U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
POSAĎTE SE U NÁS
Kategorie: Doma | Autor: Iva Tvrzová
INSPIRACE
Centrem každého domu býval pořádný jídelní stůl. Ačkoli ve většině bytů v poslední době zaujaly jeho místo čalouněné pohovky a nizoučké stolečky, v chalupách se přece jen tradice stolu jako centra domu udržela dodnes. Pořádný stůl a dobře umístěný, má totiž své nesporné výhody. U něj se může nejen jíst, ale jen tak si popovídat, řešit různé rodinné trable nebo si jen tak zahrát karty či zašít dětem tepláky a opravit starou lampičku. Při všem tom činění jsou všichni pospolu. A židle u takového stolu? Co si budeme povídat! Je většinou pohodlnější než nízká měkká pohovka. Zamysleme se nyní nad tím, jak by měl jídelní stůl, respektive jídelní kout na chalupě vypadat? Samozřejmě záleží především na tom, jak velký prostor máme kdispozici a kolik nás většinou bude u stolu sedávat. Pokud je prostoru dost, vždy je lepší zvolit raději stůl větší. Je příjemné a posiluje to rodinnou soudržnost, když si u jednoho stolu mohou současně děti hrát Člověče nezlob se, bratr luštit křížovku, babička plést svetr a zbytek rodiny jen tak popíjet kávu, aniž by si navzájem překáželi. Na chalupě většinou nemáme samostatnou jídelnu, stůl stojí buď ve větší kuchyni nebo v pokoji, časté je i řešení, kdy je kuchyně s pokojem spojena a jídelní kout tvoří jakýsi přechod mezi nimi. Každé místo u stolu by mělo být pohodlně přístupné, přitom by stůl neměl při pohybu v místnosti překážet. Podle prostorových možností ho situujeme buď volně do místnosti nebo do rohu. Podle toho si zvolíme i jeho tvar a typ sezení k němu. K dlouhým rovným stolům se často používají lavice – ty s opěradlem většinou přisadíme ke zdi, ke straně stolu směřující do místnosti je vhodnější lavice bez opěradla. Nebo kombinujeme lavici se židlemi. Ke kulatým a oválným stolům jsou vhodnější židle. Pro jaký se rozhodnout styl? Určitě se sem nehodí příliš moderní tvary a materiály jako jsou sklo, plast nebo kov. Přirozeně tu bude vypadat přírodní i mořené dřevo v matovém nebo pololesklém provedenía proutí. Vedle oblíbeného rustikálního stylu sem dobře zapadnou i tonetky nebo nepříliš zdobené měšťanské typy židlí. Pokud chceme do vybavení jídelního koutu investovat trochu větší peníze, můžeme si koupit zdařilé repliky starého nábytku nebo i tvarově neutrální dřevěný nábytek doplněný například proutěnými prvky. Své kouzlo má i styl zařizování, který bychom nazvali “co dům a bazary dají”. U jednoho stolu se pak klidně mohou sejít různé židle – ovšem určité tvarosloví, robustnost nebo subtilnost tvarů by jim měla být společná. Židle mohou mít například různě vyřezávané nohy i různá opěradla, ale sjednotí je druh dřeva nebo nátěr, či stejně barevné polštářky. Kombinovat nikdy ale nebudeme robustní selskou židli se subtilní tonetkou a vyřezávanou měšťanskou židlí. Podle místa doplníme jídelní stůl kredencí, skleníkem, nízkou skříňkou, poličkou na hrnečky, policí na talíře a mísy – tedy tzv. mísníkem. Po ruce tu budeme mít jak vše potřebné ke stolování, tak hezké věci jen pro potěchu oka.
