Chalupa pro pohodu
Někdo si pořídí chalupu, protože má chuť něco přestavět, hospodařit na zahrádce nebo všelijak kutit. Chalupa paní Alice v krásném prostředí hor však slouží především jako oáza klidu a pohody.
Pohodu v chalupě umocňuje i okolní vzrostlá zeleň na zahradě
Když se před patnácti lety manželé Dvořákovi rozhodli chalupu koupit, měli štěstí. Netrvalo dlouho a v nabídce roubených chalup našli právě tu svoji. Bez přesnější představy hledali nějaký úkryt před městským shonem, idylu klidu v přírodě, kde si mohou číst hromady knih, na které doma není čas, kde najdou prostor pro setkávání s rodinou a přáteli a děti místo pro hry.
Vesnice, v níž mají chalupu, je malá, jsou tu jen tři domy místních. Ostatní roubenky obývají chalupáři nebo přes léto starší lidé. Není tu ani obchod, ani autobusová zastávka, jen kolem dokola louky, lesy a potok. „Poprvé jsme se na chalupu přijeli podívat v zimě,“ vzpomíná Alice. „Tehdy bylo všechno zasypané pořádnými polštáři sněhu, takže jsme vlastně ani neviděli, jak krásné stromy a hájek ke stavení patří. Pozemek má rozlohu přibližně dva tisíce čtverečních metrů.“
Postupné přetváření
V době, kdy Dvořákovi chalupu koupili, hodně cestovali. Již tenkrát věděli, že k chalupě nebudou přistupovat jako kutilové, kteří si ji přestaví k obrazu svému. Postupem doby jen pomalu přetvářeli původní podobu do dnešního stavu tak, aby jim a celé rodině vyhovovala. Všechny práce zadávali řemeslníkům, kteří ve většině případů nebyli místní, dojížděli z města. „Manžel hodně pracuje, proto změny vždy zatím jen pochválil až v jejich konečné podobě,“ říká Alice.
Když je hezky, láká k posezení terasa
„První léto, které jsme tehdy na chalupě trávili, jsme se rozhodli udělat si terasu. Stavěli jsme ji, vzhledem ke kopcovitému terénu všude kolem, poměrně dlouho. Nyní na ní celé léto necháváme náš oblíbený ratanový nábytek.“
První přestavby se před deseti lety dočkala kuchyňka. Má dnes všechno, co člověk pro vaření na chalupě potřebuje, i když je malinká. Barevně je laděná do zelena. Skříňky jsou vyrobeny na míru a zhotovili je v poměrně krátké době místní truhláři. Sporák je na plynovou bombu a voňavé dobroty se pečou v elektrické troubě. Veškeré závěsy jsou ušité na starém šicím stroji nebo v ruce. Dnes má již chalupa svoji jedinečnou atmosféru. Je zařízena vkusně a pohodlně. Vévodí ji ústřední světnice, kde se topí v kamnech a kde je příjemně pro hry i povídání. Na stěnách visí obrázky od přátel a s každým z nich je spojena určitá vzpomínka.
Chvála ratanu
Nábytek v interiéru je velmi pohodlný a vzdušný. „Veškeré čalouny jsou prací, což je v chalupě potřeba,“ dodává Alice. „K ratanovým židlím jsme pořídili velký teakový stůl pro osm lidí. Ale i ten je nám občas malý. Sedací rohovou soupravu, také z ratanu, si nemohu vynachválit. Jejich výhoda spočívá v tom, že pokud se někomu na poslední chvíli nechce odjet do města, může na ní velmi pohodlně přespat.
Rohová sedací souprava Amazonia poslouží i pro pohodlné přespání. Ratanový stolek Tosca s lávovými kameny je ideální pro společenské hry a plyšové hlavy zvířat na stěně jsou vtipným dárkem rodičům od nejstarších dětí
Ve velkém pevném stolku jsou zabudovány čtyři lávové kameny, a když hrajeme člověče nezlob se, děti na něm i sedávají. Stolek nám přivezli z Malajsie rodiče jako dárek. Jsou v něm uloženy nejrůznější hry, ke kterým zasedáme zejména o svátcích, kdy je po lyžování chuť na lenošení. Všechen ratan máme od firmy Hitra z Prahy. Nakupovali jsme jejich exotické zboží již několikrát a nikdy jsme nelitovali. Vedle všeho komfortu je to i kus exotiky, tentokrát v pravé české chalupě.
Ratan mám ráda pro jeho lehkost a vzdušnost. Údržba je velmi jednoduchá, v létě jej osprchuji a nechám oschnout venku. Využila jsem ratan nejen jako sedací nábytek, ale posloužil mi i ve formě velké truhlice nebo několika košů, včetně toho prádelního v koupelně. Také ratanové světlo poblíž kamen je zapnuto každý večer. Číst se u něj nedá, ale atmosféru krásného večera udělá nádherně. Všude v domě jsou kytičky, ale z praktických důvodů pouze sušené. Sice v sobě nemají život, ale jsou z místních luk, vlastnoručně nasušené.“
Představa se naplnila
Další úpravy interiéru následovaly v koupelně a v prvním patře. V koupelně vyměnili majitelé vanu za prostorný zděný sprchový kout a velké umyvadlo. Alice ji ladila do modrobíla. Dopřáli si také podlahové topení. Chalupa je v zimě první dny studená, proto topení pouštějí okamžitě po příjezdu, a je to moc příjemné.
Světnice pro hosty s velkou postelí s polohovacím roštem
„Kvůli dětem, máme dva malé školáky a tři již téměř dospěláky, kteří jezdí na chalupu již více méně s kamarády,“ upřesňuje Alice, „jsme v prvním patře přepažili původní velikou místnost. Vznikly tak tři malé útulné pokojíky. Přepažující stěny jsme obložili korkem. Podlahy v domě jsou z PVC s dekorem starých fošen. I pod nimi je nalepený korek. Je to fantastická izolace. Změny teplot v zimě a v létě by nám s jinou podlahovou krytinou asi způsobily v chalupě vrásky. Děti si nejraději hrají na podlaze, takže je plná jen tak pohozených velkých polštářů.
A naše zahrada? Květinová zahrada je nevelká, v horském prostředí a při nepravidelnosti našich návštěv se toho moc vypěstovat nedá. Snad později, až nám všem ubudou povinnosti,“ uvažuje Alice. „Prozatím nám chalupa poskytuje přesně to, proč jsme po ní toužili. Večery jsou klidné, obloha plná hvězd. Stává se nám, že z okna ložnice vídáváme srnky. Představa oázy klidu a pohody se naplnila.“
TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: JAROSLAV HEJZLAR
Chalupa pro pohodu
