Viděli jsme cestou XLVIII.

Tentokrát jsme vybrali dvě chalupy s obkladem, který má působit dojmem roubení. První je ze Železných hor, druhá z úpatí Broumovské vrchoviny.

Nepovedená varianta

Podle zvlněné okapové linie jde o starší stavbu, původně asi roubenou. Trámy zřejmě dožily a majitel je buď obezdil, nebo zcela nahradil zdivem. Přesto chtěl zachovat tradici a chalupu obložil do vzhledu „roubení“. Použil bohužel příliš úzká prkna (12 až 15 cm), ale spáry k tak úzkým fošinkám udělal moc široké. A co hůř, snažil se na nárožích sesadit prkna přesně na sebe – a přehlédl, že u pravých roubenek je tomu z důvodu roubeného svázání trámů naopak. Tento fakt bije do očí i proto, že na rozích nejsou ani překryta zhlaví prken.

Nesprávné a nepěkné je i subtilní rámování oken. Z boku, ve zdivu, zůstaly původní typy s jemnějšími profily, ale ve štítě, který asi nejvíc trpěl povětrností, jsou okna vyměněná, s tlustšími profily. Chvályhodné je, že zůstala v líci stěny a že jsou otvíravá ven. Zachována byla i superpozice oken – dole jsou větší, nahoře menší.

V lomenici by měla být rovněž širší prkna. A oplechování okřídlí naopak užší. Dobře, že na střeše zatím zůstal starý eternit v nepříliš pravidelné struktuře, který chalupu zjemňuje, Podlomení bylo asi také z eternitu. Šablony dožily a nahradila je prkýnka (nad nepovedeným roubením ani moc nevadí), pod nímž zůstala původní „kráčata“ (tj. trámky vynášející pultovou stříšku podlomení). Domek je oproti klasickému řešení úplně symetrický, což není příliš praktické. Plůtek a zeleň v okolí jsou celkem příjemné.

Proporce bez chyby

Druhá chalupa je rovněž obložená, ale vypadá podstatně lépe. Fošny jsou optimálně široké a nejsou pravidelně řezané, správné jsou proporce mezi obkladem a spárami. Na první pohled stavba působí jako roubenka – přesto si na ni nehraje. Fošny nejsou dotaženy až k obkladu nároží a spáry jsou bez výplně. Podivné je jen svislé zakončení obkladu tam, kde vpravo stěna pokračuje omítkou. Lomenice je parádní, je tam vše, co k ní v této lokalitě patří.

Okna jsou otvíravá ven a mají pěkné profilované rámy. Podle tloušťky členění jsou dřevěná, ale masivní podokenní římsy působí skoro umělohmotně. Střecha s kovově šedými šablonami se stavbou dobře ladí, stejně jako okapy a hlavice komínu. Je to sice betonový prefabrikát, ale to u novostavby není na závadu. Jistě plní svou funkci.

Na první pohled by člověk skutečně řekl, že jde o novostavbu. Ovšem zadní zděná část je, zdá se, původní, včetně pěkného ostění dveří. Dlažba vpředu je starší, slušná, jen je nutné dodělat sokl. A možná lépe umístit lapač střešních splavenin (tzv. geiger), který se normálně vsazuje do terénu.

text: ING. ARCH . JAN HUBÁČEK A ING. ARCH . TOMÁŠ KOREČEK
foto: AUTOŘI A MARIE RUBEŠOVÁ

Viděli jsme cestou XLVIII.