Fuchsiová zahrádka


Roubenka Jany a Pavla Suchardových je od června až do podzimu oblečena do fuchsií. Převislé krásky bydlí na poličkách lemujících stěny roubenky, vzpřímenější krasavice postávají na zápraží a v okolí chaloupky.

Jsou jich stovky a jejich jména jako třeba Fiona, Julie, My Dream, Baby, Black Prinze, Dark Eyes, Drama girl, Lilian či Voodoo naznačují, že nejde o nějaké obyčejné kytky, ale vzácné kultivary, vypěstované evropskými či zámořskými zahradníky. Ty největší a nejbohatěji kvetoucí – stromkové fuchsie, lemují u Suchardů cesty, zkrášlují méně vzhledné prostory u zdí, či jsou naaranžované do kouzelných kompozic pod stromy.

Však také v mexických a jihoamerických horských pralesích rostou v podrostech stromů a na vlhčích, polostinných místech. My jsme k Suchardovým přijeli na návštěvu v den, kdy šla jedna přeháňka za druhou, což nás ze začátku mrzelo, ale pak nás utěšilo, že právě tohle počasí je prý pro krásu fuchsií to nejvhodnější.

„Voda výrazně podporuje jejich svěžest a sytost barev,“ vysvětlila nám paní domu. A tak jsme bílo růžové, fialové, lososové, temně rudé či fialovo červené krásky fotili mezi přeprškami červencového deštíku.

Magické květiny

„To je ale nádhera,“ říkají Suchardovým návštěvníci, přijíždějící na jejich zahradu v Újezdci u Syřenova, když manželé po sv. Cyrilu a Metoději (letos 5. – 6. 7.) „otevřou“ v prostorách zahrady každoroční soukromou výstavu fuchsií. Však zde také mohou obdivovat minimálně čtyři sta baculatých i štíhlých krásek, takových, které dříve mívala za okny každá selka, i šlechtitelských novinek.

„Lidé k nám přicházejí od silnice přes horní zahrádku, která je uvítá vykvetlými stromkovými i keřovými růžemi a liliemi,“ říká majitelka. O pár metrů blíže k roubence už návštěvníky zdraví první vystavené fuchsie, které majitelé aranžují samostatně i pod ovocné stromy.

„Naše vyšperkovaná letní zahrada má takovou energii, že lidé se tu až podivuhodně ztiší a zklidní,“ říká majitelka, kterou tento jev zpočátku udivoval a pak naplnil velkou radostí. „Jsou i takoví, kteří tu bloumají i víc nežli hodinu, jiní se znovu a znovu hlásí na návštěvu. Já je pak třeba i pozvu do chalupy a udělám jim kafe, zvlášt když prší a návštěvnínů přichází jen několik. Tak se rok co rok seznámíme s novými lidmi.“

Pro tyhle hosty má paní Suchardová připravený „deníček fuchsií“, kde se zájemci o pěstování fuchsií dozvědí, jak se o náročné krásky starat. „Být dobrým zahradníkem však nestačí,“ tvrdí majitelka. „Nejdůležitější je s fuchsiemi žít, všímat si jich, povídat si s nimi a mít je rád. Pak vám prozradí všechna svá tajemství a podaří se vám vypěstovat opravdové krásky.“

Dají hodně práce

„Zahrada s fuchsiemi je krásná, ale fuchsie dají více práce nežli muškáty,“ upozorňují majitelé. „V horku se musí denně zalévat, nám to při jejich počtu trvá i dvě hodiny.“

A přitom to začalo docela nevinně… „Před osmnácti lety jsme vyrazili na výstavu fuchsíí do Liberce a zbláznili jsme se do nich. Tehdy jsme si odvezli prvních deset kousků, další rok třicet, pak dvě stovky a v současnosti už máme přes sedm set kultivarů. Je to vášeň! Pro některé jsme se vypravili až do Holandska,“ vykládá Pavel Sucharda.

„Mne okouzlila jejich úžasná variabilita a schopnost transformovat se do stále nových a nových mutací,“ doplňuje manželovo vyprávění paní Jana a jemně přitom cvrnkne do květu Márinky. Roztančí se. Proto se fuchsiím někdy také říká tanečnice.

Pan Sucharda je vyučený zahradník, dělal sice roky v družstvu, ale kytkám rozumí. „Samozřejmě, že za sebou máme několikaleté experimenty – nejtěžší to bylo s vhodnou zeminou, jezdívali jsme kytkám na listovku až do bukových porostů pod hrady Kumburk a Bradlec. Ale už dávno jsme toho nechali a nyní už pro naše početné fuchsie nakupujeme v dvěstěpadesátilitrových žocích rašelinový substrát 2.“

Je ho každoročně velká spotřeba – majitelé totiž svoji sbírku rok co rok nejen rozšiřují, ale také fuchsie úspěšně množí a pravidelně přesazují. „Důležité je vědět, že malé rostlinky potřebují jen malé květináče, jak rostou, tak se musí postupně přesazovat do větších květníků. Ze sedmičky do desítky, ve které vydrží dva roky, a nakonec do třináctky,“ vysvětluje majitelka a dodává: „Jakmile na jaře přestane mrznout, chtějí fuchsie ven, aby se otužily, dobře obrůstaly a pak i bohatě kvetly.“

Fuchsie se nesmí přehřát ani zaschnout, a proto by měly mít chráněné kořeny. Suchardovi dávají rostliny do dvojitých truhlíků či květináčů. A ještě něco: aby fuchsie kvetly, je nutné jim denně obírat semeníky. „Při počtu našich fuchsií je to ovšem práce pro vraha,“ usmívá se Pavel Sucharda.

Deník fuchsií

Ve „fuchsiovém“ deníku paní Suchardové se dozvíte, že ten, kdo si chce fuchsie přizvat do své zahrádky, by měl vědět, že jsou jedinečné vzhledem, vzrůstem, ale i chováním.

„Dokážou překvapit, potěšit, ale i hodně zklamat, když o ně není dobře postaráno,“ míní paní domu. „Potřebují to, co lidé: dostatek výživy a vody, volný prostor, přiměřené teplo a světlo, kořeny se nesmí utopit ve vodě a nesmí se ani přehřát. Tak jako lidé tmavší pleti snesou více světla, tak je to i s fuchsiemi tmavší barvy, bílé a světlé jsou na světlo choulostivější.“

Vodu mají fuchsie radši dešťovou nebo měkkou. Dobře rostou, když je dostatečně nakrmíme hnojením. Libují si v propustné zemině obohacené výživou pro balkónové rostliny. Nekamarádí se s molicemi, mšicemi a sviluškami, které je naopak vyhledávají. Proto je velmi důležité pravidelně rostliny kontrolovat.

Noc s lampiónky

Na zahradě Suchardových samozřejmě nekvetou jen fuchsie, ale i citroník, mračňáky, slézovec, keřová třezalka či ozdobný brutnák. „Máme tu i kopretiny, podzimní astry a samomozřejmě také početné azalky a pěnišníky – to, aby byla zahrada veselá i na jaře,“ říká majitelka. Mezi tím vším se modrají chrpy, rozrazily a floxy. U chalupy jsme objevili právě nakvétající a značně rozložitou čechravu.

„Zahrada je krásná ve dne, ale možná ještě kouzelnější je večer,“ říká nám tajupně paní Suchardová. „Čas od času si s manželem rozsvítíme na zápraží a jen tak koukáme a popíjíme vínko. V tlumeném světle svítí fuchsie do tmy jak lampiónky. A já se pak někdy zvednu, chodím kolem nich s baterkou  a říkám jim: holka, ty jsi tak krásná…“

Specifika fuchsií

Fuchsie jsou něco mezi letničkou, balkonovou květinou a květinou pokojovou. Nejvhodnější stanoviště pro ně je v polostínu, je třeba stále dbát na přiměřenou zálivku a dostatečný přísun živin. Nejlépe jim vyhovuje východ, západ a sever. Jižní orientaci stanoviště snese jen málo kultivarů. V zimním a předjarním období rostliny vyžadují nižší teploty. Optimum se pohybuje od 4 do 10 °C.

Text: Radka Borovičková, Foto: Zdeněk Roller


Komentáře

Napsat komentář