U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
A zase ty SPÁRY
Kategorie: Stavba | Autor: doub
Dalším z těch, kteří se snaží vrátit této části stavby původní kvalitu, je náš čtenář pan Miroslav Fišer ze Studénky. Píše:
Získal jsem na Dolní Bečvě chatu postavenou v roce 1945 ve stylu valašské chalupy. Hrubě opracované trámy, různě velké mezery a mezi nimi asi mech nebo tráva. Od roku 1947 vlastní stavení naše rodina a již několik let já. Provádím vnitřní rekonstrukci místností a současně bych chtěl vyřešit výplň mezi trámy. Zatím jsem měl možnost vyslechnout rady místních řemeslníků. Mnohé z nich se zdají být rozumné, proto bych vás chtěl jako odborníky poprosit o vyjádření.
Jde o vyplnění mezer:
1. klasickou hmotou, jako jsou řezanka, plevy, jíl atd;
2. mechem namočeným ve vyjetém oleji a v karbolovém nátěru;
3. minerální vatou;
4. minerální vatou s tím, že se 2-3 cm zvenku zatěsní montážní pěnou;
5. montážní pěnou;
Ve všech případech mi radí výplně zabílit, nebo zatřít vhodným odstínem balakrylu.
O odpověď jsme požádali ing. arch. Karla Doubnera, prezidenta Obce architektů:
Dá se říci, že z navrhovaných variant není správná žádná.
ad 1. Klasická hmota může být z čehokoliv, co tvoří vlákna, která přenášejí tah a brání “vypraskání” výplně, mělo by jít o směs, těsnící a chránící roubenou stavbu proti pronikající vodě; najít správný poměr je tajemství, jehož znovuobjevení by si vyžádalo dlouhý vývoj a zkoumání. S improvizací to dopadlo vždy špatně, hmota ve spárách popraskala a vypadla. Při mých rekonstrukcích se nejvíce osvědčilo původní hmotu nevyhodit, ale navlhčit ji a použít znovu v původním složení. Vedle součástí, o nichž se zmiňujete, by mohla dále obsahovat i kozí nebo prasečí chlupy, podle zkazek i hnůj.
ad 2. Namočit mech ve vyjetém oleji a karbolu je neekologické, olej může znečistit spodní vodu, kromě toho směs nebude bez zápachu; na mastný mech se navíc bude cokoliv špatně domazávat nebo natírat.
ad 3. Vyplnit mezeru minerální vatou je podobně nevhodné, ale obráceně: výplň je umělá, tedy neorganická ve spojení s dřevěnými trámy, a skladba neúplná, protože chybí masa, která by vytvořila pevný povrch.
ad 4. V tomto bodě navrhujete kombinovat minerální vatu s montážní pěnou. Máte na mysli patrně polyuretanovou pěnu, která není přírodní, je tedy neekologická a tudíž v rozporu se dřevem trámů. Její nevýhodou je fotodegradace, která se projevuje ztmavnutím do oranžova a rozpadem na prach, což je zřejmé ve volné spáře již po roce; její povrch je kromě toho hladký a musel by se ořezávat, aby byl porézní a šlo na něj něco dalšího aplikovat.
ad 5. Montážní pěna by zřejmě splnila funkci tepelně izolační, ale určitě by bránila prodyšnosti spár, což může mít neblahý vliv na dřevo trámů, které v nepřístupných nevětraných místech práchnivějí.
ad 6. Zatřít výplně vhodným odstínem balakrylu je nevhodné ze stejného důvodu. Balakryl je vlastně latex, tedy neprodyšná pryž, která sice zneprostupní povrch spár, ale zabrání i přirozenému proudění vzduchu ke dřevu trámů, což je podmínka dlouhé životnosti dřeva.
__________________
Jak zlepšit přilnavost?
Důležitou připomínkou přispěl ke spárovému tématu také ing. Pavel Kubů, který se zabývá výstavbou dřevostaveb. Napsal nám: “Vřele doporučuji držet se původních receptur a nepoužívat žádnou chemii. Problém bude asi hlavně v přilnavosti vymazávky k původním prvkům roubenice, od kterých se směs vzhledem k dilataci dřeva a sesychání jílu odtrhne a potom se odlupuje. Nedostatečná přilnavost bude možná také způsobena značným zašpiněním dřevěných prvků. Doporučuji věnovat pozornost dobrému očištění stykových ploch mýdlovou vodou a rejžákem.”
