U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Plísně na stavebních materiálech
Kategorie: Dílna | Autor: Karel Štech
Lidstvo odedávna doprovází množství drobných tvorů, mezi jinými i početné mikroorganizmy – bakterie, mikroskopické houby, plísně a viry – jejichž vliv na zdraví člověka je prokazatelně negativní a jež jsou původci četných zdravotních potíží i závažných onemocnění.
Zvýšená vlhkost v interiérech, která bývá způsobena vyšším podílem vodních par ve vzduchu a zároveň nedostatečným větráním, je hlavní podmínkou vzniku a výskytu plísní. Plísně jsou mikroskopické vláknité houby rodu Phycomyces z třídy Zygomycetes (hub spájivých) z oddělení Eumycot (hub pravých). Tyto organizmy jsou životaschopné i při extrémních podmínkách; jejich spóry jsou i za běžných okolností přítomny ve vzduchu, pro rozmnožování však plísně potřebují zvýšenou vlhkost. Plísně neobsahují chlorofyl, a proto je jejich růst možný pouze na organických materiálech v interiérech (např. na malířských nátěrech obsahujících kaseinové lepidlo, na papírových tapetách lepených škrobovým lepidlem, na latexových barvách apod.). Jejich negativní působení nespočívá jen v rozrušování těchto materiálů a zhoršení estetického vzhledu stěn, ale zejména ve zdravotní závadnosti. U živočichů včetně člověka, kteří se s nimi dostanou do kontaktu, se mohou objevit tzv. mykózy, které často způsobí vleklá onemocnění, napadající zejména malé děti a oslabené osoby (s cukrovkou, otevřenými bércovými vředy, s tuberkulózou, s alergií léčenou kortikoidy). U těch mohou mykózy skončit dokonce i smrtí, u zdravých osob se může (například při intenzivnějším vdechování prachu obsahujícího spóry plísní) vyvinout pulmonální mykotoxikóza. K ní dochází například při čištění plesnivých zdí nasucho, manipulací s plísní napadenými stavebními materiály a potravinami. Pulmonální mykotoxikóza se projevuje rychlým nástupem horečky, zimnice, třesavky a dýchacími potížemi a vyžaduje včasnou lékařskou prohlídku, která by měla vyloučit případné vleklé komplikace (astma, kožní alergie). Značná část i zdravých lidí je alergická na antibiotika (např. penicilín), což jsou látky plísním chemicky příbuzné, takže člověk reaguje alergickými potížemi rovněž na spóry plísní a částečky mycelia (podhoubí, které pokrývá jako bělavý nebo různobarevný povlak plesnivé předměty a prorůstá i do materiálů, na nichž plíseň roste).
Jak zabránit vzniku plísní
Plísně, jak již bylo řečeno, potřebují ke svému rozvoji zvýšenou vlhkost. Paradoxně nikoli příliš vysokou; pokud přesáhne 10 % hmotnostní vlhkosti (což znamená, že hmotnost předmětu se díky vlhkosti zvýší o 10 či více procent), nastanou vhodnější podmínky pro šíření bakterií, které rozmnožování plísní zabraňují. Pro svůj růst potřebují plísně delší čas než většina bakterií, jsou však podstatně odolnější. Z tohoto důvodu je trvalá likvidace plísní nesnadná – aby byly plísně spolehlivě odstraněny, bylo by nutné použít masivní ošetření koncentrovanými fungicidními přípravky, které by ale pro lidi byly zdravotně závadné. Prostředky používané v současné době sice závadné nejsou, jejich účinnost je však časově omezená a nanesení na stěny, kde je plíseň, se musí časem obnovit. Před aplikací protiplísňových přípravků je proto nutné zjistit, co je příčinou výskytu plísní. Bývá to zpravidla nadměrné vlhnutí zdiva a nedostatečné větrání zabraňující jeho vysychání. I při nasazení nejúčinnějších prostředků se plísně, pokud nezjednáme nápravu a neodstraníme příčinu vlhnutí, objeví znovu. Příčiny vlhnutí stěn Plísně se nejvíc vyskytují na místech se zvýšenou vlhkostí, na stěnách podchlazovaných tzv. tepelnými mosty v panelech, v porézním a proto navlhavém podkladu keramických obkládaček v koupelnách a sociálních zařízeních a mezi nimi, v obtížně větratelných prostorách, spížích, ve vestavěných skříních apod. (Tepelné mosty jsou místa s nižším tepelným odporem, než mají okolní konstrukce pláště domu. Tato místa mají v zimním období podstatně nižší teplotu než jejich okolí; podobně jako most umožňují přepravu – v tomto případě zimy zvenčí dovnitř.) Náhlý výskyt plísní na stěnách je nejčastěji způsoben dodatečným utěsněním oken a dveří (nebo výměnou starých za nové, perfektně těsnící), které není doplněno větráním. Tím, že se omezilo větrání, stoupá v utěsněném prostoru koncentrace vodní páry. Zvýšená vlhkost vzduchu způsobuje kondenzaci na vnitřních stěnách (i uvnitř konstrukce, takže se sníží izolační vlastnosti obvodové zdi a tak zredukují získané tepelné úspory). Snaha uživatelů bytů ušetřit za vytápění přináší paradoxně opačný efekt: zdi v bytech s dokonalým utěsněním oken často navlhnou natolik, že v místnostech je pak zima větší, než tomu bylo předtím; navíc se na stěnách objevují plísně, které jsou esteticky i zdravotně nežádoucí. Jak omezit růst plísní Jestliže se na stěnách plísně objevily, je vhodné přistupovat k nim zpočátku “po dobrém”, nezmatkovat, nestěhovat nábytek a neškrábat předčasně zdi. Nejprve bychom měli zjistit, zda nadměrná vlhkost vzduchu není způsobena nějakým vnějším faktorem – například zda není porušen okapový žlab nebo svod, který způsobuje, že dešťová voda stéká po fasádě, nebo zda nejde o zatékání sanitárních instalací. Pokud “pachatele” najdeme a postaráme se o zjednání nápravy, plísně zpravidla zmizí samy. Jestliže není původce jasný, v první řadě bychom měli intenzivně větrat, zejména v době, kdy je v bytě momentálně zvýšená vlhkost vzduchu (například v kuchyni při vaření). Na plísně nesaháme, jen si všímáme, zda se jejich ostrůvky nezmenšují. V létě plísně často dočasně mizí; s chladným počasím, kdy míváme okna zavřená, se však zpravidla objevují znovu. V takovém případě je vhodné používat teplovzdušné ventilátory nasměrované do míst s jejich největším výskytem. V těchto místnostech se snažíme nezvyšovat vlhkost; v žádném případě zde nesušíme a nežehlíme prádlo a nepěstujeme ve velkém pokojové květiny. Aby se vlhkost ze stěn mohla vypařovat, neměl by být nábytek postaven až u stěn a na obvodových zdech by neměly viset závěsy. Jestliže ani po několika měsících plísně neustupují, musíme přikročit k radikálnějším krokům. Nábytek odsuneme od stěn (a všimneme si, zda jeho zadní plochy nejsou plísněmi napadeny také). Předměty, které by následnými operacemi mohly utrpět, odneseme jinam a stěnu s plísněmi navlhčíme (např. zednickou štětkou) a oškrábeme malířskou špachtlí. Malbu zásadně odstraňujeme za mokra (aby se neprášilo a nešířily se spóry a částečky mycelia); do vody je vhodné přidat Savo proti plísním, což je velmi spolehlivě působící fungicidní a dezinfekční přípravek. Při práci používáme respirátor nebo si aspoň přes obličej uvážeme šátek. Jestliže zjistíme, že plísně prorůstají do omítky, bude nutné ji v napadených místech odstranit. Omítku oklepeme až “na cihlu” a okolí i cihly provlhčíme některým z fungicidních prostředků.
Který prostředek použít
Snadno a rychle se dá aplikovat zejména Fungispray. Protože jde o nádobku s mechanickým rozprašovačem, nemusíme nic odměřovat a míchat. Postižené místo postříkáme a necháme zaschnout. Druhý den nástřik opakujeme. Je rovněž možné použít některý z dalších prostředků: například Lautercid (používá se jako 5% vodný roztok), Bochemit Hobby (ředění 1:4), Bochemit Profi (ředění 1:9), Bochemit QB (ředění 1:4), Pregnolit Uni (ředění 1:5), Pregnolit OMB (ředění 1:49), Pregnolit Ultra (ředění 1:33 až 1:49), Pregnolit Prim (neředí se), Sanal V 1406 (ředění 1:9), Funalgin N – V 1410 (neředí se), V 1408 – Mykobicid (neředí se). Roztok některého z těchto přípravků nanášíme štětkou na stěny a postup po zaschnutí opakujeme, dokud plíseň nezmizí. Pak oklepaná místa znovu nahodíme, přičemž do malty i štuku přidáme některý z uvedených prostředků. Namísto vymalování běžnými malířskými barvami, které obsahují klih, disperzní pojiva a jiné organické látky, bychom měli vzít vápno na bílení, které se prodává ve větších drogeriích. V místnosti nepoužíváme žádné latexové a disperzní nátěry ani tapety. Jestliže chceme vymalovat “klasicky”, měli bychom do malířské barvy přidat Pregnolit OMB nebo Fungisan.
Krátce poté, co soused z vyššího poschodí zasahoval do rozvodu vody a způsobil tak “potopu”, se na stěně WC, které je pod jeho koupelnou, objevily kulaté tmavé skvrny – kolonie plísní
Po několika dnech intenzivního větrání stěna sice vyschla, ale na plísně bylo nutné použít vhodný likvidační prostředek (v tomto případě Savo proti plísním, přelité do nádobky s mechanickým rozprašovačem)
Po příjezdu na chalupu byl cítit zatuchlý pach. Podezření padlo na plíseň: po odsunutí nábytku se ukázaly nízko nad podlahou tmavé skvrny. Nábytek zůstal trvale oddálený asi 10 cm od zdi a v místnosti se trvale větralo
Po několika dnech zápach zmizel, ale skvrny vytvořené plísní zůstaly. Pro jejich odstranění byl použit Fungispray. Rozprášení malého množství přípravku plísně trvale zlikvidovalo
FUNGISAN je přípravek určený k ochraně malířských nátěrů, zdiva a jiných minerálních stavebních materiálů proti plísním v interiéru i exteriéru
FUNGISPRAY je kapalina určená k dezinfekci a likvidaci plísní a jejich spór. Používá se i k sanaci porézních stavebních materiálů – zdí, omítek, betonu, dřeva, střech z eternitu apod. Má výrazný baktericidní, fungicidní a bělicí účinek
PRIMALEXEM MYKOSTOP natíráme jen tu část stěny, na které se vyskytují plísně. Zbytek plochy vymalujeme Primalexem Polar nebo Karton
FOTO AUTOR
