Škola začala – mají vaše děti na chatě pokoj?

Začala škola a na chaty a chalupy začnou rodiny, které mají děti, jezdit zase jen o víkendech. Děti tady relaxují, ale musí se tu i učit. Mají tu vhodné místo?

 

 

Možná, že tu mají nejen pracovní koutek, ale dokonce i celý pokoj. I ten má na utváření osobnosti dítěte vliv. Vytvářejí ho ale rodiče, kteří později také korigují jeho vzhled a nastavují mantinely, co je v pokoji možné, co už nikoliv.

 

 

Dětský pokoj je světem, ve kterém děti v ideálním případě chtějí trávit svůj čas. Bezpečné prostředí, barvy odpovídající osobnosti dítěte i ideální poměr v množství nábytku, volného prostoru i hraček, to jsou podle psycholožky Evy Königsmarkové atributy, které by měli rodiče v dětských pokojíčcích sledovat. „Dětský pokoj by neměl být pro dítě příliš stísňující – mělo by tam být dostatek volné plochy v kontrastu s množstvím nábytku – menší dítě tam bude mít dost místa na hraní a i na větší to bude lépe působit, protože bude pokoj vzdušnější. Do pokoje by se také mělo dostat dostatečné množství přirozeného světla z venkovního prostředí.

 

 

Pokud má dítě pokoj se sourozencem, měli by mít oba sourozenci pocit, že mají v pokoji každý svůj vlastní prostor – svou postel, svůj stůl, svou poličku či nějaký svůj koutek, kde se cítí dobře a kde je to jen jejich teritorium. Pocit vlastního osobního místa v domácím prostředí je důležité pro každého člověka již od útlého věku.

 

 

Barva pokoje a nábytku je určitě prvkem, který na dětskou psychiku a energii dítěte hodně působí. Do dětského pokoje bychom ve velké míře neměli vybírat barvy příliš tmavé a ponuré. Barvu bychom měli volit podle osobnosti a založení dítěte a podle toho, jak chceme na dítě působit. Jistě nebudeme pro hodně akční až hyperaktivní dítě vybírat křiklavé barvy, ale zvolíme spíš nějaké barvy uklidňující. U pasivnějších dětí pak můžeme zvolit nějakou výraznější barvu, abychom je podpořili v aktivitě a činorodosti.“

 

Co by tu nemělo chybět

Dětský pokoj by měl do značné míry kopírovat věk dítěte, které ho obývá, protože každé má jiné potřeby.

1. Důležitou součástí každého dětského pokoje je kvalitní postel a matrace.

2. Školákům by v pokoji neměl chybět pracovní stůl s dostatečně velkou plochou, šuplíky, nástěnka.

3. Součástí pokoje by měly být různé skříně, skříňky, poličky, šuplíky či krabice, a to tematicky rozdělené – na oblečení, knihy, hračky apod., aby měly věci své místo. Samozřejmě nejpoužívanější hračky a plyšáci by ale měly dítěti zůstat „na blízku“, protože jsou součástí jeho světa a jeho svět charakterizují.

4. Bylo by dobré, aby mělo dítě tolik hraček, kolik opravdu potřebuje – aby pokoj nebyl hračkami přímo „zavalen“ a dítě nakonec nevědělo, ke které hračce dříve skočit. Důležité je vytvořit si k hračkám osobní vztah. Množství hraček a jejich typ určují rodiče, případně prarodiče, a proto by je měly určitým způsobem korigovat a promýšlet.

5. Dítě by také mělo možnost ovlivnit to, jaká je v jeho pokoji výzdoba, jaké obrázky se v pokoji nachází či zda tam bude mít třeba v pubertě plakáty – přeci jen je to teritorium dítěte, které odráží jeho osobnost a to by mělo už při vstupu do pokojíčku být znatelné.

Určitě pak jsou ještě další věci, které by v dětském pokoji neměly chybět, detailnější odpověď na tuto otázku ale pak už směřuje více k individualitě každého dítěte.

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: DEVOTO, KETTLER, GAZEL

 

Škola začala – mají vaše děti na chatě pokoj?