Chalupa nad údolím

Rubrika: Chalupy, Doporucujeme

Vesnička Řetenice čítá jen pár čísel, tu a tam roztroušených v kopcích nad údolím Zlatého potoka. Díky členité poloze odlehlé obce se tu nestaví žádné hotely ani penziony. A to byl také jeden z důvodů, proč si právě zde manželé Ivana a Jiří koupili „chalupu na spadnutí“.

: Důležitým prvkem jsou boží muka z předminulého století, po rekonstrukci usazená na původním místě, byť o jeden a půl metru níže

Tahle šumavská chalupa patří ke stavením, které v horském terénu jen tak neobjevíte. Kdysi patrně kolem ní vedla polní cesta, snad k pastvinám, snad k prameni. Dnes je však dům díky novodobým proměnám terénu skryt ve stráni pod silnicí, která vede ze Stach do Kašperských hor.

: Na okraji plošiny u domu vznikla nádherná vyhlídka na šumavské kopce

Manželé tohle místo objevili před šesti roky. Důvodem pro koupi zanedbaného stavení byla panoramatická vyhlídka na šumavské kopce.

Koukáme tu do nebe

„Přímo od domu máme nádherný výhled do strání, které se zvedají nad údolím Zlatého potoka a Losenicí. Můžeme odtud také pozorovat hřeben s Můstkem a Pancířem na obzoru a vysoké šumavské nebe,“ libují si naši hostitelé a vedou nás k masivní lavičce s nově postaveným taráskem na samém okraji zahrady. Zde mají jedno z odpočinkových míst a observatoř.

: Verandu šumavské chalupy rozhodně nemívaly, ale tahle stavební maličkost je pro obyvatele chalupy velmi příjemná

Postavení lavičky bylo samozřejmě až to poslední na dlouhé cestě za novým bydlením – dlouho před tím se odehrávala komplexní přestavba domu a úpravy rozlehlého a zanedbaného pozemku. Dnes k přestavěné chalupě patří i zkultivované okolí, kdysi zarostlé metlicí a křovím. Zanedbanou stráň majitelé s velkou pílí a za pomoci zahradnické firmy překopali a vytvořili tu několik pochozích teras s vyhlídkami. Zpevněné terasy zkrášlili nižšími dřevinami – zakrslými břízami, kručinkami, lískami, hlohy a brsleny.

„Chtěli jsme, aby výsadba včetně podrostových bylin co nejvíce odpovídala zdejší flóře,“ vysvětluje Ivana a vede nás k velké skalce nad domem. Tady se už začínají rozrůstat drobnější skalničky: rozrazily, chrpy, zvonky, kontryhele a mateřídoušky. Na pohledové menší skalce před chalupou pro změnu majitelka vysázela řebříčky, zběhovce, kakosty, kopretiny a šalvěje. „Květiny se zatím nestačily rozrůst, místy ještě vykukuje holá zem, ale doufám, že za pár let to tu bude pěkně vonět.“ V rámci biologického boje proti případným škůdcům na zahradě najdeme i speciální přezimovací úkryt pro slunéčka a škvory.

: Kdykoli to jde, odpočívají manželé i se svým retrívrem pod širou oblohou

Dlužno dodat, že květinová výsadba umocňuje to, co ve velkém skýtá okolní příroda. Pracně vybudovaný plácek s posezením na terase majitelé věnovali jen a pouze trávníku. Ze všech stran ho rámují vzrostlé stromy okolního terénu. Jeho hlavní ozdobou jsou zachovaná boží muka. „Díky velkým změnám terénu, který jsme museli notně překutat, jsou sice o metr a půl níže nežli dříve, ale zato jsou na stále na stejném místě,“ usmívá se Jiří.

Dům s obřím rumištěm

K domu patří obrovský pozemek o velikosti 5000 m2. „V době přestavby na něm stála kůlna, garáž s propadlou střechou, ale především tu bylo bujné rumiště, které zakrývalo černou skládku odpadu,“ vysvětluje pán domu. „Však také, když jsme dávali svažitý pozemek u domu do pořádku, rozvozili jsme po něm sto třicet tater odpadu a zeminy.“
Více než zanedbaný byl i dům, o který se předešlí majitelé téměř nestarali – nevadila jim dokonce ani díra ve střeše. Během několika let ale bylo vše jinak. „Když jsme v roce 2007 dům koupili, byl už na něj vydán demoliční výměr a povolena přestavba,“ říká Jiří. Ten je sice původním povoláním strojař, ale s velkou zálibou ve stavařině.

: Střecha má správný sklon, takže dokáže odolat každoroční sněhové peřině

Majitelé tedy hned od počátku počítali s tím, že zboří vše, co tu našli, a postaví nový dům. „Samozřejmě jsme chtěli, aby si stavení zachovalo šumavský ráz, ale bez předstírání, že jde o původní stavbu,“ říká Jiří. „Nestáli jsme ani o moderní pseudoroubenku.“

Před začátkem stavby majitelé prožili období, kdy pilně studovali šumavskou architekturu, zajímali se o proporce zdejších staveb, obhlíželi styl a konstrukce chalup v okolí. Zavrhli také původní projekt, který prý připomínal návrh na chatu.

: Zahloubení terénu přispělo k tomu, že chalupa nenásilně zapadla do okolní krajiny

Zbyl jen půdorys

„Při přestavbě domu jsme dodrželi původní půdorys, jen jsme ho mírně rozšířili o plochu sklípku, který býval za stavením.“ Díky tomu mohli o něco zvětšit plochu obytné světnice. Na místě někdejšího chléva majitelé vybudovali ložnice, ze stodoly vznikla garáž. Jiří si zakládá na tom, že dům je sice postavený z moderních materiálů, ale vystavěný klasickým způsobem. Hrubá stavba je z broušených cihel a vyzdívaná tepelnou maltou, díky tomu má perfektní izolační vlastnosti – odolá horku i tuhým šumavským zimám.

: Majitelé dovedli navodit správnou atmosféru posezení u stolu pouhými náznaky, bez obligátních lidových artefaktů

„Přestavba probíhala za pomoci našich kamarádů a známých řemeslníků, firmu bychom nechtěli a ani nezaplatili. Celý dům během krátké doby postavili tři lidé a během stavby jsme i dost improvizovali. Chalupa je vytápěná automatickým peletovým kotlem, což je sice drahé, ale zato nás topení stojí minimum práce.

Nehrajem si na chaloupku…

„Hodně jsme váhali, jaká si tu necháme zhotovit okna. Nakonec jsme se rozhodli, že upustíme od klasických špaletových a zvolili jsme truhlářsky zhotovené repliky na rozhraní funkčnosti a estetiky,“ vysvětluje Jiří. A protože manželé neusilují o autenticitu, moderněji pojatá okna celkový ráz stavení neruší. Jejich velikost odpovídá i netradiční výšce obytné místnosti s nově zhotoveným trámovým stropem.

: Pec vznikla společně s chalupou

Majitelé nemají rádi přeplácanost, ale líbí se jim chalupářská útulnost. V obytné místnosti si proto nechali postavit sytě zelená kachlová kamna s lavicí. Bíle natřená kuchyňská linka pochází z IKEA a příjemně kontrastuje s rodinnými i sbírkovými drobnostmi, úlovky z bazaru i se starým nářadím, které pochází ze zdejší půdy.

Přestavěnou chalupu majitelé invenčně vybavili nábytkem dováženým z Mexika, jehož nabídku objevili na internetu. „Nejprve jsme zvažovali, že si zařízení chalupy necháme zhotovit u truhláře,“ říká pán domu. „Ti však pracují s novým dřevem a my jsme chtěli mít nábytek s patinou, na němž bude znát i kus řemeslné práce.“

: Zrcadlo v předsíni se spoustou odkládacích ploch a šuplíčků na drobnosti je opravdu mistrovsky vymyšlené

Nakonec manželé zvolili kompromis – dovozový a kupodivu i poměrně levný nábytek ze starého, už jednou použitého dřeva. „Komody, stůl i židle kopírují koloniální styl, který se nám líbí a jeho rustikální pojetí dokonale ladí s vzdušnými prostory interiérů. Ty jsme tu a tam doplnili plastikami a soškami, které pro nás vytvořil řezbář Vladivoj Hrach z Kašperských hor.“

Po celou dobu návštěvy se od nás nehnul mazlivý flat coated retrívr, na svahu pod domem se popásalo stádo ovcí a my jsme se snažili nedívat příliš závistivě na čerstvý úlovek obřích hřibů, který si majitelé přinesli z krátké procházky po okolí. Inu, Šumava…

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: ZDENĚK ROLLER