Kam se sloupem elektrického vedení?

Rubrika: Právo

Budeme vám muset zbourat barák, budem osazovat novou přenosovou soustavu.

U našeho domu stojí betonový sloup elektrického vedení. Za minulého režimu tu bydleli rodiče a přes jejich nesouhlas postavili pracovníci energetického závodu sloup do zahrady. Nyní nám řekli, že budou sloup měnit za mnohem větší.
Písemné vyjádření jsme nedostali. Jak se máme bránit?
(P. K., Olomouc)

Pokud jde o původní stavbu sloupu v době užívání domu vašimi rodiči, bylo by třeba tuto otázku posoudit na základě právní úpravy, platné v té době. Obecně lze však uvést, že práva subjektů, dopravující energie, byla v obecně závazných právních předpisech téměř vždy v nějaké podobě zachycena a možnost zřídit část jejich rozvodného vedení na cizím pozemku tak byla pochopitelně usnadněna.
V současné době tuto situaci – tedy i výměnu již stojícího sloupu elektrického vedení za nový – řeší zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). V § 24, který se týká provozovatele přenosové soustavy, mimo jiné uvádí:

(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo e) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel.
(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu (není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti) a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) majetková újma, nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutné uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
Z výše uvedeného je zřejmé, že provozovatel má právo na zřízení části své přenosové soustavy na cizím pozemku (§ 24 odst. 6 písm. e)), a to za energetickým zákonem stanovených podmínek – v daném případě půjde o ustanovení § 24 odst. 8 a 9. Problémem tedy je, že pokud provozovatel přenosové soustavy své povinnosti nedodrží, můžete se svých práv domoci pouze rozhodnutím soudu, což ale trvá určitý čas a nelze dopředu stanovit jednoznačný výsledek.
Jednoznačným výsledkem je myšlena skutečnost, že nejde o otázku, zda část přenosové soustavy na váš pozemek umístit, ale jak, kam a za jakých podmínek při její stavbě postupovat (možnost, že by stavba sloupu byla motivována jinými důvody než potřebou přenosu energie lze asi vyloučit).
Prakticky je tedy za stávající situace možné vyčkat, a pokud dojde ze strany provozovatele přenosové soustavy k nějakým krokům, pak na ně operativně reagovat. Vzhledem k tomu, že jste se dozvěděli o záměru na provedení výměny sloupu ústně, bylo by prospěšné požádat provozovatele přenosové soustavy o písemné vyjádření k této skutečnosti. Na základě toho pak zvolit nejvhodnější postup, a to:

  • dále se snažit jednat o podmínkách výměny sloupu, popřípadě dát najevo svůj nesouhlas s výměnou jako takovou,
  • snažit se zabránit činnosti provozovatele přenosové soustavy soudní cestou. Je však ale třeba říci, že šance na zabránění prací je velice malá. Reálná by byla skutečně asi jen v případě, pokud by bylo možné potřeby provozovatele přenosové soustavy vyřešit jinak a plánované práce by ve vztahu k vám byly ze strany provozovatele přenosové soustavy pouze svévolí.

www.epravo.cz

TEXT: MGR. JAROSLAV VAŠKO
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK

Kam se sloupem elektrického vedení?

V Chatař Chalupář 11/2018 najdete

Objednat

Předplatné E-předplatné Koupit časopis

Přečtěte si