Cesty do vody


Mnozí z našich čtenářů mají své chaty a chalupy postavené v blízkosti vody – na břehu řek a rybníků. Další vodomilové se s absencí přírodního koupání vypořádali stavbou koupacího jezírka v zahradě. Vstup do všech těchto vod usnadní dřevěné molo.

Léto – to je slunce, voda, vzduch, odpočinek, koupání. Ten, kdo má za chalupou nezarostlý rybníček, nebo chatu u přehrady, si může vodní slasti dopřát každý den. Jenže, ne vždy je vstup do vody pozvolný, ne vždy jsou břehy a dno čisté a lehce přístupné. Stavbou mola si vstup do vody jednou provždy usnadníme.

Lávka nebo plato

Molo si nejčastěji představíme ve tvaru jednoduché lávky, upevněné na kůlech. Po takové se rozeběhneme a skočíme do vody. Pro opatrnější povahy bývá na konci lávky dřevěný nebo kovový žebříček, po němž se dá pomalu bezpečně sestoupit pod hladinu a také se po něm vrátit. Širší, prostorný „chodníček“, který sluší větší vodní ploše, poslouží i jako plocha na opalování.

Molo však nemusí vypadat jen jako lávka. Lze je vystavět i jako široké plato u vody, třeba i nepravidelného zaobleného tvaru a třeba v kombinaci se schůdky, vedoucími na vyvýšený břeh. Větší plochu využijeme nejen k rozložení osušky či lehátka na opalování, ale můžeme na ní umístit i sestavu zahradního nábytku.

Samozřejmě lze předpokládat, že taková snadno přístupná plocha bude lákat malé děti ke hrám. Z hlediska jejich bezpečnosti je lepší molo opatřit zábradlím.

Kvalitní dřevo je základ

Základem pro stavbu mola je materiál, který ve vodě nebude hnít. V našich podmínkách volíme dřevo z modřínu nebo dubu – obojí je ve vodě trvanlivé a také dobře vypadá. Lze použít i tropická dřeva – mají vysokou hustotu, která zaručuje, že dřevo není nasákavé a že dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům, dešti, sněhu, silnému slunečnímu záření i mrazu. Pro náš účel jsou nejpoužívanějšími dřevinami, pocházejícím z tropů bangkirai a massaranduba, které nevyžadují chemické ošetření. Pokud by vás přesto lákalo dřevo na stavbu mola pro jistotu natřít nebo napustit olejem, myslete na to, že deštěm se budou chemikálie splavovat do vody na koupání a budou ji znečišťovat. Po čase se také mohou na povrchu natřeného mola odloupávat šupinky (záleží, jaký nátěr zvolíte), které budete muset obrousit – a nečistoty opět skončí ve vodě. Nejlepší je tedy volit některé z výše jmenovaných druhů dřev a nechat je v přírodním stavu.

Dřevoplast na pochozí plochu

Materiály lze i kombinovat. Na samotnou konstrukci můžeme zvolit masivní dřevo a na pochozí plochu použít terasová prkna z dřevoplastu. Jak už název napovídá, dřevoplast se vyrábí z rozemletých smrkových pilin smíchaných s polymerem v poměru zhruba 6 : 4. Polymer zajišťuje odolnost proti vodě i výkyvům teplot, dřevitá moučka zaručuje dostatečnou pevnost a nosnost a dodává materiálu příjemný vzhled dřeva. Drážkování na povrchu dřevoplastových prken chrání před uklouznutím i ve chvíli, kdy je podlaha mokrá.

Materiál neobsahuje žádné toxické prvky a podlaha z něj nevyžaduje žádné chemické prostředky ani při údržbě – nemusí se lakovat, mořit ani impregnovat. Takovéto úpravy jsou dokonce nežádoucí. Prkna stačí jednou za čas opláchnout vodou, případně vymést nečistoty z drážek.

Jak staví molo chalupáři?

Zeptali jsme se i na konkrétní zkušenosti se stavbou mola dvou majitelů koupacích jezírek. Irena Kovářová z jižních Čech prozradila, že použili dřevo z modřínu. Jejich lávka je pevně přišroubována na rám, ukotvený na břehu i ve vodě. Betonové základy pro stojny se dělaly ve fázi výkopu, přes ně je přetažena rybníková fólie a geotextílie a na té jsou stojny. Molo je opatřeno žebříčkem.

Také u architekta Jana Topinky, který vlastní chalupu v Krkonoších, byl na konstrukci plata použit modřín. Podélné nosníky konstrukce jsou v „pevninské“ části mola kotveny pomocí závitových tyčí do betonových základků, v části nad vodou jsou podélné trámky opřeny do sloupků. Sloupky jsou podepřeny betonovými prefabrikovanými bloky, které stojí na rybníčkové fólii a jsou ještě podloženy geotextílií. Betonové bloky jsou pod hladinou obloženy kameny tak, aby nebyly vidět. Pochozí a viditelná část plata je pokryta terasovými prkny z bangkirai a do podkladových nosníků je kotvena nerezovými trox vruty. Architekt Topinka dodává, že prkna mají na krajích mola přesah, aby se do cílilo odlehčeného dojmu.

Text: Martina Lžičařová, Foto: Shutterstock, Iva Tvrzová, Martina Lžičařová, Martin Mašín, Petr Zhoř, Zdeněk Roller a Tilia

www.jezirko.eu, www.lumico.cz, www.green-project.cz, www.kvalitni-terasa.cz


Komentáře

Napsat komentář