Vydědění nezdárného potomka


Máte v rodině černou ovci, kterou chcete vydědit? Vydědění je právní institut, který je součástí dědického práva. Je upraveno v III. hlavě nového občanského zákoníku, v ustanovení § 1646 až § 1649.

Vydědění je jednostranný právní úkon a znamená odejmutí zákonného podílu nepominutelnému dědici zůstavitelem, tedy osobou, po jejíž smrti probíhá řízení o pozůstalosti. Vydědit lze pouze osobu, která je nepominutelným dědicem. Co to znamená?

Nepominutelný dědic

Ustanovení § 1643 občanského zákoníku stanoví, že nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele, a nedědí­li, pak jsou jimi jejich potomci. Nikdo jiný tedy nemůže být nepominutelným dědicem a nikoho jiného tudíž nelze vydědit. Nepominutelný dědic má z pozůstalosti nárok na povinný díl, který mu dle zákona náleží. Znamená to, že pokud zůstavitel svého potomka opomine (např. v závěti), ať již z toho důvodu, že mu prostě nechce nic odkázat, nebo jej zapomene v závěti uvést, tento potomek i přesto dědí, protože má nárok na povinný díl.

Výši povinného dílu určuje § 1643 odst. 2, který stanoví, že pokud je nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je­li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí jedna čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Jediná možnost, jak potomkovi zabránit, aby dědil, je právě použití institutu vydědění.

Důvody vydědění

Občanský zákoník v prvém a druhém odstavci § 1646 taxativně vyjmenovává pět důvodů, při jejichž naplnění lze nepominutelného dědice z práva na povinný díl vyloučit nebo jej v jeho právu zkrátit. Šestý důvod (nově upravený od roku 2014 v novém občanském zákoníku) je upraven v § 1647 a týká se případné zadluženosti potomka.

  1. Neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi
    Prvním důvodem, pro který lze nepominutelného dědice zůstavitelem vydědit, je neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi. Jedná se o případy, kdy se zůstavitel nemá možnost především z důvodu stáří či nemoci sám o sebe postarat. Povinnost potomka je poskytnout mu v takové situaci pomoc, a pokud tak neučiní, může to být důvodem pro vydědění. Samozřejmě je také nutné přihlédnout k možnostem potomka takovou pomoc poskytnout.
  2. Neprojevený opravdový zájem
    Druhý důvod vydědění myslí na případy, kdy potomek neprojevuje dostatečný zájem o své rodiče (prarodiče). Zákon má zcela jistě na mysli například pravidelný styk potomků s rodiči, zájem o jejich život, zdravotní stav.
  3. Trestná činnost a zvrhlá povaha dědice
    Další důvod, který může sloužit k vydědění, je odsouzení dědice pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze. Zcela jistě tedy půjde o společensky nepřijatelné jednání, např. týrání, znásilnění, pohlavní zneužívání, vražda.
  4. Vedení trvale nezřízeného života dědicem
    Čtvrtým důvodem vydědění, který je stanoven zákonem, je vedení trvale nezříze­ ného života dědicem. Pod tímto pojmem je možné si dle mého názoru představit za určitých okolností např. alkoholismus a drogovou závislost. Může se však jednat i o neplacení výživného na potomka.
  5. Dědická nezpůsobilost
    Dědická nezpůsobilost je novým důvodem pro vydědění. Co se rozumí dědickou nezpůsobilostí, je stanoveno § 1481 občanského zákoníku. Ten říká, že z dědického práva je vyloučen ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.
    Další důvod dědické nezpůsobilosti je uveden v § 1482. Toto ustanovení říká, že pokud probíhá v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic. Nezpůsobilým je i ten dědic, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti z důvodu jejího zneužívání či zanedbání.
  6. Zadlužení nebo marnotratnost dědice
    Dalším novým důvodem pro vydědění, jak je již výše uvedeno, je možnost vydědit nepominutelného dědice, který je zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je zde shledána důvodná obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Zde je režim vydědění jiný než u výše uvedených případů. Tento způsob lze použít pouze tehdy, pokud má dědic potomky. Pokud se zůstavitel rozhodne vydědit svého potomka pro marnotratnost či zadluženost, může to učinit pouze tak, že tento povinný díl zůstaví dětem nepominutelného dědice či dalším potomkům.

Prohlášení o vydědění

Dle ustanovení § 1649 občanského zákoníku lze prohlášení o vydědění učinit, změnit nebo zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje, mění nebo ruší závěť. Vydědit tedy lze buď soukromou listinou dle ustanovení § 565 a ustanovení § 1533 a násl., nebo listinou veřejnou dle § 567 a § 1537. Soukromou listinu lze pořídit vlastní rukou a vlastní rukou podepsat či ji sepsat jinak než vlastní rukou – v tomto případě je nutný vlastnoruční podpis a výslovné prohlášení své vůle před dvěma svědky. Veřejnou listinou se rozumí notářský zápis.

V oblasti právní úpravy vydědění došlo vydáním nového občanského zákoníku i k dalším změnám. Kromě výše uvedeného zavedení dvou nových důvodů, pro které lze vydědit svého potomka, je zásadní změnou i ustanovení § 1646. Zde je zakotveno, že přežije­li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, pokud zůstavitel neprojeví jinou vůli. Jestliže se ovšem nedožije vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí, vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

Další velmi důležitá změna je v ustanovení § 1648, podle kterého již zůstavitel nemusí důvod, pro nějž svého potomka vydědil, v listině o vydědění uvést. Postačí, pokud zákonný důvod, pro který zůstavitel svého potomka zbavil dědictví, stále trvá a lze jej prokázat. Zůstavitel může dle ustanovení § 1646 pouze zkrátit nepominutelného dědice na povinném dílu.

www.business.center.cz

text: Mgr. Barbora Peková
kresba: Jiří Novák


Komentáře

Napsat komentář

TIP!

PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU, AUTOŠKOLY, ÚZ Č. 1046

Od minulého vydání byl významně změněn zákon o silničním provozu i vyhláška o řidičských průkazech. První kapitola publikace obsahuje zákon o silničním provozu a jeho 9 prováděcích předpisů a také zákon o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Druhá kapitola obsahuje 3 předpisy, kterými se stanoví pravidla a postupy pro získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Součástí publikace jsou barevné přílohy s dopravními značkami. Více informací najdete na www.sil.sagit.cz.

Sagit, 288 stran, cena 117 Kč