U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Pichlavá krása na záhonech

Kategorie: Zahrada | Autor: Jiří Savinec

PĚSTUJEME

Když se řekne kaktus, vybavíme si pichlavce, vegetujícího skromně doma za oknem, který při troše štěstí jednou za rok rozkvete a ohromí celou rodinu. Nemálo lidí si ještě připomene mexické pouště, kde už nic jiného neroste. Kaktusy ale představují velkou skupinu rostlin, jimiž ožívají rozsáhlé oblasti Severní i Jižní Ameriky – od tropů až po vysoké hory, kde v zimě občas mrzne až to praští. A zabydlely se i v Evropě.

Záhony kaktusů obsypané pestrobarevnými květy v našich klimatických podmínkách? To, co vypadá na první pohled jako sci-fi, je realitou. Pražská botanická zahrada v Tróji je nejseverněji položenou zahradou na světě, která se může pochlubit sbírkou kaktusů pod širým nebem. Tato část je zatím veřejnosti nepřístupná, nicméně časem se počítá s jejím zpřístupněním. Kaktusy na skalce nebo na záhoně ovšem může pěstovat každý. I když se to nezdá, je to snadné. Stačí jen dodržet několik důležitých zásad. Kaktusy jsou suchomilné rostliny. Proto nejdůležitější podmínkou jejich pěstování je dostatečně propustná, nejlépe písčitá či kamenitá půda. Vodu totiž potřebují tyto pouštní rostliny ze všeho nejméně. Nejkritičtějším obdobím jsou pro ně zimní oblevy a jarní či podzimní plískanice. V přemokřené půdě totiž kaktusům snadno uhnijí kořeny, zmrzlá voda jim však nevadí, neboť je pro ně nedostupná. Zálivku ani v období největších letních veder či přihnojování nevyžadují. Velký problém představují plevele. To se týká především kaktusů vytrvalých, které přežívají díky podzemním oddenkům. Před výsadbou je proto nutné záhon důkladně odplevelit, nejlépe některým z totálních herbicidů. Ruční pletí později nepřipadá v úvahu. Kdo se jednou popíchal o kaktus, ten si podobnou aktivitu propříště rozmyslí. Listy (články) kaktusů jsou totiž pokryté svazečky jemných ostnů, které se při dotyku po stovkách zapíchají do pokožky a zbavit se jich je velice obtížné a bolestivé. Některé keříčkové kaktusy s háčky (např. Cylidroopuntia) proto našly ve své vlasti uplatnění jako účinný živý plot. Místo tradičního pletí se tedy osvědčilo použití některých herbicidů. Na běžnou “odplevelovací” údržbu pak postačí velká pinzeta, kterou si zhotovíme ze dvou dřevěných hůlek. Květy zimovzdorných kaktusů vynikají nezvyklou krásou a velikostí. Doba kvetení záleží především na druhu a také na průběhu jara – většina jich vykvétá od konce května do poloviny června. Některé dokonce kvetou pod otevřeným nebem lépe, než ve skleníku. U žlutě kvetoucích opuncií (kaktusy s plochými články) květ vydrží až tři dny a za tuto dobu dokáže měnit barvy: První den je jasně žlutý, poté se zbarví do oranžova a třetí den je růžový. Po odkvětu rostliny vytvářejí plody – většinou dužnaté sladké bobule velikosti palce, které bývají jedlé a lze je zpracovat v kuchyni. Mexičané často používají křehké mladé listy některých opuncií i jako zeleninu. Vzácností nejsou ani kaktusy, které obsahují omamné látky. Semena klíčí snadno a často nevyžadují žádnou zvláštní péči. Některé venkovní opuncie se tak dokáží v zahradě rozmnožovat samy. Suché plody je možné otevřít ihned po dozrání, dužnaté se vyplatí sklidit až po přemrznutí, poté je lžičkou otevřít, semena vyčistit a zasít i se zbytky dužniny. U mnoha druhů se vyplatí nechat celé plody překvasit – kvasný proces klíčení ještě urychlí.

Kaktusy předpovídají počasí

Před příchodem zimy vypudí venkovní kaktusy ze svého těla přebytečnou vodu a “zcvrknou” se až o třetinu. Toto opatření brání vzniku ledových krystalů uvnitř listových buněk a jejich následnému roztrhání v období mrazů. S příchodem jara pak vodu opět nasají, rychle ožijí a začnou rašit. Dlouhodobá pozorování prokázala, že čím dříve se kaktusy začnou probouzet (např. již v průběhu března), tím teplejší jaro bez přízemních mrazíků nás čeká. Jsou-li však ještě v polovině dubna v klidu a nevykazují známky života, lze ještě v květnu očekávat silné přímrazky.

_____________________

Řízkování zvládne každý

Množení zimovzdorných opuncií řízkováním je snadné. Stačí list uchopit pinzetou a odříznout ostrým nožem, nebo jej celý odlomit

Řeznou plochu se vyplatí ponechat volně tři až pět dní ve stínu zaschnout. Teprve potom “řízek” vysadíme ven přímo na stanoviště

Lopatkou vyhloubíme mělkou jamku, list do ní usadíme a přihrneme do třetiny až poloviny zeminou. Zálivka po výsadbě je zbytečná

Kaktusy jsou velice vitální a často zakoření i náhodně odlomené listy. V jejich domovině roznáší články kaktusů na své srsti divoká zvěř

Výsaz kaktusů

Velké množství kaktusů vyžaduje při klíčení denní světlo – vysévají se proto na povrch. Semena opuncií je však třeba mírně přihrnout

V některých případech semena vyklíčí za pár týdnů, případně hned zjara po přemrznutí. Často ale “přelehávají” a vyklíčí až napřesrok

Po vyrašení je třeba malé rostlinky přepikýrovat pomocí pinzety do většího truhlíku, případně “kopeček” rozmíchat po povrchu substrátu

Většina opuncií se dokáže i u nás sama rozmnožovat, a tak už rok po odkvětu můžeme najít mezi kameny spoustu pichlavých drobných rostlinek

Pichlavá krása na záhonech