K vydržení vlastnického práva


Vydržení je jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva, který dnes již patří k tradičním právním institutům. Vydržením se vlastnické právo nabývá na základě kvalifikované držby trvající po zákonem stanovenou dobu.

Účelem vydržení je poskytnutí právní ochrany tomu, kdo věc dlouhodobě užívá v dobré víře, že je jejím vlastníkem. Vydržením se tak mění faktický stav (držba) na stav právní, neboť po uplynutí stanovené doby a při splnění dalších podmínek se z držitele stává vlastník.

Stávající právní úprava

Podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ), platí, že „Oprávněný držitel se stává vlastníkem movité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do této doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Tato právní úprava vydržení je však velmi zjednodušená a strohá, její výklad byl po dlouhá léta ponechán tvořivosti soudů, které institut vydržení aplikovaly na konkrétní případy v rámci své rozhodovací praxe.

V současném ObčZ se výslovně stanoví, že „je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným.“ Při hodnocení dobré víry, čili určitého subjektivního pocitu správnosti, je třeba brát v úvahu všechny okolnosti, to znamená, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří.

Okolnostmi, na jejichž základě mohl být držitel v dobré víře, jsou zpravidla ty, které se týkají právního důvodu nabytí práva, který je poctivý. Zákon ovšem nevyžaduje pro dosažení účelu vydržení skutečný právní titul (např. kupní smlouvu, darovací smlouvu, apod.), neboť stačí pouze tzv. domnělý právní titul nabytí vlastnictví, tedy to, aby držitel byl v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí.

Příklad z praxe

Jako příklad lze uvést judikaturu Nejvyššího soudu prezentovanou například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. dubna 2012, sp. zn. 22 Cdo 4663/2010. Jde o případy, kdy někdo nabude řádně vlastnické právo k pozemku, nicméně vedle něj se uchopí i držby části nebo celého sousedního pozemku. V takovém případě je právním titulem držby části sousedního pozemku nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku, v němž je tento řádně specifikován (například kupní smlouva, darovací smlouva a podobně), neboli je zde dán domnělý právní titul.

Judikatura dále dovodila, že skutečnost, že si držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část sousedního pozemku, nevylučuje oprávněnou držbu. Dlouhodobé faktické ovládání věci držitelem, jenž je v dobré víře, že mu věc či právo náleží a může s ní proto nakládat z pozice vlastníka (ve spojení s nečinností skutečného vlastníka chránit své vlastnické právo), tedy může mít za následek vydržení vlastnického práva. Nečinnost skutečného vlastníka nasvědčuje závěru, že ani on nepředpokládal, že by ovládání věci držitelem nebylo oprávněnou držbou. V případě pochybností ohledně dobré víry držitele se však dobrá víra na základě zákona předpokládá.

Podle nové úpravy

Institut vydržení je i v novém občanském zákoníku (dále NOZ) zařazen do části věcných práv. Reflektuje však již jen držbu práva, které lze právním jednáním převést na jiného. Předmětem držby se tak stává právo, což je odůvodněno předkladateli NOZ tak, že i držba věci je držbou práva vlastnického.

Nový občanský zákoník vedle řádného vydržení zavádí institut tzv. mimořádného vydržení. Při mimořádném vydržení se do popředí dostává výjimečně dlouhá doba, po kterou držba vlastnického práva trvá, a to za předpokladu, že držiteli nebyl prokázán nepoctivý úmysl.

Řádné vydržení

Institut řádného vydržení uvozuje nový občanský zákoník v § 1089 následovně: „Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.“Nově je tak institut vydržení podmíněn držbou poctivou, kdy držitel má z „přesvědčivého důvodu“ za to, že mu náleží právo, které vykonává, aniž by rušil právo jiného (ust. § 992 NOZ).

Ustanovení § 1090 NOZ dále stanoví: „Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu (např. krádeží nebo loupeží), nemůže dojít k řádnému vydržení nejen u něho, ale ani u jeho dědice, i kdyby ten držel poctivě“. K řádnému vydržení se vyžaduje pravá držba, tedy taková, kdy držitel nezískal držený objekt „násilím, lstivě nebo výprosou“ (§ 993 NOZ).

Nový občanský zákoník ponechal vydržecí lhůty stejné jako za současného stavu (movité věci tři roky, nemovité deset). Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba poctivé držby jeho předchůdce. Ust. § 1093 NOZ říká, že se držba přeruší, pokud jí držitel nevykonává v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok (vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, začne vydržecí doba běžet až po stanovení zástupce nebo opatrovníka).

Vydržecí doba však nezačne běžet ani neběží mezi manžely, dokud manželství trvá (§ 1098). To platí i pro osoby žijící ve stejné domácnosti, zákonného zástupce a zastoupeného, opatrovníka a opatrovance i poručníka a poručence. Všechny uvedené dvojice nemohou vzájemně proti sobě vlastnické právo dle nové právní úpravy NOZ vydržet.

Mimořádné vydržení

Nový institut mimořádného vydržení reflektuje výjimečně dlouhou dobu trvání držby. V ustanovení § 1095 uvádí, že držitel vydrží vlastnické právo, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, a to aniž by musel prokázat právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Uvedený závěr ovšem neplatí, pokud se držiteli prokáže nepoctivý úmysl (např. lest či podvod). Předpokladem mimořádného vydržení je tedy u věcí movitých 6 let a u věcí nemovitých 20 let.

Důvodem pro zavedení institutu mimořádného vydržení je poskytnutí ochrany faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouho. Jako příklad důvodová zpráva uvádí situaci, kdy někdo drží movitou věc, ale není s to dokázat svůj vlastnický titul proti tomu, kdo jeho vlastnictví popírá, nebo kdy je převeden pozemek o chybně stanovené výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul.

NOZ se snaží zavedením institutu mimořádné držby vyvarovat legalizaci případných podezřelých majetkových stavů vzniklých před účinností NOZ, ať již z období let 1948 – 1989, či zejména z období 90. let minulého století. Institut mimořádného vydržení však bude možné uplatnit nejdříve 1. 1. 2016 pro věci movité a 1. 1. 2019 pro věci nemovité, proto se jeho podrobnějším výkladem budeme zabývat později.

www.epravo.cz

TEXT: EPRAVO.CZ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář

DŮCHODOVÉ A PENZIJNÍ SPOŘENÍ

Publikace, která je od posledního vydání dotčena řadou změn, obsahuje soubor předpisů k důchodové reformě, a to zákon o důchodovém spoření, zákon o doplňkovém penzijním spoření, zákon o pojistném na důchodové spoření a jejich prováděcí vyhlášky. Součástí publikace je dále zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Poslední změny jsou vyznačeny tučným písmem, odkazy na související předpisy jsou plně citovány.
Více na www.penz.sagit.cz.

Sagit, 208 stran, 89 Kč