Nový život staré stodoly


Na první pohled byste rozhodně nehádali, že je stodola stará téměř 250 let. Spolu s novým využitím, které se od původního samozřejmě liší, dostala totiž kvůli zateplení také nový prkenný „kožich“.

Do severozápadního štítu stodoly D zapustil architekt lodžii. Dá se tu posedět, rozhlédnout se po romantickém okolí a také vyvětrat peřiny

Stodolu najdete v Lužických horách, v Kyjovském údolí, patřícím k obci Krásný Buk. Stojí na kopečku vedle tří patrové budovy starého bělidla, v němž se od roku 1770 barvilo a bělilo prádlo. Odtud také název, který architekt Zdenek Václavek zvo lil i pro penzion, ve který budovu proměnil. Ale se stodolou si pořád nevěděl rady.

Podkroví je osvětleno okny ve štítech P a sedlovými vikýři

 

Útulné bydlení

Architekt Václavek má rád interiéry, v nichž se staré setkává s novým, a kde dostávají v netradič ních úpravách příležitost třeba i vysloužilé části zařízení. Zrcadlo v rámu z vyřazeného okna, věšák ze starých dveří nebo zábradlí z kovových spod ních dílů šicích strojů. Perfektně rekonstruovaný a kouzelně zařízený penzion Na Bělidle stále láká návštěvníky do Lužických hor a oblasti Českého Švýcarska. Tak si pan architekt nakonec řekl, že nabídne útulné ubytování hostům i ve stodole.

Při jídle mohou hosté obdivovat P staré trámy, staré cihly a pískovec ve výklencích

 

Stodola by měla být stejně stará jako hlavní budova bělidla, tedy L.P. 1770. A sloužila tomu, čemu stodola sloužit má, tedy skladování sena a dalších hospodářských potřeb. Původně byla středem budovy průjezdná. Chodil jsem kolem ní několik let s myšlenkou, že z ní něco udělám, ale stále jsem se nemohl rozhodnout, co. Různí „radílkové“ přicházeli s nápady, že by tady mohl být společenský sál nebo wellness sloužící Bělidlu, další propagovali minipivovar. Ale já jsem nako nec zvolil to, co je mně osobně nejbližší.“

Závěsná skříňka v kuchyni, opatřená Z dvěma probroušenými bílými nátěry, příjemně narušuje hegemonii dřevěných povrchů

 

Materiál z vlastních zdrojů

Základní nosná konstrukce stodoly zůstala původní. Všechno ostatní stavěli místní šikov ní tesaři. „Jsou to pánové Rosťa Sochor a Jirka Pechoušek, zednické práce obstaral opět léty osvědčený pan Dostál,“ chválí majitel. „Mám štěstí, že jsem kdysi nedaleko koupil starou továr nu. Je nekonečným zdrojem materiálu pro moje rekonstrukce. Ostře pálené cihly a trámy, staré přes sto padesát let a krásně vyšlapané podlahové fošny nacházejí nové zajímavé uplatnění.“

Stěny v obýváku tvoří bíle tapetované S OSB desky, včleněné mezi původní dřevěnou vazbu, místy opravovanou. A sklo na sudu zastalo funkci konferenčního stolku

 

Venkovní dřevěné obložení, v tomto kraji velmi r ozšířené, je však na první pohled nové. „Kupoval jsem je v Německu, kde se takovému plášti říká Lausitzer Verschlag,“ připomíná pan Václavek. Obklad je natřen lazurou Bondex v odstínu teak. A pod ním se skrylo 10–18 centimetrů polystyre nu, bez něhož se dnes dřevěné stěny neobejdou. V nich jsou skryty také veškeré instalace, kte rých dříve nebylo zapotřebí. Ke stavbě se dobře hodí střešní krytina imitující břidlicové šablony. „Je z recyklovaných kabelů a prozatím se mi velice osvědčila. Obzvláště nyní, kdy výrobce, česká firma Cappako, přiblížila vroubkováním vnějších okrajů šablon vzhled k pravé břidle,“ pochvalu je si architekt. „Na této krytině se vůbec nedaří mechu a je prakticky nezničitelná. Ani ten nejne citlivější kominík nemá šanci!“

Mezi renovovanými trámy původní M konstrukce vidíme dveře do koupelny. Jsou rovněž staré, louhované a voskované

 

Jak vlastně ing. arch. Zdenek Václavek připravuje své rekonstrukce? „Celý, kompletní projekt zho tovuji málokdy. Většinou připravím jen základní koncept a zbytek tvořím za běhu, až když vidím vzniklý prostor.“ Když člověk vstoupí po třech schůdcích do předsíně a pak do obývacího pří zemí, musí uznat, že si s prostorem, který nabídla stará stodola, poradil tvůrce na jedničku.

Krásné podlahové fošny jsou pod K krbovými kamny ochráněny dlažbou z nových topinek

 

Průhled mezi trámy

Vítá nás jídelní kout, kam se může usadit až devět lidí. Stěny zútulňuje nově přistavěná stěna ze starých cihel, v nichž nechal architekt v několi ka výklencích zaznít kámen staré původní stěny. Požitek z tohoto materiálu i keramiky, která je v nich vystavena, zvýrazňuje nasvícení výklenků bodovými světly.

Vzpěry, které nesou pultík dělící V kuchyni od obýváku, jsou usazeny v kameni přizděném k cihelné stěně

 

Když člověk pohlédne od jídelny k oknům ve štítě, uvědomí si krásu toho otevřeného prostoru, v němž je na zhruba 80 metrech čtverečních také vpravo kuchyň a vzadu obývací pokoj. Ten oddě luje od kuchyňky zvýšený pult. Uprostřed stou pají nad kuchyní dřevěné schody, včleněné mezi dva sloupky původní vazby. „Staré dřevo je vykar táčováno a opatřeno pouze bezbarvým napouště dlem pro zvýraznění jeho kresby,“ vysvětluje náš průvodce. „Nové dřevo, které jsem použil hlav ně jako podlahu v prvním poschodí, je natřeno Bondexem stejně jako plášť budovy. Používám jej už léta k maximální spokojenosti.“

Obklad z břidlice a strop ze starých dveří doplnil vysoký pařez s kamenným umyvadlem a nad ním zrcadlo v rámu z malého okénka...

 

Podlahové fošny tloušťky pět centimetrů nechal pan architekt přivézt z výše zmíněné továrny. Jsou vyšlapané staletým používáním. Nechal je pouze ručně vykartáčovat a namořit do tmavšího odstínu. Pohled na podlahu si člověk užívá hlavně v obýváku, v němž stojí na cihlové dlaž bě litinová americká kamna Federal Dutchwest od firmy Vermont Casting, vybavená katalyzátorem pro lepší využití paliva. Jejich výkon 12 kW prý umožňuje vytopit celou stodolu i v mrazech. „Největší radost mám právě z otevřeného pro storu přízemí, který skýtá nádherné průhledy starými mohutnými trámy. Oddělená je pouze koupelna, která se, myslím, také povedla,“ vede nás majitel do netradičně zařízené místnosti, jíž vévodí prostorný sprchový kout. „Je obložen sto let starou břidlicí ze střechy mého domu. A jako stropní záklop jsem použil klasické dveře z jedné staré vily v Rumburku,“ usmívá se tvůrce naše mu úžasu.

Ložnice ve štítě s lodžií má ještě L spací patro

 

Krása nesourodých kombinací

Vystoupili jsme po jednoduchých schodech na odpočívadlo patra, kde se podesta dělí do dvou směrů, do dvou ložnic. Dveře do nich zdobí skle něné vitráže a stejně jako v přízemí, i tady je zaříze ní kombinací různých stylů a barev. Pan Václavek vysvětluje, že k nátěrům se uchyluje, jen pokud je dřevo poškozené a nevhodné k louhování a násled nému voskování. Anebo když se mu zdá, že dřevěných tónů je už moc a prostor potřebuje oživit. „Nebojím se barev a kombinací věcí zdánlivě nesou rodých. Ovšem kupuji pouze takové, o nichž si mys lím, že by se snesly. Nejsem příznivcem pouze jedné selské strohé linie,“ přiznává. „Striktně se držím pouze zásady: Plast mi nesmí do domu!“

Nové dřevo je natřeno Bondexem N odstínu teak, aby je bylo možné od starého rozeznat

 

V prvním poschodí jsme vedle postelí v obou lož nicích objevili mřížky, průduchy, jimiž se pře pouští teplo od amerických kamen v přízemí, ale také přímotopy. Na otázku, zda se v zimě přece jen musí přitápět, odpověděl náš průvodce: „Jsou tady jen pro jistotu, ale dodnes nebyly použity! A stodola má za sebou už tři zimy, které v údolí říčky Křinice bývají dost tuhé. Ale krásné,“ zve muž, který neúnavně vrací krásu stavbám často odsouzeným k zániku.

Dětský koutek v ložnici projasnila D růžová

 

Prostor na patře připomíná kajutu P i díky tvaru okénka

Podkrovní koupelna okouzluje dřevem, P bílou a několika tóny modré

Prkenné výplně zábradlí nad schody P zdobí „pouhá“ kresba starého dřeva. A nad nimi našly místi vitráže ze starých dveří

Ve druhé ložnici si autor pohrál s pastelovými barvami...

www.kyjovskastodola.cz

 

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ

FOTO: MARTIN MAŠÍN


Komentáře

Napsat komentář