Zasklívání oken není žádná věda, můžete si s ním vyhrát i sami

Rubrika: rss-feed, Stavíme a opravujeme, Tipy

Zasklívání plastových oken vyžaduje jiný postup než tradiční dřevěné rámy, foto: Shutterstock

Umět zasklít okno se hodí v nouzi, ale je to i možnost, jak recyklovat a opětovně využít stará okna. Ať už je vrátíte „do služby“, nebo se hodí například k výrobě pařeniště.

Na webu pro chataře a chalupáře je vhodné zdůraznit hned na začátku přednost tradičně používaného a v mnoha ohledech nepřekonatelného způsobu fixace okenních tabulek v dřevěných rámech. A tím je používání sklenářského tmelu. Pružná hmota, která může laikovi připomínat těsto, je směs křídového prášku a lněného oleje. Lze ji koupit například v hobbymarketech v nádobách či kbelících různé hmotnosti, ale mnohde je k dostání „na váhu“ i ve sklenářstvích. Hmota se pak nanáší do rámů, v nichž se tabulky skla nejprve uchycují sklenářskými hřebíčky nebo trojúhelníčky. S těmi se pracuje líp za předpokladu, že si k nim pořídíte speciální sklenářské kladívko. Hřebíčky vyžadují přece jen o něco citlivější a zručnější zatloukání, aby tabulka nepraskla.

Plastová okna

U stále častěji používaných plastových oken se však způsob zasklívání liší. Není-li použití takových oken v příliš příkrém rozporu se vzhledem domu, lze využít mnoha jejich nesporných výhod a díky dostupnosti různých variant či dekorů na trhu vybrat takové, které budou s chalupou souznít. Tradičním postupem je ovšem nezasklíte, protože skla v plastových oknech netěsní kyt, ale gumy. Ale i tak do nich lze novou tabuli skla vsadit svépomocí, aniž byste k tomu potřebovali sklenáře. Postup vkládání jednoduchého skla se přitom nijak zásadně neliší od vložení izolačního dvojskla či trojskla, pokud je jimi okno vybaveno. Jen musíte počítat s jeho větší hmotností.

S dobrým řezákem a měkkou podložkou pod sklo zvládne řezání okenních tabulí i laik, foto: Shutterstock

Jak na to?

Okenní křídlo lze vyndat z rámu, ale je lepší ho v rámu ponechat, umožní vám to snazší manipulaci se sklem. Nejprve se pomocí špachtle a paličky vyndají zasklívací lišty. Začíná se od nejdelší a potom se pokračuje dokola, nakonec se vyndá rozbité sklo. Při zasklívání pak nejdřív naklepněte do rámu nejkratší lišty (většinou spodní a horní) a pak lišty delší. Zasklívací lišty jsou součástí plastových oken při jejich koupi, ale lze je vyměnit i nahradit. Mohou být jednoduché i dekorativní, vyrábí se z plastu, ale i ze dřeva či z hliníku. Při jejich demontáži postupujte opatrně, ale pokud byste je i přesto poškodili, můžete koupit nové. Abyste zamezili prasknutí skla v případě, že rám s rozbitou tabulí přece jen vysadíte, vyhněte se pokládání okna na beton, kov, dlažbu a podobné podklady. Vhodné jsou naopak dřevěné, gumové nebo polystyrénové povrchy. Rovněž je potřeba dbát na to, aby guma na křídle, rámu a zasklívací liště byla zcela čistá.

Dřevěná okna

Zasklít dřevěné okno vyžaduje jiný postup a ideálně i jistou zkušenost, ale můžete se „vyučit“ na malých okenních tabulkách. Je třeba počítat s tím, že na zasklení rozbitého okna je nutné mít v zásobě tabuli skla odpovídajících rozměrů, kterou si můžete nechat připravit ve sklenářství nebo nařezat doma v dílně. K fixaci skla do dřevěného rámu lze použít už zmíněný sklenářský tmel, ale i sklenářský silikon. Pro silikon, s nímž může být práce na první pohled jednodušší, platí v každém případě nutnost pracovat s kvalitními výrobky. Levné neznačkové silikony začnou při nanášení příliš brzy polymerovat, což znamená, že ztrácejí pružnost a trhají se. Sklenářský tmel je sice náročnější na aplikaci, ale při dodržení správného postupu vás nezklame. Hrudku tmelu o potřebné velikosti je nutné předem zpracovat, tzn. před nanášením promnout v prstech tak dlouho, až se vám přestane lepit na prsty a ruce. Jinak nebude na skle držet.

Postupujte s citem

Tabule skla se do dřevěného rámu vkládá s rezervou dva až tři milimetry. Nejprve otvor pečlivě očistěte. Dokonalé odstranění zbytků starého tmelu nepodceňujte, dělaly by problémy. Vnitřní drážku dřevěného okenního rámu před nanesením tmelu natřete fermeží nebo podobným typem barvy. Poté vymodelujte z tmelu tenký váleček, vložte jej do drážky a rovnoměrně zatlačte navlhčenou stěrkou nebo nožem, kterým pak rovněž ořízněte přebývající tmel z přední hrany okenního rámu. Pak do tmelového lůžka opatrně vtlačte skleněnou tabuli a zafixujte ji sklenářskými hřebíčky nebo trojúhelníčky, které se vtloukají z boku do rámu ve vzdálenosti kolem 10 cm. Na takto osazené sklo se nanese další vrstva tmelu a uhladí stěrkou nebo nožem do šikmé roviny. Dokud tmel zcela nezaschne, upravte ho v rozích a umyjte nečistoty na skle.

Řezák je potřeba namáčet do petroleje, dobře naolejovaný řez umožní snadné odlomení tabule skla, foto: Shutterstock

Řezání skla

Neobejdete se přitom bez kvalitního řezáku, což je nářadí, které nařízne sklo ocelovým kolečkem. Místo řezu naolejujte, aby se netřepil a aby se tabulka po naříznutí hladce zlomila. Postačí namáčet řezák do petroleje nebo si pořídit profesionální nástroj s nádržkou v rukojeti. Správný přítlak na řez se pozná podle typického „zpívání“, což je rovnoměrný skřípavý zvuk. Rovnoměrnost zvuku signalizuje, že je řezák kvalitní, přeskakující zvuk naopak značí opotřebení kolečka a problém, který pak může nastat při pokusu o rozlomení řezané tabulky. Řez veďte podle pravítka nebo příložníku energickým tahem naolejovaného řezáku, na který rovnoměrně tlačíte. Pak tabulku opatrně nadzvedněte, podložte řez (např. rukojetí řezáku) a mírně zatlačte. Pokud jste řezali správně, sklo se hladce zlomí. Ostré hrany srazte karborundovým brouskem.