Roubenka s tkalcovským stavem


Roubenku na Broumovsku zdědil Václav Zítka po tetě a strýcovi ve svých dvaadvaceti letech. Když na půdě objevil starý tkalcovský stav, ještě netušil, jak to jednou ovlivní jeho život.

Jižní průčelí se dívá do zahrady širokým čtyřdílným oknem

Chalupa stojí v malé vesničce nedaleko Police nad Metují, schovaná na konci uličky za vzrostlou zelení. Původní roubený domek byl postaven kolem roku 1840 a později byl několikrát upravován.

chalupa je z ulice sotva vidět, jak je schovaná za vzrostlými stromy. původní roubení nahradila zděná stěna, překrytá fošnami

„V dětství jsem tu často trávil prázdniny. Teta se strýcem děti neměli a mě si oblíbili. Když jsem chalupu v sedmdesátém druhém roce zdědil, byla celkem ve slušném stavu, ale úpravy samozřejmě vyžadovala,“ vzpomíná na dobu před čtyřiceti lety pan Václav a vede nás dovnitř. „Tetě jsem již dříve slíbil, že chalupu neprodám. Úpravy jsme dělali postupně, jak to stavení během uplynulých desetiletí vyžadovalo,“ seznamuje nás při prohlídce domu s jednotlivými pracemi na jeho zvelebení majitel.

Co se skrývá za roubením

„Původní domek býval celý roubený, později byla jižní, zahradní stěna vyzděna a ve světnici vzniklo místo dvou malých oken široké čtyřdílné – tak už to pamatuji ze svého dětství,“ vypráví Václav. „My jsme také museli nahradit dvě roubené stěny, jejichž dřevo bylo špatné. Vyzdili jsme je a obložili fošnami, udělali falešné roubení. Vlhké zdi se musely podříznout a položit izolace IPA. Jižní stěna dostala novou omítku. Komoru jsme proměnili na koupelnu, v přízemí jsme všude položili dlažbu. A na půdě v podkroví vybudovali dvě velké ložnice.“

truhlář ozdobil nábytek stejnými detaily, vyřezávanými srdíčky a zvlněným okrajem

Také všechna okna – s výjimkou čtyřdílného ve světnici – jsou dnes nová. Jsou klasická špaletová, vyrobená podle původních. Jako poslední přibyla v chalupě nová kachlová kamna. Stavební práce si prováděl Václav sám, s ostatním pomohli někteří řemeslníci.

Tradiční dispozice

„Ze síně se dnes stejně jako dříve vchází vlevo do světnice, dnes kuchyně, a z ní do pokoje, dřívější ložnice. Napravo je koupelna – bývalá komora – a vstup do chodby. Z ní vede schodiště do podkroví a do sklepa, dveře do dílničky, dříve kozího chlívku, a do hospodářské části s vraty, která dnes slouží pro odkládání různých věcí,“ provází nás hostitel po domě.

od jídelního stolu se otevírá krásný výhled do zahrady

Z kuchyně je pěkný výhled do zahrady. Tady se vaří, stoluje, odpočívá. Hned za dveřmi je na míru vyrobená kuchyňská linka, pod oknem stojí stůl s židlemi po babičce, jež Václav zrenovoval. Skleník v rohu koupil majitel na pile a pohovku s vysokým opěradlem získal od příbuzných.

Jeden kout místnosti vyplňují parádní kachlová kamna. Kachle jsou z dílny pana Zezulky z Vamberka a stavěl je pan Hovorka. Vytápí se jimi kuchyně, vaří se na nich, peče. Kamna udávají i barevné ladění místnosti – je v kombinaci zeleno-bílé.

Selský styl a kanafas

Zpočátku se v chalupě používal nábytek, který tu byl. Ale protože má Václav šikovného bratrance, vyučeného truhláře, obrátil se na něj. Nakreslil si návrh a Jaroslav Zítka mu nábytek ze smrkového dřeva v selském stylu vyrobil. Nejprve přišly na řadu podkrovní ložnice, naposledy pokoj v přízemí. Na židlích, čele postele, příborníku i garnýžích se tu opakuje stejný dekorativní detail, vyřezávaná srdíčka a zvlněný okraj.

přízemní pokoj dostal nové vybavení jako poslední. nábytek i dřevěné doplňky vyrobil bratranec Jaroslav

V chladném počasí přijdou ke slovu krbová kamna nebo přímotopy. Ty jsou i ve vedlejší kuchyni. „Dnes bych v přízemí určitě udělal podlahové topení,“ svěřuje se majitel. Také v pokoji jsou textilní doplňky laděny do zeleno-bílé barevnosti. Prozradíme, že kanafas nejen v této místnosti, ale v celé chalupě pochází z vlastní výroby pana Zítky.

Velkorysé ložnice

Po pohodlném kamenném schodišti – takové tu původně také asi nebylo – nás Václav vede do podkroví. To má dvě úrovně – v horní zůstala půda, ve spodní jsou dnes dvě ložnice. Bylo zde třeba zateplit stěny, obložit stropy, udělat nové podlahy.

Zadní ložnice v podkroví poskytuje veškeré pohodlí. vpravo je vidět část spacího pódia, které je podél celé místnosti

První ložnice má obklady z bíle natřené dřevotřísky a pod ní skelnou vatu, stěny druhé jsou obložené heraklitem, nahrubo nahozeným maltou. Ložnice přímo navazující na schodiště se využívá jen v létě. Vedou z ní dveře do druhé ložnice, je z ní vstup do místnosti nad hospodářskou částí, kde by mohl být další pokoj, a za posuvnými dveřmi se nachází schodiště na půdu.

„Zadní ložnice má vytápění kamny na dřevo, dá se využívat celoročně,“ ukazuje pan Václav. Kromě dvoulůžka je tu pro odpočinek určena pohodlná pohovka a podél celé jedné stěny spací pódium. „Když jsme dělali ochutnávku rybízových vín, vyspalo se nás tu dvanáct lidí,“ prozrazuje náš průvodce výhody velké ložnice.

starší nábytek stačilo natřít na zeleno a je tu pěkný sedací koutek do přední ložnice

Obě místnosti jsou laděny do živých tónů. V přední ložnici hraje roli kanafasové povlečení, v zadní ložnici se uplatnil ve velké míře výraznější květovaný dekor v kombinaci s režnou látkou, které pocházejí z vrchlabské firmy By-tex paní Vlachové.

Tkalcovský stav mu učaroval

„Na půdě chalupy jsem našel rozložený tkalcovský stav s vydlabaným letopočtem tisíc osm set šedesát pět. Dříve na něm tkal strýc, ale od konce druhé světové války ho nikdo nepoužíval. Nevěděl jsem, jestli je stav kompletní. Snesl jsem ho dolů, vystěhoval z pokoje nábytek a stav sestavil. Byl funkční.

na staré fotografii vidíme václava, když začínal na tkalcovském stavu

Protože jsem nechtěl mít v chalupě na podlahách žádný jekor ani kovral, rozhodl jsem se utkat si koberečky,“ vzpomíná na začátky za stavem Václav. „Nakoupil jsem materiál, odstřižky krajů látek, a pustil se do práce. Přišli sousedi, koberečky se jim líbily a chtěli je taky, i příbuzní měli zájem. Pak jsem je nabídl v Praze a prodával jsem je v ÚLUVu (Ústředí lidové a umělecké výroby).

Při zaměstnání jsem po večerech a víkendech tkal koberce. Po sedmi letech jsem se rozhodl výrobou koberečků živit. Tkám koberce dodnes a přitom vyrábím tradiční kanafas,“ vysvětluje Václav Zítka.

Stav už nemá na chalupě, ale v suterénu svého bydliště, kde nám tkaní na stavu také předvedl. Z odstřižků, které by přišly vniveč, tu vznikají různobarevné měkké koberečky, předložky i sedáky na židle.

Idylická zahrada

Pro rodinu s dětmi byla chalupa se zahradou v blízkosti domova především přes léto neocenitelná. Zahrada je za domem, zadní část se zvedá do svahu. Ideální prostor pro dětské hry. Ovšem i exteriér chalupy vyžadoval nejprve úpravy. Na začátku bylo třeba zlikvidovat „skladiště“ nepotřebných věcí, prořezat džungli ovocných stromů a položit u domu dlažbu.

chalupáři vybudovali na zahradě pěkné zastřešené posezení. starší nábytek od babičky doplnili policemi s květinami a modro-bílým kanafasem. mezi posezením a domem je i praktická venkovní umývárna

Na novou zděnou kůlnu na dřevo navazuje příjemné zastřešené posezení. A protože nám v den návštěvy počasí přálo a po několika zamračených dnech svítilo sluníčko, tak jsme s kávou a výborným domácím koláčem usedli právě tady. Mezi domem a kůlnou je ještě praktický mycí kout s umyvadlem.

„Z koupacího bazénku pro děti je dnes okrasné jezírko lemované zelení, kousek za ním máme ohniště s lavičkami,“ provází nás po zahradě Václav.

Z koupacího bazénku pro děti je dnes okrasné jezírko, obklopené zelení

Dominantními stromy na zahradě je několik stříbrných smrků. „Dostal jsem je jako malé sazeničky v kelímku, ale za pětatřicet let vyrostly do výšky přes deset metrů,“ komentuje situaci majitel. Kromě borovice, tújí a škumpy vidíme i jabloně, třešeň, ořešáky, arónii.

Když tu zrovna nic nekvete, tak se zelení pěkně ladí aspoň barva kamene. Ten na zahradě najdeme například v podobě dvou starých brusných kol s letopočtem 1822, objevených pod hromadou dřeva, které doplňuje mezní kámen benediktýnů, nalezený na smetišti. V potoce zas Václav objevil „babku“ – kámen na naklepávání kos. A dva kamenné hříbky pod stromem jsou od místního kameníka.

www.textil.com.cz

text: IVA TVRZOVÁ
foto: PAVEL VESELÝ

Roubenka s tkalcovským stavem


Komentáře

Napsat komentář