U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Paradoxy doby

Kategorie: Aktuálně | Autor: Zpracovala HČ

Do jisté míry se může přísloví “Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi,” parafrázovat na rčení “Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, jaký jsi”.

Člověk si svou stravu vybírá většinou podle chuti a momentálního rozpoložení, ale i podle své předchozí nebo očekávané aktivity a vytížení, ale samozřejmě ipodle vlastní peněženky. Existují ovšem skupiny lidí, pro které to neplatí, protože vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu nejsou schopni o zásobování svého organismu sami odpovědně rozhodovat a aktivně ho ovlivňovat. Jedná se především o novorozence a kojence, dále pak o lidi před a po náročných chirurgických výkonech nebo po úrazech, ale na druhé straně životní křivky také o lidi ve vyšším věku. Ti všichni jsou do jisté míry odkázáni, i co se týče stravování, na své okolí.

Nebezpečí podvýživy

Člověku v plné síle a zdraví se zdá nepochopitelné, že by v dnešní Evropě skutečně mohl někdo hladovět, pokud pomineme křiklavé případy jedinců žijících na okraji společnosti. O těch se však v tomto článku nechceme zmiňovat, to by byla kapitola sama pro sebe. Mluvíme o lidech, kteří na tom nejsou sociálně špatně a přesto jejich výživa může být až kriticky špatná. Začnou trpět podvýživou a nenechme se mýlit, je jich mezi námi poměrně dost. Podvýživa totiž zdaleka neznamená jen nedostatek kalorií, ale hlavně nedostatek kterékoli z důležitých živin. Rozvoj medicíny udělal za poslední desítky let obrovské skoky kupředu, obdivujeme téměř heroické lékařské výkony, třeba v oblasti transplantací. O to větším paradoxem je, že mnohdy tyto obdivuhodné úkony mohou být zmařeny jen tím, že se nemocnému nebo třeba jen staršímu člověku, nedostane to, co jeho tělo pro přirozený vývoj, uzdravování a celkovou obranu potřebuje, tedy základní výživa. O to smutnější pak je, že člověk na takovou laxnost může i zemřít. Nechceme vás zahlcovat čísly, ale statistika je neúprosná. Jakmile totiž člověk onemocní, ať již obyčejnou chřipkou nebo nějakou chronickou chorobou, dostává se výživa na okraj zájmu. Hlídáme si jen, nebo hlídá někdo nás, zda bereme prášky v určenou dobu, ale přehlíží se nechutenství, které provází téměř každou nemoc. Pokud jde o mladého člověka a lehké onemocnění, které za pár dnů odezní, pak jistě nejde o nic světoborného, protože tělo si ztracenou energii zase brzy obstará. Pokud se však jedná třeba o seniory, může i krátkodobý výpadek přísunu potřebných látek způsobit vážné komplikace. Stejně kritický je v tomto směru čas přípravy na chirurgické výkony a následná rekonvalescence, období rychlého růstu dětí a podobně. Právě v takových situacích je nutné zajistit organismu vyvážený přísun živin v potřebném množství a kvalitě. Pokud se tak nestane, rozbíhá se bludný kruh negativních následků. Rány se špatně hojí, psychický stav není na dobré úrovni. Již před nejméně šedesáti lety si chirurgové všimli závislosti mezi počtem pooperačních komplikací a výživou. Právě odtud vzešlo i rčení s nádechem drsného černého humoru: Operace se zdařila, pacient zemřel. Je jasné, že správná výživa před operací i po ní je stejně důležitá jako skalpel. Takže nejen operace a léky, ale mnohdy dokonce převážně výživa rozhoduje o zdárném léčení a mnohdy dokonce o přežití.

Přejídání a hladovění

Před časem na toto téma proběhla zajímavá tisková konference, na níž vystoupili přední odborníci z řad lékařů nejrůznějších oborů od gerentologů přes onkology, praktické lékaře až po pediatry. Seznámili novináře s problematikou tzv. nutriční podpory člověka, a to zejména s jednou z jejích forem, tzv. výživou enterální. Ta je už ve světě hojně podporována, u nás je zatím nedoceněna, a proto i dost málo využívána. Například prof. MUDr. Zdeněk Zadák z gerontologické a metabolické kliniky FN v Hradci Králové zmínil, že obvykle se za problém výživy v moderní civilizaci považuje přejídání, které spolu s nedostatkem pohybu vede k nadváze a obezitě. Mnohem méně je však známo, že stejně vážný problém i ve vyspělých a bohatých zemích znamená skutečnost, že velké procento lidí hladoví. Jak již bylo řečeno, jakmile člověk onemocní, stává se výživa jen okrajovou záležitostí, ať již v důsledku nedostatečného přísunu živin nebo zvýšených nároků organismu na jejich spotřebu. Takto vzniklá podvýživa může mít nedozírné následky spojené se zdravotními komplikacemi, které jen zhoršují původní chorobu. Pak se ocitáme v bludném kruhu. V žádném jiném období není přirozená výživa důležitější než v dětství, řekl mimo jiné další odborník, MUDr. Jan Pajerek z Dětského oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Nehovořme o malých pacientech, ale o běžné dětské populaci, kdy je výživa základním předpokladem přiměřeného růstu a vývoje. Jakékoli strádání v tomto věku snižuje obranyschopnost organismu, zvyšuje náchylnost k infekcím. To neplatí jen pro ty nejmenší děti, ale stejně tak pro věk pubertální. A právě tehdy musíme počítat třeba i s takovými případy, že dáme svému potomkovi kapesné na obědy a on si za ně koupí pouze pár housek jen proto, aby mu zbylo ještě na cigarety nebo na pivo, o čemž se rodiče samozřejmě nesmějí dozvědět. Takový mladý muž nebo slečna si pak zadělávají na podvýživu, přestože to na nich zprvu vůbec není znát. Komplexní výživa musí být prvořadá i v momentě, kdy třeba náš dědeček nebo babička onemocní, byť půjde jen o obyčejnou chřipku. Starší organismus si sám o sobě o moc jídla neříká, navíc se zde často snoubí snaha se šetřením: Abych měl(a) něco našetřeno nebo, a to ve většině případů, abych z důchodu mohl(a) něčím přispět mladým. Takže starší lidé jsou vystavení riziku podvýživy dlouhodoběji. Hlad tolik nepociťují a když se k tomu přidá ještě jednostranný jídelníček (aby to v sámošce moc nestálo), žaludek se sice naplní, ale tělu chybí základní rejstřík všech nutných složek potravy.

Enterální výživa

Enterální výživa je výraz pro kompletní tekutou stravu. V nemocnicích se v akutních případech podává sondami do žaludku či do střev. Existuje však varianta, kdy prakticky každý z nás může v případě potřeby nebo preventivně popíjet takovou tekutou výživu brčkem z malé papírové krabičky, stejně jako běžné džusy. Tato varianta má název Nutridrink a dokazuje Hippokratova slova, která zněla: Tvá výživa bude tvým lékem. Odborníci se shodují, že právě tímto typem přípravku lze rozetnout bludný kruh a zajistit možnost enterální výživy nejen v nemocnicích, ale iv ambulantní praxi a hlavně doma. Základní Nutridrink obsahuje bílkoviny, cukry, tuky, vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Je bezlepkový, klinicky bezlaktózový a má vysoký obsah energie. Jeho varianta Nutridrink multifibre je navíc obohacen směsí šesti druhů vlákniny, která pomáhá při průjmu i zácpě a působí preventivně proti hemoroidům irakovině tlustého střeva. Nutridrink se prodává ve 200 ml balení s různými příchutěmi a díky přibalenému brčku je určen k okamžité spotřebě všude tam, kde běžná strava nestačí. K mání je ve všech nemocničních lékárnách a ve vybrané síti lékáren privátních. Jedno balení stojí 38 korun. Pravidelné podávání dvou až tří krabiček denně po dobu nejméně čtrnácti dnů postačí k výraznému zlepšení fyzické a psychické kondice. Jeho konzumaci lze doporučit každému: dětem při nechutenství, v rekonvalescenci nebo v době jejich rychlého růstu, pacientům před operacemi i po nich, nemocným s různými chronickými chorobami, lidem ve vyšším věku, kteří často trpí nechutenstvím a celkovou apatií, ale i každému, kdo se třeba jen cítí unaven a oslaben. Dá se říci, že v době, kdy se blíží období tzv. jarní únavy, je to dopink, za který však nikdo nebude diskvalifikován.

Paradoxy doby