebu uvedených potravin, na jejichž tepelné zpracování nemáme vliv. Pokud jde o pečení a ohřívání stravy v mikrovlnné troubě, zatím odborníci konstatují, že v tomto případě jsou hodnoty nízké, protože v ní zůstávají jen krátkou dobu.Měli bychom samozřejmě myslet zejména na způsob stravování našich dětí a “dorostenců”. Víme, za co utratí peníze, které dostanou “na jídlo”? Vždyť právě je lze často potkat na ulici se sušenkou nebo kornoutem hranolků v ruce. A doma někdy dostanou další porci…Asi se shodneme na tom, že nám výživáři moc radosti neudělali. Ale pokud se budeme držet hesla “všeho s mírou”, můžeme si jednou za čas dopřát i tyto nezdravé dobroty. Bylinář a specialista na zdravou výživu ing. Filip Jenč připomíná, že teplota trouby při pečení by neměla překročit 175 °C, chléb a pečivo bychom neměli opékat do hněda, ale jen ozlatit, pečené brambory nepřipravovat ze syrových, ale raději z vařených brambor a müsli si raději namíchat z nekřupavých, neopékaných surovin.
