U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

V MORAVSKÉM KRASU nejen do jeskyní

Rubrika: Import 2001, Starší články

Kategorie: Venkov | Autor: Jan Pešta

REGION

Moravský kras je naší druhou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí. Tato unikátní učebnice geologie je chráněna již od roku 1956.

Najdeme zde perfektně vyvinuté snad všechny krasové jevy – rozsáhlé jeskyně i hluboké propasti, podzemní toky s ponory, propady a vývěry, hluboká kaňonovitá údolí bez kapky vody, škrapová pole i závrty. Hlavním lákadlem pro návštěvníky Moravského krasu je pochopitelně proslulá propast Macocha a čtveřice zpřístupněných jeskyní – Punkevní, Kateřinská, Balcarka a jeskyně Sloupsko-šošůvské. Moravský kras ale nabízí mnoho zajímavého i milovníkům historie a památek. Většina vesnic Moravského krasu i navazující oblasti Drahanské vrchoviny byla zejména díky příslovečné píli svých obyvatel přestavěna a zmodernizována a ztratila tak již svůj tradiční charakter. A není se vlastně čemu divit. Původní lidová architektura oblasti Moravského krasu a Drahanské vrchoviny byla – na rozdíl od sousední bohatší oblasti Vyškovska – vesměs velmi skromná a chudá a jen stěží by se přizpůsobovala současným nárokům na bydlení. Tradiční domy byly stavěné na trojdílném půdorysu, často s patrovým komorovým dílem. Jediným výzdobným prvkem těchto chalup, postavených nejčastěji z nepálených cihel a překrytých huňatými peřinami došků, bylo žudro dveří do síně. Teprve později, na konci 19. a na počátku 20. století, se začaly stavět tady i jinde na Moravě obvyklé podélné domy s půdními nadezdívkami a historizujícími fasádami, často s využitím dekorativních účinků neomítaného cihelného zdiva. I těch se ale v původní podobě dochovalo jen poskrovnu. Jednou z nemnoha lidových staveb, které zůstaly zachovány v tradiční podobě, je půvabná chalupa v obci Ruprechtov asi z konce 18. století. Toto stavení s malebně pokřivenými obílenými stěnami a valbovou doškovou střechou bohužel ostře kontrastuje s okolní zmodernizovanou zástavbou. Moravský kras ale zato skýtá mnoho příležitostí k výletům pro milovníky ostatních druhů památek. Skalnaté ostrožny nad vápencovými kaňony poskytly ochranu pro četné hrady (Holštejn, Blansek, Starý a Nový hrad u Olomučan), ze kterých se do dnešních dnů zachovaly většinou jen sporé zbytky zdiva. Pravým klenotem mezi památkami Moravského Krasu je (vedle kostela ve Sloupu, o němž se hovoří na sousední stránce) barokní poutní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách. Tato impozantní stavba je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Patří bezesporu mezi naše nejvýznamnější barokní stavby. Rozlehlý poutní areál se stavěl v letech 1718 – 1758, tedy ještě dlouho po architektově smrti. Nebyl však nikdy dokončen podle původního plánu, měl být postaven ještě druhý ambit po levé straně, symetricky k pravému. Ve výčtu zajímavostí Moravského krasu je třeba uvést ještě řadu pozoruhodných technických památek. V Ostrově u Macochy, Rudicích a Ruprechtově se dochovaly zděné větrné mlýny, postavené v sedmdesátých letech 19. století. Rudický můžeme navštívit, je zde expozice o větrných mlýnech a o geologický zajímavostech Moravského krasu. Z technického hlediska je nejzajímavější soukromý mlýn v Ruprechtově s unikátní zrekonstruovanou Halladayovou větrnou turbínou. Technickou památkou zcela jiného typu je stará železářská huť v Josefovském údolí u Adamova. Vysoká pec spolu s bývalou modelárnou a několika dalšími objekty byla roku 1981 prohlášena za technickou památkovou rezervaci.

V MORAVSKÉM KRASU nejen do jeskyní