U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Dřevěné štíty

Kategorie: Stavení | Autor: Jan Pešta

REKONSTRUKCE

Štít patří k pohledově nejdůležitějším částem lidového domu. Je pomyslnou korunou stavby, podle náročnosti výzdoby či zpracování určuje její sociální zařazení a zároveň nese charakteristické znaky svého regionu.

Téměř každá oblast lidového stavitelství v Čechách proslula v minulosti specifickým tvarovým a konstrukčním řešením štítu. Nejjednodušší variantou jsou dřevěné štíty svisle či šikmo (vstřícně nebo klasovitě) bedněné, které nalezneme v nejrůznějších variantách prakticky na celém území Čech. Jednotlivá prkna byla buď kladena na sraz k sobě (spáry se často zakrývaly lištami), případně překládána. Často se vzhled dřevěných štítů stal reprezentativní “vizitkou” stavebníka i tesařského mistra. Jednotlivé tesařské party se pak trumfovaly v náročnosti provedení štítů a jejich řezbářské výzdoby. Druhá polovina 20. století přinesla ztrátu citu pro celkový vzhled stavby i pro řemeslný detail. Krásné lomenice i prosté bedněné štíty byly na mnoha stavbách nahrazeny více či méně nevkusnými kreacemi z úzkých palubek či latiček, navíc často s nevhodnými okny či loggiemi. Jen ojediněle byly dožilé dřevěné štíty nahrazeny kvalitně provedenými kopiemi. Jedním z hlavních důvodů byl i všeobecný nedostatek širokého řeziva. Jednotlivá prkna na starých štítech byla totiž na rozdíl od dnes běžně dostupného řeziva značně široká (asi 30 až 40 cm). Při úpravách štítů se také často chybovalo v případě povrchové úpravy. V minulosti byly totiž štíty obvykle ponechány bez povrchové úpravy, případně opatřeny jen běžně dostupnými konzervačními nátěry (fermeží, krví). Pouze v severních a východních oblastech byly štíty natírány barevnými nátěry, případně bíleny vápnem. Dnes tolik běžná a oblíbená tmavě hnědá až černá barevná úprava v kombinaci s bílou (obvykle dosažená luxolovým nátěrem) je tedy na většině území Čech nesprávná a cizorodá.

Rady pro opravy

* Při obnově štítu používejte co nejširší dostupné řezivo (nejméně 30 cm).

* Fošny a latě je třeba ohoblovat a srazit jim hrany.

* Vzhled nového dřevěného štítu by měl kopírovat starší štít (je-li dochovaný), případně vycházet z dochovaných příkladů v nejbližším okolí.

* Pokud si nejste jisti nebo pokud již v okolí žádné starší stavby neexistují, použijte “neutrální” svisle bedněný štít.

* Povrchová úprava by také měla vycházet ze stavebních zvyklostí v regionu. Nejvhodnější je podoba přirozeně stárnoucího dřeva, dosažitelná napuštěním dřeva lněnou fermeží.

* Loggie, ani balkony a velká okna do dřevěných štítů nepatří. Výjimkou je jen oblast Pošumaví (a kdysi i Českodubska), kde se v minulosti pavláčky ve štítech objevovaly.

Základní typy dřevěných štítů

1 – prostý svisle bedněný štít, vyskytující se v různých obměnách prakticky na celém našem území,

2 – lomenice, bedněná uprostřed svisle, nahoře a po stranách klasovitě (České Středohoří, Českolipsko),

3 – lomenice, rozdělená šachovnicovitě na střídavě šikmo bedněná pole, doplněná bohatě vyřezávanými lištami (okolí Lomnice nad Popelkou a Nové Paky),

4 – lomenice uprostřed s dřevěnou balustrádou, tzv. “kočičí procházkou” (horní Pojizeří, Železnobrodsko),

5 – lomenice uprostřed bedněná svisle, po stranách vstřícně (střechovitě), nahoře klasovitě (Turnovsko, Český Ráj),

6 složitější lomenice se šikmo i svisle bedněnými poli a se sluncovým motivem ve vrcholu (Sobotecko, Jičínsko),

7 lomenice bedněná uprostřed svisle, nahoře a po stranách klasovitě, s bohatě vyřezávanými lištami (Polabí),

8 prostý štít vstřícně (střechovitě) bedněný, s kabřincem ve vrcholu (střední a jižní Čechy, Plzeňsko, povodí Berounky),

9 – lomenice, rozdělená svisle na střídavě šikmo bedněná pole, s kabřincem ve vrcholu (Rokycansko, Podbrdsko, Sedlčansko),

10 – lomenice bedněná uprostřed svisle, po stranách vstřícně (Trutnovsko),

11 – lomenice bedněná dole svisle, ve vrcholu vstřícně (Orlické hory, Náchodsko, Broumovsko),

12 – štít s kuželovitým kabřincem ve vrcholu as podlomením, lomenice rozdělená křížem na čtyři šikmo bedněná pole, plocha štítu obílena a doplněna dekorativní rostlinnou malbou (Českomoravská vysočina),

13 – štít svisle bedněný, s pavláčkou pod mohutnou valbou střechy (Pošumaví),

14 – štít s kuželovitým kabřincem (“kuklou”) a s podlomením, lomenice svisle bedněná, sornamentem vyskládaným z latěk (Valašsko, moravsko-slovenské pomezí).

Dřevěné štíty