U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

PRO I PROTI

Kategorie: Nakonec | Autor: NA

Dneska člověk musí myslet na zadní kolečka, protože žijeme v době a v systému, kdy stát už za nás věru nic neudělá. A tak se všichni pomalu ale jistě učíme investovat peníze do věcí, které posléze, třeba až budeme v důchodu, budou vydělávat nějaké ty zlaťáčky za nás. V západní Evropě je taková praxe už docela běžná. My si zatím jen zvykáme a oťukáváme situaci. Kupovat za účelem výhodné investice se dá leccos. Třeba i rybník. Možná máte za humny své chalupy právě takovou vodní plochu, na kterou byste si dělali zálusk. Klidně si rybník můžete koupit. Cizinec tuhle šanci nemá, přestože by to moc a moc chtěl. Ví totiž, že v takovém vlastním rybníku se může nejen koupat, ale i vydělávat z něj peníze. O naše kapříky je totiž hlavně v Německu velký zájem. My si na rozdíl od něho, pokud na to budeme mít, můžeme v zahraničí koupit rybníků a čehokoli jiného, co hrdlo ráčí. Naše legislativa cizinci však tuto možnost zatím nedovoluje. Pokud by něco takového chtěl podniknout, musel by k tomu vytvořit českou společnost. A to mnohé zájemce odradí. Nám žádná taková překážka v cestě nestojí, takže jednoho krásného dne může u ranní kávy zaznít otázka: Máme ten rybník, matko, koupit nebo ne? Víme, že většina z vás o žádném takovém kroku neuvažuje, ale kdyby přece jen… Anebo vás alespoň zaujmou následující fakta. Když si koupíme nějaký pozemek, třeba kus pole nebo louky, začas ho můžeme změnit třeba ve stavební parcelu, starý dům se zbourá a postaví nový. S rybníkem nic takového udělat nemůžeme. Ten je jednou daný. S čím však můžeme kalkulovat, to je jeho neopakovatelnost. Nežijeme v době Jakuba Krčína, kdy se rybníky budovaly systematicky a promyšleně. Dnes už asi nové rybníky vznikat nebudou, takže půjde o nemovitost velmi vzácnou. Vzhledem k budoucnosti. Cena rybníku však závisí na mnoha faktorech. Mimo jiné i na tom, zda je chovný či nikoli. Pokud je uznán jako chovný, platí se z něj daň z nemovitosti. Základní cena podle státní vyhlášky je směšný padesátník za metr čtvereční vodní plochy. Na trhu se ale setkáváme scenami podstatně vyššími, protože se připočítávají i jiná hlediska. Například kvalita příjezdové cesty nebo blízkost elektřiny. Na budoucího majitele, který takzvaně výhodně nakoupil, může ale čekat další úskalí – odbahnění sebemenšího rybníku může stát až několik set tisíc korun. Odborníci, tedy především rybářské chovatelské firmy, soukromníkům takovouto investici vřele nedoporučují. Kupodivu v tento moment nejde o konkurenční boj, ale o upřímně míněnou radu. Chov ryb totiž přináší nemalá úskalí a jednotlivec v něm může jen těžko obstát. Vždycky se vyplatí vyrábět ve velkém, a to platí i o chovu ryb. Náklady na jedno auto zavážející krmivo k jednomu rybníku jsou v přepočtu vyšší, než když se potrava rozváží k dalším vodním plochám. Rybářské firmy uvádějí, že na jeden kilogram kapřího masa vydají asi 33 korun a že z jednoho hektaru vodní plochy lze získat jednou ročně asi 700 kilogramů ryb. Rybí maso se prodává přibližně za dvojnásobek ceny, musíme však brát v úvahu, že kapr do tržní váhy roste tři až čtyři roky. Podtrženo a sečteno: Máte-li chuť koupit si rybník, nechte si ji zajít a raději přemýšlejte o jiném způsobu kam své peníze investovat.

PRO I PROTI