Návrat proutí


Dnes je vrbové proutí jako stavební materiál opomíjeno, dříve se ale košatina při stavbě domů a ohrad hojně využívala.

Do kovové konstrukce lze vyplétat náročnější tvary

Proutí máme spojeno s pletením ošatek a košíků. Příprava loupaného proutí a práce s ním chce už trochu znalosti a fortele, proto je necháme košíkářům. Do stavby plotu, plůtku či ohrádky na zahradě z neloupaného proutí se ale může pustit každý. Podmínkou je dostatek stavebního materiálu, tedy vrbových prutů, což by neměl být velký problém.

Proutěná opora pro popínavé rostliny

Považte, že se u nás vyskytuje  jednadvacet domácích druhů vrby! Je tedy více než pravděpodobné, že některá ze stromovitých, keřovitých či zakrslých vrb někde u vás roste. K řezu se hodí většina z nich.

Proutí z vlastního prutníku

Na stavbu většího díla budeme samozřejmě potřebovat i větší množství proutí. Nejdostupnější je to, které lze vypěstovat ve vlastním prutníku. Ten je možné založit jen na takovém místě v zahradě, kde je i v létě vlhko, ne však stále zamokřeno.

Košatinkou lze ozdobit i docela malý záhonek

Čerstvé vrbové řízky se sázejí časně zjara (případně na podzim) do kypré půdy propracované do hloubky dvaceti centimetrů. Po prvním roce růstu se zakořeněné pruty v zimě musí ostříhat. To se dělá až úplně u země, aby vznikl pahýl – „babka“, která každým rokem obroste novými pruty. Ty už potom budeme sklízet. Sklizeň je nejlepší naplánovat na dobu vegetačního klidu, kdy pruty nejsou narašené.

Plot z proutí je hezký, přitom levný

Další možností, jak získat pruty, je porozhlédnout se po okolí. Vrbu většinou najdeme někde v polích, u rybníka či potoka, nebo u plotu. Možná i někoho znáte, kdo vrbu na svém pozemku má a seřezává ji a pruty vám rád věnuje, například vrbu jívu mívají v zahradě včelaři.

Pletený plot

Samotná stavba živého proutěného plotu či ohrádky je jednoduchá. Vrbové pruty prostě vysadíme širším koncem do země asi 15 až 30 centimetrů od sebe a zastřihneme v požadované výšce. Často je zaléváme, aby nezaschly, hlavně v prvních dvou letech. Po prvním roce růstu pak mezi sebou vodorovně zaplétáme vhodné postranní výhony. Ty ostatní ořízneme. Pro zpevnění plotu můžeme sem tam přidat silnější dřevěný kůl. Jak bude přibývat nových výhonů, plot bude každým rokem hustší a hustší.

Pletení „suchého“ plotu je rychlejší. Živé vrbové pruty vplétáme libovolným způsobem mezi dřevěné kůly zatlučené do země. Suchý plot na rozdíl od živého sice nevyžaduje každoroční údržbu s nůžkami v ruce, ale musíme se smířit se skutečností, že jeho trvanlivost bude omezená. Rozpadlé díly se však dají opět snadno doplnit či vyměnit.

Text Martina Lžičařová, foto Shutterstock a autorka


Komentáře

Napsat komentář

NÁŠ TIP

Proutí, které zbude, není nutné vyhazovat. Jakmile jednou zvládneme stavbu plotu, můžeme zkusit i něco dalšího. Vysadit vrbové loubí, uplést týpí pro děti, nebo třeba židličku k táboráku. Oblíbené jsou i pletené nízké lemy bylinkových záhonů, které v zahradě působí velmi dekorativně.

Opletením pařezu získáme křeslo takřka královské