Kotle na pelety
Každoročně roste nejen obliba krbových kamen na dřevěné pelety, které šíří komfortní teplo do menších i větších lokálních prostorů, ale i kotlů pro ústřední vytápění.
V porovnání s klasickými kotli, o nichž někteří kamnáři říkají, že jsou to vlastně jen jednoduché nádoby na vodu, v nichž je umístěno topeniště, jsou kotle spalující pelety o hodně složitější. Jejich obsluha je však naopak velmi jednoduchá, provoz plně automatický a šetrný k životnímu prostředí.
Proč topit peletami
Lidé si již začínají uvědomovat, že legislativa (národní program snižování emisí, nařízení vlády č. 146/2007, které stanoví jejich limity, atd.) bude stále více tlačit na používání automatických topidel dosahujících parametrů třídy 3 podle evropské normy na kotle. Topidla, v nichž lze spalovat nejrůznější paliva, popřípadě i odpadky, nebudou mít z hlediska emisí vypouštěných do ovzduší na trhu jednoduchou pozici. Budoucnost mají zejména moderní kotle s vysokou účinností a kvalitním spalováním.
V kotli Atmos D 20 P je možné spalovat v případě nouze i kusové dřevo
Automatické kotle na pelety z dřevního odpadu i dalších alternativních biologických materiálů (plev, slámy obilnin i jiných přírodních surovin) k nim rozhodně patří. Mají podobnou účinnost jako zplyňovací kotle na dřevo (85 až 90 % i více), ale mnohé výhody navíc: není třeba štípat kusové dřevo, které zabírá podstatně víc místa než pelety, a čekat dva roky až otop vyschne; díky snadné a bezprašné manipulaci s palivem a čistotě provozu je více možností umístit kotle v objektu; mají automatické zapalování i vypínání podle pokynů termoregulace, kterou lze ovládat i dálkově; intenzita plamene ve speciálním hořáku se reguluje podle naprogramovaného pokojového termostatu; automatické je i dávkování pelet ze zásobníků (u některých typů se dosypávají jen 1x za týden a popel se vybírá 1x za měsíc); popel tvořící 0,5 – 3 % objemu paliva (např. uhlí 30 %) je možné díky obsahu dusíku, vápníku, hořčíku, draslíku a mnoha stopových prvků použít jako minerální hnojivo, odpadají tedy náklady spojené s jeho likvidací; kotle mají vnitřní systém elektronické ochrany, který zaručuje i bezpečnost v jejich okolí – minimální bezpečná vzdálenost je 15 cm od bočního pláště a 2,5 cm od zadního krytu kamen.
Vzhledem k těmto i dalším výhodám je topení automatickými kotli na pelety velmi efektivní. Je jen o málo dražší než topení dřevem a náklady se vyrovnávají uhlím i tepelnými čerpadly. Kotle na pelety nejsou levné, přijdou na 100 – 150 tisíc, ale patří mezi topidla, na něž se poskytují dotace z programu Zelená úsporám. Méně radostná zpráva je, že na ni mají nárok jen majitelé objektů, zapsaných v katastru nemovitostí k trvalému bydlení (tedy i těch, které byly kdysi trvale užívány a dnes slouží k rekreaci). Ovšem i majitelé větších rekreačních objektů by topení peletami měli vzhledem k jeho ostatním výhodám uvážit. Více na www.zelenausporam.cz.
Jak kotle fungují
V principu jsou si kotle na pelety hodně podobné. Mají většinou v horní části zabudovaný zásobník paliva, z kterého jsou pelety transportovány samospádem, popř. šnekovým či pneumatickým dopravníkem do speciálního hořáku. Několik minut po stisknutí tlačítka „start“ se pelety působením horkovzdušného zapalovače samy vznítí a palivo je automaticky dávkováno podle požadovaného výkonu do hořáku. Hořák je jedním z konstrukčně nejnáročnějších a také nejdražších částí kotle; liší se podle toho, jaké druhy paliva budeme v kotli spalovat – a na správné volbě také závisí efektivnost topení.
NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ
Hořák přiléhá ke spalovací komoře, z níž je teplo předáváno teplosměnnými plochami do topné vody. Spaliny jsou z ní odsávány ventilátorem do kouřovodu. Vzniklým podtlakem se do spalovací komory pod rošt přivádí čerstvý vzduch podporující hoření.
Některé kotle jsou koncipovány čistě na spalování pelet, jiné mají dva rošty a lze v nich podle potřeby spalovat i kusové dřevo (Verner, Rojek, Atmos, EkoKomfort a další).
Peletky dřevěné i jiné
Pelety, které se spalují v krbových kamnech i kotlích, se vyrabějí z dřevěných pilin a hoblin a lisují za vysokého tlaku ve speciálních lisech. Mají válcový tvar s průměrem 4 až 20 mm a délku 5 až 30 mm. Jako pojivo tu působí v dřevu obsažený lignin, který se při vysokých teplotách způsobených třením dostává do plastického stavu. Výhodou je jejich minimální obsah vody (díky tomu se kotel opotřebovává jen minimálně), vysoká výhřevnost a nízké nároky na skladovací prostory.
Kotle Nordica Extraflame LP 14 a LP 20 mají účinnost 96,5 %. Počítáme-li s cenou 5 Kč za 1 kg dřevěných pelet, vychází 1 kW na 1,068 Kč
Pelety v současné době produkuje anebo dodává asi 40 firem v ČR. Pro provoz krbových kamen se hodí balení v polyetylenových pytlích po 15 kg (dodávají se na paletách), pro větší instalace v pytlích Big-Bag s obsahem 800 – 1000 kg (doprava běžnými nákladními vozidly) nebo i pelety volně ložené. V neizolovaném domě o 150 m2 obytné plochy se spotřebuje za rok zhruba 5 tun paliva, v moderních domech s dobrou tepelnou izolací se spotřeba pelet pohybuje mezi 2 – 3 tunami. A my uvažujeme o stavbách, v nichž se bude topit jen nárazově.
Dřevěných pelet je dostatek, vznikají stále nové provozy na jejich zpracování, ale značná část se vyváží do západní Evropy, což může ovlivnit jejich cenu. Leckde se proto jeví zajímavé využívat k topení pelety z rostlinných materiálů, které jsou levnější.
TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM
Kotle na pelety
