U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Růže – královna zahrady III.
Kategorie: Zahrada | Autor: mab
V minulém díle jsme naznačili, že optimální ochranou a zárukou krásy našich růží je dodržení všech pěstitelských zásad, správným umístěním počínaje a volbou vhodných odrůd a odpovídající péčí o ně konče. Pokud však tato preventivní opatření přece jen selžou, je třeba využít možností chemie, anebo tradičních a dnes stále modernějších postupů biologických.
Kterou z těchto variant zvolit – to záleží na rozhodnutí každého pěstitele i na velikosti plochy, na níž růže pěstuje. Na větších obvykle převažuje jednodušší a jednoznačnější aplikace chemických prostředků. Máme-li jen několik keřů u chaty či chalupy, můžeme se obejít bez ní. I samotná chemická ochrana však dává možnost výběru mezi preventivními zásahy a těmi, které řeší již vzniklý problém. Onu první variantu si vyřešil velmi zajímavě milovník růží Josef Humpál. Ve své malé školce, kde pěstuje na stovku odrůd všech skupin, si vyrábí účinné ochranné “koktejly”. Míchá do nich přípravky proti hmyzím škůdcům spolu s těmi proti houbovým chorobám. Aby dobře ulpěly na rostlině, přidává kapku jaru nebo mléko (koktejl míchá nejdříve v malém množství vody a pak lije přes sítko do vody v postřikovači). První postřik přichází v úvahu v květnu a působí preventivně proti pilatěnce. Je směsí přípravků Zolone 35 EC (20 ml/ 10 l; do stejného objemu vody se míchají i všechna následující množství chemických prostředků) nebo Decis flow 2.5 (5 ml) s mlékem, kterého se přidá do uvedeného množství 1 dl. Druhý postřik aplikujeme v polovině června, ještě před rozkvětem většiny odrůd. Jde o koktejl z přípravků Decis či Zolone s Fundazolem 50 WP (10 g) nebo Bayleton 25 WP (3 g), popř. Rubigan 12 EC (5 ml), k nimž přidáme jar nebo mléko. Jde o prevenci proti živočišným škůdcům a padlí. Vyplatí se přípravky, uvedené jako varianty, střídat. Třetí postřik přijde na řadu o měsíc později a je prevencí proti černé skvrnitosti. Jde opět o Zolone nebo Decis s přídavkem 6 g Novoziru MN 80. Čtvrtý postřik je nutný v době, kdy lze očekávat nálet padlí a černou skvrnitost, tedy koncem července a začátkem srpna. Osvědčila se směs Zolone (10 ml) nebo Decis (3 ml), Bayleton (3 G) nebo Rubigan (5 ml) a přípravků Novozir (5 g) nebo Syllit (5 g) a jaru. Pátý postřik je třeba aplikovat ve druhé polovině září. Jde o stejnou směs jako v předchozím případě, ale už bez insekticidů. V případě potřeby jej opakujeme ještě za 14 dnů. Zanedbáme-li prevenci, doporučuje pan Humpál v případě masivního výskytu padlí Kuprikol 50 (60 g) ve dvou po-střicích po 14 dnech. Pokud se na růžích objeví mšice, můžeme použít některý z již uvedených insekticidů nebo také Aztec 140 EW (10 ml), který nehubí užitečný hmyz, popřípadě Pirimor 25 WG (8 g). Druhou možností je biologická ochrana, která je šetrnější k životnímu prostředí. Tady jsou tři nejpoužívanější rostlinné výtažky, které je třeba používat zejména preventivně, a to opakovaně. Jejich hlavním posláním je posilovat rostliny, které se pak dovedou lépe bránit chorobám. Lze je však uplatnit i při výskytu škůdců, zejména mšic.
Výluh z česneku: 10 stroužků česneku (obsahuje fungicidy a sloučeniny síry), jemně nasekáme a spaříme 2 l vody. Necháme vychladnout a zředíme desetinásobným množstvím vody. Růže i půdu okolo postřikujeme výluhem jednou týdně.
Výluh z kopřiv: 1 kg čerstvých listů kopřivy dvoudomé nebo 200 g sušené byliny necháme vylouhovat alespoň 14 dnů v 10 litrech dešťové vody. Každý den zamícháme, dokud tekutina nepřestane pěnit. Výluhem rostliny zaléváme.
Výluh z přesličky: 200 g sušených bylin namočíme na 24 hodin do 10 l vody, asi hodinu je povaříme, necháme vystydnout a scedíme. Výluh svým obsahem křemíku posiluje tkáně a rostliny se lépe brání proti houbovým chorobám. Postřikujeme ve čtrnáctidenních intervalech. Je vhodný zejména jaké prevence černé skvrnitosti.
Připomínat, že se ptáci živí hmyzem, například mšicemi a housenkami, jistě není zapotřebí. Dobrými pomocníky z živočišné říše jsou však i slunéčka, zlatoočka, mšicomar (Aphidius colemani) a larvy pestřenek, hubící zelenou mšici. Na lov mšic se v noci vydávají i nepříliš oblíbení škvoři. Larvy pestřenek a bejlomorek spořádají také pidi-kříska šípkového. Lumci likvidují housenky a mšice tím, že kladou svá vajíčka do jejich vajíček a larev. Svilušku chmelovou, která působí žloutnutí až zasychání listů, likvidují draví roztoči (Phytoselulus persimilis). Lumky a dravé roztoče lze objednat v zásilkovém obchodě.
Z rostlin by si měli pěstitelé růží oblíbit zejména levanduli, lichořeřišnici, mateřídoušku, šalvěj, yzop, saturejku, reveň a okoličnaté rostliny, jako jsou kopr, fenykl a kerblík; všechny lákají pestřenky, které požírají mšice. Již zmíněný afrikán, ale i měsíček nebo pelyněk odpuzují kořenová háďátka.
Na listech růží sají kyjatky růžové, což jsou mšice
– ovšem zelené a černé
Napadení sviluškami signalizují pavučinky mezi listy; je nutno vyloučit bezvětrná místa
Závitky z listů umí vytvořit pilatky drobné; listy je třeba likvidovat, čímž se přeruší jejich vývojový cyklus
Za nejnebezpečnější chorobu růží se považuje černá skvrnitost; napadené listy patří do ohně – nikdy na kompost!
FOTO ARCHIV
