U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Po čem v chalupě šlapeme aneb jakou podlahu si vybrat

Kategorie: Zvláštní nabídka | Autor:

Pěkná podlaho by měla být chloubou každého chataře a chalupáře. Někteří však mají s odtahami spíše starosti. Aby problémům předešli, musí především zvou tu správnou. V rozmanitém světě podlah jim nabízíme alespoň základní orientaci.

Dřevo zatím vítězí

Klasické dřevěné podlahy si i v těžké konkurenci nových technologií udržují svoje místo a jejich obliba dokonce roste. Dřevo vítězí především ušlechtilostí materiálu a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Postavit se bosou nohou na dřevěnou podlahu je pořád ještě to nejlepší…

Prkna a panely

Dřevěné podlahy mají mnoho podob. Na chalupách jsou běžně k vidění masivní podlahy z hoblovaných prken nebo palubek. Oblíbené jsou i vlysové podlahy, někdy nesprávně označované jako parkety. Jsou sestavené z prkének (vlýsků), především bukových nebo dubových, které jsou opatřeny pérem a drážkou. Na podklad se lepí, připevňují vruty nebo přibíjejí. Pravé parkety, mozaikově sestavené truhlářem z větších kusů tvrdého dřeva, jsou drahé a na chalupách tudíž vzácné. Levnější jsou mozaikové desky, sestavené z drobnějších kousků dřeva. Místo skutečných parket se běžně používají tzv. parketové panely, slepené z několika vrstev (podobně jako překližka). Vrstva tvrdého ušlechtilého dřeva je pouze na horním povrchu. Kvalita se měří počtem vrstev a povrchovou úpravou. Běžné jsou třívrstevné desky, sestavené se spodní stabilizující vrstvy, střední tlumící vrstvy a horní nášlapné vrstvy. Spodní vrstva ze silné dýhy nebo fólie je velmi důležitá, nebol zajišťuje podélnou i příčnou stálost hotového panelu. Střední nosná vrstva je vyrobena z desek z měkkého dřeva nebo štěpky, označovaných HDF. Vrchní pohledovou část tvoří dýha z ušlechtilých dřevin, chráněná několika nátěry polyuretanového laku, olejem nebo voskem. Třívrstvé lamely se dodávají v celkové tloušťce 10-25 mm. Vrchní dýhy jsou tlusté zpravidla 2,5 mm, 4 mm a 6 mm a umožňují jistý počet renovací přebroušením. Takovou podlahu tak můžete mít i na celý život. Při dodržení údržby a včasné odborné renovace jsou záruky na životnost dřevěných podlah až 30 let. Záruka na kvalitu povrchové úpravy (5 vrstev laku tvrzených UV zářením pro podlahy s vyšší zátěží) je až 5 let.

Podlaha může plavat

Běžné podlahy se k podkladu pevně připevní lepeným spojem na pero a drážku. Plovoucí podlahy však na podkladové vrstvě jen volně “plavou”. Jednotlivé lamely (desky) se mezi sebou spojí lepeným spojem na pero a drážku, nebo pomocí tzv. zámků, vyfrézovaných přímo v nosné vrstvě HDF. Lamely spojené zámkem mají oproti lepeným podlahám vyšší a dlouhodobou pevnost garance kvality je až 10 let. Dokonalost sesazení a slepení spoje u plovoucích podlah je totiž závislá na příliš mnoha okolnostech: dobré práci podlaháře, kvalitě lepidla, zatížení nábytkem a dalších. Lamely se zámkem se k sobě nasadí a jednoduše zaklapnou. Montáž je rychlejší, levnější a hotová podlaha okamžitě pochozí. Poškozenou lamelu lze kdykoliv snadno vyměnit a není problém podle potřeby celou podlahu rozebrat a přemístit.

Návrat korku

Na kmeni a větvích korkového dubu narůstá korek. Je lehký, stlačitelný, pružný, nenasákavý, má nízkou tepelnou vodivost, vykazuje značnou mechanickou pevnost a odolnost. Dobře izoluje tepelně i akusticky. Časem se nerozpadá ani negraduje, odolává plísním a chemikáliím, je netoxický, při hoření nevznikají nebezpečné emise. Na počátku 20. století Američan John Smith přišel na myšlenku korkovou kůru rozemlít a jednotlivé granule znovu spojit do bloku pomocí různých pojidel. Vznikly korkové dlaždice s vynikajícími užitnými vlastnostmi. Jsou složené z masivního korkového jádra a vrchní dekorační korkové nebo dřevěné dýhy. Vyrábějí se v mnoha zajímavých dekorech, s povrchem přírodním nebo ošetřeným lakem, s ochrannou fólií a podobně. Povrch může tvořit korková dýha nebo masiv, ale i dřevěná dýha. Jednotlivé segmenty se rozměrem a způsobem pokládky nikterak neliší od klasických dřevěných podlah, lepených na pero a drážku. Plovoucí korkové podlahy se vyznačují skvělou elasticitou korkového jádra. Dokonalé povrchy korkových podlah vzniknou až po uzavření spár mezi jednotlivými dlaždicemi syntetickými nebo přírodními prostředky-zaleží na našem vkusu i předpokládané zátěži krytiny. Dlaždice s přírodním povrchem se mohou ošetřil lakem nebo olejem na přírodní, bázi s přísadou tvrdých vosků. Novinkou jsou dlaždice lakované předem. Podlahové čtverce jsou již z výroby ošetřeny dvěma vrstvami kvalitního laku, navíc vytvrzeného UV zářením. Po pokládce se pouze zacelí spáry a nanesou vrchní dva nátěry. Podlaha má celistvější vzhled a přirozenější odstín. Čím větší je tloušťka korkové dlaždice, tím komfortnější a trvanlivější je podlaha. Masivní korkové dlaždice o tloušťce 6 a 8 mm umožňují opakované renovace broušením. Pro pokládání korkové podlahy je nejvhodnější rovná, vyzrálá betonová podlaha vyrovnaná nivelační stěrkou nebo rovná podlaha z dřevotřískových desek. Původní podlahoviny jako PVC, linoleum aj. je třeba odstranit i když jsou celoplošně přilepené. K lepení se používají kaučuková nebo disperzní kontaktní lepidla. Včasným ošetřením povrchu lze předejít pracným způsobům renovace, kdy musíme korkovou dlaždici brousit do hmoty. Proto se doporučuje nezanedbávat denní údržbu a pravidelné půlroční až roční přeolejování. Podlahu lze běžně vytírat dobře vyždímaným vlhkým hadrem.

Linoleum není PVC

Linoleum je někdy mylně považováno za podlahovinu z měkčeného PVC, ale je mezi nimi podstatný rozdíl. Pravé linoleum se vyrábí již od 19. století z přírodních surovin: jutové tkaniny, lněného oleje, pryskyřic, korkové, dřevěné a pískovcové moučky a barevných pigmentů. Po období nezájmu je také u nás zase objevováno jako ekologická podlahovina s mnoha přednostmi: dřevitá moučka s minerálními plnivy zaručují jeho stabilitu a životnost a také částečně pohlcují vlhkost, lněný olej činí linoleum pružným a poddajným. Přírodní pryskyřice zabezpečuje svařitelnost spojů. Linoleum se vyrábí v přírodních odstínech s různými dekory nebo jako probarvené v celém objemu. Snadno se udržuje v čistotě, odolává přechodné vlhkostí, ale není vhodné do trvale vlhkých prostor, neboť by se jeho struktura mohla poškodit. Pokládka linolea je práce náročná, vyžaduje zkušenosti a speciální nářadí. Pokládá se na rovný, suchý a čistý povrch. Pro lepení se používají disperzní lepidla (popř. reaktivní), neboť mají vysokou počáteční kontaktní lepivost. Po nelepení se musí uválcovat. Nedílnou součástí dodávky linolea je návod na údržbu. Tady platí zásada: na přírodní linoleum nesmí být použit saponát! Jinak je údržba stejná, jako u jiných podlahovin – stírá se vlhkým hadrem. Místo saponátu se však do vody přidává speciální tekutý

vosk, který ochraňuje povrch linolea před obroušením a znečištěním.

Po čem v chalupě šlapeme aneb jakou podlahu si vybrat