Statek po 40 letech opět ožil. Zanedbanou zahradu proměnili majitelé v kouzelné místo
Bývalý dvůr se proměnil v kvetoucí zahradu přirozeně chráněnou budovami statku, foto: Ateliér Alterstudio
Venkovsky laděná zahrada, jíž dominují královny květin, se rozprostírá kolem starého statku, který Kolkovi proměnili na svůj projekční ateliér. Svědčí o vhledu, s nímž přistupují i k návrhům pro své klienty.
Mottem ateliéru Alterstudio je citát: „Kdekoli zasejeme sny, vykvetou růže.“ Tím je řečeno o květinové vášni Jany a Petra Kolkových vše. Ve dvoře proto rostou kulturní růže, některé vysázené v záhonech, další se pnou na zdech. V zahradě se nachází sbírka botanických divokých odrůd. „Oblíbenou máme růži sivou, je to i pomyslný podpis našich projektů, téměř v žádném nechybí.“
Při výběru dřevin dali projektanti přednost stromům domácího původu a ovocným dřevinám, foto: Ateliér Alterstudio
Historické souznění
Při založení zahrady na pozemku čítajícím i se zástavbou téměř 4 000 metrů čtverečních se autoři zaměřili na to, aby korespondovala s původním statkem. Členění je pro venkov klasické: předzahrádka ohraničená vlastnoručně vyrobeným plaňkovým plotem se zděnými bílenými sloupky, dvůr uzavřený stavbami, kamennými zdmi a bránami, záhumenní zahrada pod dvorem oplocená rovněž plaňkami a volně rostoucími keři a za ní sad s loučkou obehnaný ohradou s pasteveckým pletivem. „Zahradničíme rádi, takže co nejsnazší údržba nebyla něco, co bychom v návrhu stavěli na první místo. Ovšem u dobře založených venkovských zahrad vychází jistá nesložitost péče z jejich podstaty,“ vysvětluje majitelka a projektantka v jedné osobě.
Nově, ale postaru
Když statek Kolkovi koupili, už přes 40 let v něm nikdo nežil. Z původních dřevin zůstala životaschopná bezinka u chlívku a malá švestka ve dvoře, z trvalek dlouhověké oranžové denivky a kuriózně ještě jemné růžové tulipány. Výběr nové zeleně ovlivnily jak světelné, tak velmi různé půdní podmínky. Dvůr, který po část dne stíní budovy, byl z většiny kdysi vysypán kamením z hloubených studní, takže je tu místy velmi slabá vrstva zeminy. Daří se v ní jen mateřídoušce. Celek rámuje sestava trvalek, hortenzií a růží volených podle míry oslunění. Doplňují je suché zídky z rozebraných pilířů kůlny. Její kamenné obvodové zdi nyní vymezují prostor pro malou štěpnici z ovocných stromů a růží, současně i pro jedno z početných posezení. Nově založený sad je rovněž tradiční venkovský. Konec zahrady proměnili v březový hájek. Unikátní prostor, jemuž říkají tišina, vznikl z bývalé strouhy. Je přistíněná korunami javorů tatarských a muchovníků, táhne se jí úzká cestička, kolem níž ve svazích kvetou na konci jara kostivaly, kontryhele a orlíčky.
Zrekonstruovaná vjezdová brána jako by zvala k cestě časem, foto: Ateliér Alterstudio
Původní druhy
Z dřevin vybírali listnaté a ovocné stromy převážně domácího původu, jako je lípa, bříza, střemcha, hloh a do sadu zejména jabloně a hrušně starších odrůd na vzrůstných podnožích. Pro živý plot pak pro venkov běžné, nenáročné keře, například kaliny, šeříky, pustoryly apod. Do zadního cípu zahrady je situována užitková zahrádka. Pěstují se v ní maliny, rybízy, angrešty a na velkých kompostech na loňském materiálu dýně, brambory a rajčata. Podél nich běží bylinkový pás s pažitkou, libečkem, meduňkou, petrželkou atd.
Zdi bývalé kolny rámují prostor nově založené štěpnice, foto: Ateliér Alterstudio
Praktické dekorace
Koryta z původní maštale jsou zčásti osázená letničkami a do těch s vodními květinami chodí pít a koupat se ptáci. Další možnosti jim nabízejí kameninové misky v různých koutech zahrady. U zápraží je nově vybudovaná velká čtvercová nádrž s vodními rostlinami, v níž žijí žáby. Chovají se prý v zásadě jako domácí mazlíčci, snad i podrbat by se nechaly.
Kameny z rozebraných pilířů kolny posloužily, foto: Ateliér Alterstudio
Text: Zuzana Ottová, foto a zdroj informací: Ateliér Alterstudio
Statek po 40 letech opět ožil. Zanedbanou zahradu proměnili majitelé v kouzelné místo
