Chalupa jménem Sen


Roubenku s poetickým jménem „Ve snu“, najdete na Českolipsku, nedaleko hradu Sloup v Čechách. Oválná cedule umístěná nad domovními dveřmi hlásá, že pokud rádi sníte, jste na správném místě.

Majestátní roubenka je jednou z nejzachovalejších v kraji

Impozantní, černě natřená roubenka je památkově chráněným objektem, jedním z mála ve Sloupu, který neutrpěl přestavbou ani devastací tak jako jiné chalupy v kraji. Při její výstavbě se nešetřilo. Rozloha jednotlivých místností a zejména výška stropů 2,30 m jsou větší, než bývalo zvykem; vystavěla si ji totiž zemanská rodina. Dnes patří roubený dům mladé výtvarnici Lence Hýbnerové, která si ji „vypátrala“ před více než třemi lety a následně se do své vysněné chalupy přestěhovala z Prahy.

Vítejte na chalupě Ve snu

„Stala jsem se chalupářkou na plný úvazek. Jinak by to ani nešlo. Měla jsem sice štěstí, že jsem objevila přesně takový dům, jaký jsem si představovala, ale jeho stav i moje finance vyžadovaly, aby tu někdo neustále bydlel a kus po kuse ho dával dohromady.“ Chalupu totiž dlouhá léta vlastnil – a neopravoval, rázovitý sochař a milovník autenticity. Mohutná roubenka téměř zmizela pod vzrostlými javory, olšemi a náletovými břízami. Novopečené majitelce bylo proto již při první prohlídce jasné, že zpočátku bude hlavně klučit, sekat a kácet. „Nevadilo mi to, místo i dům na mne zapůsobily tak silně, že mi bylo jasné – jiné nechci.“

Opravu a renovaci zemanského stavení majitelka pojala jako svůj životní cíl a brzy vymyslela i to, jak náročnou rekonstrukci domu financovat… „Dolní patro se bude pronajímat, v horním budeme bydlet. Na zahradě si postavíme stáj pro dva koníky, takže se nám splní ještě další dva sny – žít v krásném prostředí a každý den si budeme spolu s dcerou a partnerem rajtovat na koni.“ Zní to téměř naivně, ale vše se stalo skutečností.

Barvy a poezie

O část ještě nedávno zarostlé zahrady se všichni rádi podělí s koňmi

Na zahradě stojí stáj, břízy a olše zmizely ve štěpkovači, v dáli na louce se pasou dva koně. A křehká, ale cílevědomá majitelka už před rokem vyvěsila nad vchodem ceduli -Ve snu. Tenhle sen s mladou rodinou mohou sdílet i víkendoví hosté, které sem láká nejen možnost zkusit „zarajtovat si“, ale i poeticky zařízené vnitřní prostory. Chalupa přitom není draze a stylově zařízená, ale je příběhem o nápadech, barvách a poezii.

„Hned na počátku mi bylo jasné, že nebudu mít na stylový nábytek, ale také jsem věděla, že vyřezávané truhly a malované skříně tu ani nepotřebuji. To, jak se cítíte ve vnitřním prostředí, totiž do značné míry určují proporce a autenticita domu. U nás mi dělá dobře fakt, že se dům stavěl z kvalitního dřeva, trámy v obytných místnostech jsou neobvykle robustní, zachovalé a krásně vybarvené.“

Renovace stavení začala v kuchyni, navazující na koupelnu

Pro paní Lenku je ze všeho nejdůležitější barevné vyladění prostoru. Při rozhodování o koncepci a vybavení interiéru se rozhodla, že starobyle působící chalupu okoření uměleckými a snovými prvky fundamentu. A to jsou mimo jiné dveře a stropy.

„Staré dveře jsou často zbytečně vyměňovány za nové, přitom se dají přetvořit v malé umělecké dílo. Mým záměrem bylo, aby dveře jednotlivých místností něco vyjadřovaly, vycházely z barevnosti místa, jeho účelu a atmosféry, kterou mu chci dodat. Ovšem když jsem se pustila se špachtlí a letlampou do opalování starých nátěrů, netušila jsem, že na tomhle díle strávím dva měsíce…“Odměnou za piplavou práci a odřené ruce však byl objev robustního ornamentálního kování.

Maceškové dveře

Staré dveře lze proměnit na kuriózní okénko se zrcadlem

Lenka si svoje vize nejprve vyzkoušela na prostoru budoucí koupelny. „Pro začátek jsem nutně potřebovala příjemnou místnost, kde bych po celodenní dřině mohla relaxovat. Koupelnu jsem si navrhla v teplých barvách a doladila matnou italskou dlažbou s rytým rostlinným motivem. Stěžejní bylo mít v koupelně velkou lázeňskou káď na bylinkové koupele. Podařilo se mi to realizovat naštěstí velmi levně, protože jsem objevila bednáře, který káď zhotovil klasickou technologií.“ Lence bylo už předem jasné, že dveře by měly podtrhnout romantickou náladu a vnuknout chuť na voňavou koupel a relaxaci. A tak je pojala jako branku do zahrady.

Květy macešek, rozhozené nepravidelně na dveřích

„Našla jsem si svou technologii. Nejspodnější bílý nátěr jsem odstranila jen částečně, místy jsem na dřevě nechala tenký povlak zbytků nátěru. Ten jsem před vychladnutím rozetřela jemným drátěným kartáčem, aby se spojil se dřevem a jeho okraje nebyly příliš ostré. Tím se na dveřích vytvořila iluze patiny.“ Dveře výtvarnice dozdobila technikou dekupáže. Vybrala si motiv macešek.

Macešky, vystříhané z ubrousků na dveře Lenka nalepila lepidlem na papír a poté zafixovala bezbarvým lakem na dřevo na vodní bázi. Tím nakonec natřela celé dveře, aby se upevnily drobné částečky opáleného starého nátěru. Zárubně dveří bíle nabarvila, čímž vznikl příjemný kontrast se starodávně působící patinou. Stejnou techniku pak použila i při úpravě dveří v obývacím pokoji a také v ložnici, kde však pracovala s motivem růží.

Spižírna je upravena ve stejném duchu jako dveře do koupelny

„Dveře v těchto místnostech dostaly po vyčištění jako základ bílou barvu, což vytváří kontrast s původními tmavými trámy v roubení pokoje. Pro zvýraznění jsem mezi profilování ještě nanesla bledě modrou barvu a nakonec přetřela krakelovacím lakem.“

Dodejme jen, že interiér obytných místností díky modři sice působí tak trochu zámeckým dojmem, ale přesto se výborně snáší jak s tradičními kostkovanými záclonkami, tak s nehonosným vybavením po babičce a tetách i s moderními kusy nábytku.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: ZDENĚK ROLLER

Chalupa jménem Sen


Komentáře

Napsat komentář