U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Rekonstrukce

Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka, KRESBY AUTOR, FOTO HANA PACLTOVÁ a RA

Máte-li ve starším stavení původní jednou či dvakrát rákosované stropy, vždy asi po roce od vymalování se nejprve ve fabionu či hraně a posléze v celé ploše objeví nejrůznější prasklinky. V mnohem pozdějším horizontu to však platí i o “fortelném” kamenném či cihlovém zdivu.

Všechny tyto prasklinky, jdoucí po stěnách i stropech všemi směry a všelijak se kroutící, jsou možná neškodným projevem stárnutí vápenných nátěrů (na hliněném zdivu) a vápenných omítek na konstrukcích ostatních zdí. Vždy asi po roce je nutné vápenný nátěr trochu obrousit a místně obnovit a po 3 – 4 letech znovu celé vymalovat. Dnes už se klasické prodyšné malířské hlinky a barviva téměř nevyrábějí (výjimkou je základová hlinka Remal), ale nahradil je široký sortiment moderních nátěrových hmot, které lze rovněž doporučit.Když se ovšem začnou objevovat prasklinky ve zdivu, doprovázené někdy slabými, téměř nepostřehnutelnými zvukovými šelesty a po nějakém čase se zkříží rámy oken a dveří, jde o problémy mnohem závažnější.

Projevy poruch

Jestliže se naklánějí, bortí, nebo vahou drtí cihelné zdi, praskliny na omítkách zdí i na stropech spolehlivě ukazují (v kolmém směru na ně), kde je chyba, kam zdivo poklesává. U kamenného zdiva bez omítek, třeba na Českolipsku, kde se stavělo z opuk nebo křemičitých pískovců, se začnou jedny svislé spáry rozšiřovat a jiné zase bortit a drtit. Praskají a odštěpují se rohy a úzké pruhy jednotlivých kvádříků. Dobře je to vidět i na spoustě zřícenin středověkých hradů, které jsou z těchto materiálů. Způsobuje to pokles – deformace základů a větrání kamene.Někdy dojde jen k jednorázovému sesednutí a dál se nic neděje. Jak to ale zjistit? Kontaktními sádrovými pásky s datem, kdy byly osazeny. Prasknou-li, je to znamení, že porucha trvá, a musí se hledat příčina. Neprasknou-li po asi měsíci, lze provést vcelku jednoduchou opravu.

Stavbu je třeba zabezpečit

Každou porušenou stavební konstrukci je nejprve zapotřebí nějak zabezpečit, podepřít či vyztužit, aby se destrukce dál nerozšiřovala. U bortící se stěny často klesá i strop. Stěna se bude muset od zpevněného, zrekonstruovaného a proti vodě izolovaného základu znovu vyzdít a omítnout.Při podepření stropu je výhodné, známe-li průběh nosných stropních trámů (můžeme jej zjistit drobnými sondami do stropu). Stěnu podepřeme pokud možno pod nimi zhruba ve vzdálenosti 1 m na obě strany od porušeného zdiva (vzdálenost platí i v případě, že jsme průběh trámů nezjistili). Na podlahu položíme asi 30 – 50 cm podél zdi 5 – 6 cm tlustou fošnu (nebo trámek asi 10 x 14 cm tak, aby širší stranou ležel na zemi). Stejné dřevo bude roznášet i strop. Po-užijeme svisle hraněné trámky min. 10 x 10 cm, raději ale kulatinu asi 15 cm v průměru. Vzdálenost mezi nimi určuje rozteč stropních trámů. Ne-známe-li ji, pak 80 – 120 cm, podle posouzení váhy a zatížení stropu (obr. 1). Mnohdy je dobré podepřít celou stěnu i zvenčí. Použijeme rovněž kulatinu o průměru 15 – 18 cm; dole sloupky opřeme do silné fošny s klíny a na zdi do vysekaných mělkých kapes, s dřevěnou podložkou na hlavě trámu (obr. 2). Vyztužíme též okenní a dveřní rámy, aby se neprohnuly či vůbec nepraskly. Často stačí kus fošny, prkna nebo střešní lať 3 x 5 cm. Zajištění před opravami nikdy nepodceňujte! Jde především o bezpečnost lidí. Je dobré poradit se s odborníkem. Materiál na zabezpečení se nijak neznehodnocuje a je plnohodnotně použitelný dále.

Můžeme začít bourat

Nejlépe se asi bourá v cihelném zdivu, hůře v kamenném (vylamují se kameny dál, než nepotřebujeme). Pokud jde o cihelné zdivo, začneme vždy co nejvýše, a to vysekáním jedné či dvou cihel; u praskliny si uděláme “okénko”. Právě v těch místech již možná budou první cihly uvolněné. Pak teprve budeme postupovat do stran a dolů. Vybouraný materiál raději hned očistěte, většinu lze po odstranění poruchy opět použít. Hodně se vždycky práší, a tak nepodceňujte rosení a kropení. A samozřejmě si opatřete spolehlivé lešení. Pokud budete udržovat čisto pod nohama, omezíte úrazy na minimum. Když se začne kamenné zdivo ve vybouraném otvoru vylamovat víc, než je zapotřebí (mohou to způsobovat i otřesy bouracího nářadí), je někdy lépe vyškrabovat jen maltu a kameny vyviklávat. Vyčnívající a ještě pevně držící kameny podepřete krátkými kusy trámků s klíny nebo uklínovanými zdravými cihlami.

Opravujeme zdivo

Vždy musíme odstranit příčinu poruchy (vlhkem sesedlý nebo po zatopení rozplavený mělký základ, nefunkční hydroizolace – buď její porucha nebo absence). Zdivo založíme vždy do takové hloubky, aby k podobné poruše nemohlo dojít – nejlépe vám poradí nějaký místní stavař, který zná podloží. Při opravě zdiva použijte vždy trochu nastavenou maltu (s přidáním 1 – 3 fanek cementu na necky malty), ovšem jen do vnějších vrstev jakéhokoli zdiva. Uvnitř používáme jen dobrou vápennou maltu (poměr míchání 1 : 3, tj. jeden díl vápna na tři váhové díly písku). V zimě se pak takové zdi nemají tendenci potit a nedávají tak příležitost plísním a houbám. I kamenné zdivo se někde dá nahradit pálenými materiály, méně vhodné jsou tvárnice. Často se totiž ještě vyskytují neizolované kamenné obytné stavby; tvárnice z takového zdiva natáhnou vlhkost a zvnějšku se v mrazech pod omítkou pomalu rozpadají.Každé čerstvé zdivo se vyschnutím mírně smrští – seschne. Kolem vyzdívky či zazdívky vzniknou v omítce po krajích trhlinky a nahoře to může být i slušná prasklina. Problém zmírníte, když poslední vrstvu cihel, tvárnic či kamene do staré konstrukce (pod stropem) “utáhnete”; to znamená, že do malty nad poslední vrstvou natlučete tašky “bobrovky”, kamenné štěpiny nebo tenké boky dvouděrových cihel. Nejlepší však jsou dobře seříznuté dubové či borové klíny; takto “utažená” trhlina bude téměř neznatelná. Po proškrábnutí, vyčištění a dobrém provlhčení spár (proces tuhnutí vápna i cementu potřebuje vodu a kyslík), lze praskání někdy zastavit ocelovými kotvičkami z kulatiny o průměru 8 – 12 mm (obr. 3). Spáru ve “štorcce”, zdi asi 10 cm tlusté, a ve zdi 45 cm tlusté, kde je praskání zastaveno, opravíte podle obr. 4.

Hliněné stavby

Zdivo, ať již je z vepřovic – “buchet”, nebo z vrstevnatě pěchovaného “pisé”, známého spíše jako tlučenice nebo nabíjenice, se rovněž bortí vlhkem. Praská a trhá se ovšem v blocích nepravidelného tvaru a z prasklin lze špatně určit příčinu a směr poruchy. Za léta se totiž speklo v téměř jednolitou hmotu. Zpočátku se “nafukuje”, opadává omítka a trámky nad okny a dveřmi poklesem časem bortí okna i dveře. Může praskat a poklesat i strop. Podtažení stropů bývá i v tomto případě stejné, jak ukazují obr. 1 a 2. Zvenčí je dobré šikmé podpěry nahoře zakotvit do vodorovně uložené fošny, zasunuté do mělké rýhy ve zdivu. Rýhu vyřízneme kolmo k podpěrám. V hliněném zdivu se hůře seká a lépe řeže a vylamuje po malých blocích. Je lepší poškozené části vyřezávat dvouruční pilou – kaprem, než sekat nebo rozbíjet bouracím kladivem. To se má chuť zabořit a dusit. Při řezání lze dobře pamatovat i na zazubení pro doplnění mazaniny.

Zednické “triky”

Jistě jste si v průběhu přípravných prací stačili rozvážit, jaký materiál budete k opravě potřebovat a co při té příležitosti ještě vylepšit. Cihly ve “štosu”, ochráněné igelitem nebo plachtou před deštěm, pytle se suchými maltovinami jsou v suchu v domě, stejně jako svorníky, skoby – kramle, různé délky hřebíků, plechové moderní spojovací prvky atd. atd. Nezapomeňte, že jste trochu závislí i na počasí, tedy i na roční době. Pokud jsou poruchy uvnitř chalupy, nebo jste se zvenčí pojistili nějakou kostrou, pokrytou plachtou, lze pracovat i ve vlhkém a studeném počasí. Písek, cihly, kámen ani tvárnice však nesmějí být zmrzlé a záměsová voda by měla být teplá, raději horká. Nezapomeňte, že noci jsou podstatně chladnější než dny, proto je třeba prostředí kolem hotového díla utěsnit, na noc přikrýt, nebo dokonce stavbu temperovat ocelovými koksovými koši, popř. speciálními naftovými topnými agregáty. Není jistě třeba zdůrazňovat, že se “mokrý proces” se zimou nesnáší. Kritická je teplota +5 °C v průběhu celých 24 hodin. Opravy hliněnými mazaninami provádějte zásadně od konce jara do konce léta až začátku podzimu. Cihelné zdivo se doplní cihelným, ale může se použít i jakýkoli pálený materiál – duté dvouděrové cihly, CDK bloky apod.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY

* Praskne-li zkušební sádrový pásek, rekonstrukce je nutná

* Konstrukci musíme dobře podepřít pod stropem

* Cihly i kámen lze doplňovat jakýmkoli páleným materiálem

* Venku zdíme nastavenou maltou, uvnitř vápennou

* Čerstvé zdivo se vyplatí pod stropem “utáhnout”

Obr. 1 Podtažení stropu u pokleslé zdi 1 – fošna na podlaze i u stropu, 2 – roznášecí kousky fošny pod klíny, 3 – podpěrné sloupky, pokud možno kulatina, 4 – klíny na dotažení horní fošny; musí být dostatečně široké, nejlépe z tvrdého dřeva, 5 – stropní trám, 6 – kramle, které umístíme pro lepší stabilitu z obou stran, nebo zarazíme dvě a dvě pod úhlem 45°, 7 – konstrukce rákosového stropu

Obr. 2 Dvojí možnost podtažení vybouraného zdiva Varianta se šikmými vzpěrami zvenčí a podtažením stropů uvnitř: 1 – porušená zeď, 2 – vyosení či pokles základu způsobený vlhkem či záplavovou vodou, 3 – šikmá vzpěra – kulatina o průměru 15 – 20 cm s odpovídající délkou, 4 – roznášecí deska proti zaboření do terénu a jisticí kůly, 5 – šikmé kapsy s uklínováním vysekané pro každou podpěru. Varianta se svislými vzpěrami a roštem z vodorovně uložených traverz: 6 – podtažení stropu pro obě varianty; A – traverzy uložené vodorovně do prosekaných otvorů (profily č. 14 – 20 podle délky a zatížení); B – svislé stojky se zavětrováním a křížem přibytými šikmými prkny (šipka ukazuje vyhnutí základu, který je třeba buď celý asanovat, nebo vybourat)

Obr. 3 Jednorázově prasklé zdivo, kde podle kontrolních sádrových pásků porucha už nepostupuje, se dá opravit a stáhnout ocelovými kotvami z oceli průměru 8 – 12 mm. Kotvy lze zarážet buď do spár, nebo pro ně předvrtat otvory a po důkladném propláchnutí je naplnit zálivkou z řídkého betonu se Sokratem. Omítá se vždy ve dvou vrstvách, štuk přijde až po zavadnutí

Obr. 4a Oprava tenké příčky, kde se po vyčištění a navlhčení zaplní postupně trhliny zdicí maltou rozmíchanou se Sokratem a po zavadnutí se naštukuje. Obr. 4b znázorňuje totéž v tlustší zdi, kde je problém dostat maltu až do spár v hloubce zdi: 1 – zdicí materiál, 2 – štuk v tloušťce 1 – 2 mm

Rekonstrukce