U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Útulný dvůr
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
V minulosti míval dvůr vedle funkčního stavení svůj význam. Bylo na něm hnojiště, běhala drůbež a někdy i další zvířectvo, pod ořešákem nebo třešní sedávali výměnkáři. Dvůr zkrátka žil.
Dnes jsme zdědili nebo koupili “atriové” chalupy či statky, kde již nikdo nebude klasicky hospodařit. Máme tedy dvůr k dispozici. Možností, jak tento prostor zaplnit, je mnoho. Bez nároků na přemísťování zeminy či kamenů to může být často sečený trávník ozdobený jednotlivými stromy a stromečky, záhonová výsadba podél zápraží nebo i “nefalšovaná” příroda, kdy zasejeme do trávníku luční byliny a sečeme jej, až když se vysemení. Můžeme se ovšem pustit i do větších změn. Vytvořit a vysadit skalku nebo si udělat ohniště. Prostor také můžeme rozdělit výsadbou trvalek a jehličnanů na více funkčních celků se stinnými i slunnými místy pro odpočinek a přemýšlení vleže.
Pokračování tradice
První, co bychom si měli rozmyslet, je otázka, chceme-li pokračovat v selské tradici a budeme sázet jen domácí druhy dřevin, nebo si uděláme dvorek “světový”, kde bude od každého něco. Též bychom se měli zamyslet nad tím, že mnohé stromy a keře jsou pěkné jen při systematické údržbě a jiné rostou hezky samy. Nejprve musíme určit dominantu či kostru, nosný prvek, z kterého budeme vycházet, kterému se za jeho růstu podřídíme, a pak rostlinstvo doplňkové a ostatní, jež nám nebude v průběhu dalších let líto omezovat nebo likvidovat. Při výsadbě sledujeme i velikost dospělých jedinců, aby nás stromy později ze zahrady a chalupy nevyhnaly. Domácí dřeviny a keře zastupují z pnoucích plamének plotní (i kulturní), vinná réva (původně i planá), břečťan a chmel. Ozdobné keře představují dřišťál obecný, dřín, kalina, jalovec klášterský, borovice kleč, mochna křovitá, některé botanické růže, vřesy, vřesovce, rojovník, bobkovišeň, tis, cesmína obecná, meruzalky… Pokud jde o stromy, může být dominantou lípa, bříza, habr, buk, dub, “planá” jabloň a hrušeň, jírovec (z Balkánu), jedle, borovice, javor mléč, klen, babyka, jasan, topol, olše, hlošina, višeň, třešeň, střemcha…
“Světově”, ale s rozumem
Budeme-li své okolí dělat světově, přibudou další keře. Například neopadavé pěnišníky, zimostrázy, pierisy a další, jehličnany ze skupiny zeravů a cypřišků, magnólie, liliovník tulipánokvětý, skalníky, malé jedle i smrky atd. Výhodou dvorů a atrií v zástavbě je mírné zimní klima, tudíž možnost vysázet v závětří i druhy, které jsou má- lo mrazuvzdorné, musí se přikrývat a i přes dobrý zimní kryt vymrzají. Doporučuji studovat nejen literaturu novou, obrázkovou, kde se dík autorům (překládají se autoři němečtí, angličtí, holandští) objevují často rady pro jiné klima a vše se zdá být odolné, ale také knihy starší, z první republiky i poválečné. Tam, kde se objeví vhodnost jen do nejteplejších poloh a nutnost zimního krytu, je umístění i v chráněném místě rizikové. Tvoříme něco, co nás bude provázet či pronásledovat po mnoho dalších let. Proto bychom měli svůj názor konzultovat s odborníky. Mohlo by se stát, ze svou činností narušíme ráz obce či stavby. Obrátíte-li se na zahradníka či zahradního architekta, jistě vám pomohou vytvořit funkční celek, ze kterého budete mít radost dlouhá léta.
***
NEZAPOMEŇTE
* Hospodářský dvůr nemusí zůstat “jen” dvorem.
* Plochu není třeba vyrovnávat, trávníku nevadí nerovnosti.
* Skalka ozdobí i nově vznikající atrium.
* K rozdělení plochy se hodí trvalky i jehličnany.
* Při výběru druhů uvažme, zda vyžadují častou péči.
* Na venkov se nejlépe hodí tradiční rostlinstvo.
* Volíme-li i cizí druhy, dobře prostudujme jejich požadavky.
Travnatou plochu, kde je místo pro odpočinek a hry, můžeme lemovat směsí trvalek a keřů
Další možností je vytvoření skalky, která spolu s rostlinstvem i keříky dvůr nenásilně rozčlení
Při volbě květin se řídíme jejich vhodností pro venkovské podmínky, ale samozřejmě i jejich požadavky na slunce a vláhu
Trávníkem lze samozřejmě vyplnit celý dvůr, ale mezi záhony jsou působivější cesty z přírodních materiálů
Vysoká omítnutá zeď si říká o pnoucí rostliny i o posezení a ohniště z přírodních materiálů
FOTO ING. ZDENĚK PRCHLÍK
