Mějte ohled na sousedy


Náš pozemek navazuje na chatařskou oblast. Majitelé nejbližší chaty se rozhodli nastěhovat do ní trvale a přistavět kůlnu, v níž by provozovali kuželník. Podle plánku, který nám ukázali, by nový objekt končil pouhý metr od společného plotu. Výhrady, že by stál příliš blízko a provoz v něm by nás rušil, odbyli slovy, že podle nového stavebního zákona nejsou stanoveny vzájemné odstupy takových staveb. Prý se informovali na stavebním i obecním úřadě. Mají skutečně pravdu?
(P. T., Brno)

Mějte ohled na sousedy

Tyto informace nejsou zcela přesné. Je možné, že sousedům toto někdo sdělil, nicméně je nutné nahlédnout do příslušných právních předpisů, a to především do vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, kterou se vykládá stavební zákon č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Co je „pohoda bydlení“ Účelem odstupových vzdáleností staveb je bezesporu zajistit kvalitu zástavby, údržbu stavby a v neposlední řadě komfortní bydlení, tzv. „pohodu bydlení“. Pojem „pohoda bydlení“ definoval Nejvyšší správní soud (ve svém rozsudku z 2. 2. 2006, čj. 2 As 44/ 2005-116) tak, že je nutné rozumět mu jako „souhrnu činů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidnému bydlení; pohoda bydlení je dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí: nízkou hladinou hluku, (z dopravy, stavebních prací, zábavních podniků aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod. Při zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují jednotlivě i ve vzájemných souvislostech.“

Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., je otázka umístění staveb z pohledu pohody bydlení upravena na několika místech. Podle jejího § 4 odst. 1 se plochy pro bydlení vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Podle odst. 2 mohou sice být součástí plochy bydlení mj. i pozemky dalších staveb a zařízení, ovšem nesmějí snižovat kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a musejí být slučitelné s bydlením. V § 5 je pak stanoveno vymezení plochy rekreace a i zde je kladen důraz na kvalitní prostředí.

Podle § 20 odst. 1 výše uvedené vyhlášky je obecným požadavkem vymezování pozemků a umísťování staveb na nich (tedy všech staveb) to, aby se stanovováním podmínek jejich využívání a umísťování staveb na nich nezhoršovala kvalita prostředí a hodnota území. Podle odst. 2 lze vymezovat v zastavěném území obce, která nemá územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, pozemky a umísťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. Rovněž podle ustanovení § 25 odst. 1 vyhlášky musí vzájemné odstupy staveb splňovat mimo jiné požadavky na zachování kvality prostředí.

Vzájemné odstupy staveb

Vzájemné odstupy staveb jsou upraveny v § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění změn. Jsou zde přesně stanoveny vzdálenosti mezi rodinnými domy a jejich vzdálenosti od hranic pozemků, jakož i dalších staveb v něm uvedených. Vzájemné odstupy mezi rodinným domem či stavbou pro rodinnou rekreaci a kuželníkem nebo podobnou veřejně navštěvovanou stavbou v něm přímo uvedeny nejsou, to však neznamená, že by toto nemělo být regulováno stavebním úřadem, který by měl při povolování stavby vzít v úvahu všechny požadavky vyhlášky.

Podle ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky, je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7m. Podle odst. 3 téhož paragrafu, vytvářejí-li mezi sebou volný prostor stavby pro rodinnou rekreaci, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10m. Je zřejmé, že pokud jsou tyto vzdálenosti považovány za minimální u staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, u nichž nelze předvídat nějaké zvláštní vzájemné rušivé vlivy, pak je zcela samozřejmé, že pod stanovenou hranici nelze umísťovat stavby, jejichž negativní vlivy na okolí jsou mnohem zásadnější.

Vyhláška sice výslovně nestanoví závazné minimální vzdálenosti (odstupy) mezi jinými stavbami, přesto je upravuje nepřímo, a to právě prostřednictvím již zmíněných ustanovení paragrafů 4, 20 a 25. Je možné odkázat i přímo na ustanovení § 25 odst. 5, které říká: „Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení, umístěných na pozemku rodinného domu, nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.“ Pokud něco není výslovně v zákoně uvedeno, je nutné tyto případy posoudit podle obdobných ustanovení. Stavební úřad by tedy měl věc posoudit ve vztahu k obdobným právním ustanovením obsaženým ve vyhlášce a teprve na základě uvážení vyvodit ve věci odpovídající závěry.

V podstatě v každém místě zastavěného území (zástavbě) lze do jisté míry hovořit o určitých architektonických a urbanistických hodnotách zástavby, které je třeba při povolování nových staveb zohlednit, a to bez ohledu na stáří zástavby, její historii, tvar či materiál zastřešení staveb, výšku a objem stavby, zastavěnou plochu, celkovou strukturu zástavby apod. Stavební úřad se proto musí v odůvodnění svého rozhodnutí zabývat například tím, zda jde o stavbu v místě, kde je zástavba převážně tvořena samostatně stojícími rodinnými domy se zahradami. Předmětem jeho zájmu by měla být také ostatní hlediska a charakteristiky zástavby.

Kromě toho by měl zkoumat také celkový ráz pozemků přiléhajících ke stavbám rodinných domů v řešené lokalitě, to znamená, že by se měl zabývat tím, zda se na pozemcích staveb rodinných domů nacházejí drobné či doplňkové stavby tvořící zázemí rodinného bydlení (garáže, kůlny, altány, terasy, bazény, přístřešky apod.).

Podle mého názoru by tedy měl celou věc stavební úřad nejprve zkoumat a poté vydat rozhodnutí. Myslím si, že stavební úřad by měl vzít v úvahu všechno výše uvedené a také by měl řešit např. otázku parkování návštěvníků kuželníku. Na závěr však je nutné uvést, že za podmínek stanovených stavebním zákonem jsou možné výjimky z určitých ustanovení vyhl. č. 501/2006 a může tedy dojít k povolení stavby, která nebude splňovat odstupové vzdálenosti stanovené vyhláškou.

V případě, že stavební úřad rozhodne tak, že nebudou splněny podmínky vyhlášky a vy budete mít pocit, že jeho rozhodnutím dojde k omezení výkonu vašeho vlastnického práva a ke zhoršení podmínek při užívání vaší nemovitosti, můžete se samozřejmě bránit. Text vyhlášky č. 501/2006 Sb. a stavebního zákona (z. č. 183/2006 Sb.) najdete např. na stránkách www.business.center.cz nebo www.portal.gov.cz

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář